Nejslavnější přistěhovalec Hliník má v Humpolci muzeum i pamětní desku. Chodí mu dokonce i pošta
Je určitě jen málo Čechů, kteří neviděli film scénáristů Svěráka a Smoljaka Marečku, podejte mi pero. Nebo těch, kteří alespoň někdy neslyšeli nejznámější hlášku o Hliníkovi, který se odstěhoval do Humpolce. Město na Vysočině si tedy vzalo svého imaginárního přistěhovalce za svého a dokonce mu vybudovalo i muzeum zvané Hliníkárium.
Když v roce 1976 přišel film Marečku, podejte mi pero do kin, nikdo nečekal, jaký rozruch způsobí oznámení Zdeňka Srstky: „Hliník se odstěhoval do Humpolce“. „Od té doby se všichni, kdo přijíždějí do Humpolce, nebo s někým z Humpolce mluví, ptají na Hliníka,“ říká ředitelka Městského kulturního a informačního střediska v Humpolci Marcela Kubíčková. Město toho využilo a v kulturním domě zřídilo muzeum zvané Hliníkárium. Jde o jednu jedinou místnost naplněnou filmovými fotografiemi, předměty, ale i Hliníkovou korespondencí.
V Hliníkáriu je i malinký kinosál, kde se ve smyčce promítají nejznámější části filmu. Na originální školní lavici je vyrytý nápis Kroupa (ml.) je vůl a nad tabulí s pozvánkou na schůzi SRPŠ visí místo portrétu prezidenta Jan Ámos Komenský. „To byl takový malý protest tvůrců, protože filmy musely jít na přehrávku, jestli jsou ideově v pořádku. Ale této záměny si soudruzi nevšimli,“ vysvětluje Marcela Kubíčková.
Hliníka vzal český národ za svého natolik, že mu i píše. Ve složkách, které jsou rozložené na stolech, je na devět stovek pohlednic z celého světa. Adresát je vždy Hliník z Aluminiové ulice v Humpolci. „Díky vstřícnosti České pošty všechny pohledy spolehlivě dojdou,“ dodává Marcela Kubíčková.
Muzeum ale není to jediné, co Humpolec Hliníkovi věnoval. V tamním parku jménem Stromovka roste Hujerova švestička a je tam i kámen s hliníkovou pamětní deskou a nápisem: Svému nejslavnějšímu přistěhovalci Hliníkovi jeho vděční spoluobčané.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
