Nejlepší je za čerstva. Kromě pesta upotřebíte medvědí česnek do polévek a salátů
Medvědí česnek je výborným antibiotikem, obsahuje velké množství jódu, snižuje krevní tlak a napomáhá detoxikaci. Může působit i projímavě a močopudně. Často se o něm mluví jako o životabudiči – jeho povzbuzující účinky oceňovali už naši předci, kteří ho považovali za povzbuzovač oslabeného nervového systému.
Využívá se v teplé i studené kuchyni, ovšem nutno zdůraznit, že nejlepší a nejzdravější je čerstvý. Přidat ho můžete do jídel, kam dáváte běžný česnek, cibulovou nať nebo pažitku. Dá se odšťavnit, použít do polévek a salátů.
Čtěte také
Jeho nektar vyhledávají lesní včely, proto se můžete u včelařů setkat i s medem z medvědího česneku. Čerstvý má specifickou vůni, ale toto aroma se s delším skladováním vytrácí.
Šťáva z listů medvědího česneku se používá jako hmyzí repelent. Pokud si na jeho vitamínech a živinách chcete pochutnat i po nějaké době, nejlépe se dá uchovat ve formě pesta, navíc si nezničíte cenné vitamíny. Jak na to? Budete potřebovat: 120 g medvědího česneku, 15 g soli, 100 ml kvalitního rostlinného oleje. Přidat můžete opražená semínka a oříšky.
Související
-
Když ho bezpečně nepoznáte, medvědí česnek nesbírejte. Při záměně hrozí otrava
Medvědí česnek je příbuzný česneku kuchyňskému. Lékaři na základě dosavadních zkušeností varují před záměnou s jinou rostlinou, hlavně s konvalinkou vonnou nebo ocúnem.
-
Medvědí bochánky
Apetýt přináší originální recept na „medvědí bochánky“. Teď na jaře zdobí koberce lístků medvědího česneku převážně lužní lesy.
-
Česnek medvědí, kopřiva, bršlice. Jarní bylinky, které nakopnou a pomůžou hubnout
Přebytečná kila řešíme nejvíc asi na jaře. Některé byliny mohou urychlit metabolismus, pomoci s nedostatečnou činností žlučníku nebo zbavit organismus nadbytečné vody.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.