Největší expozici kartografie a zeměměřičství ukrývá nová budova zámku ve Velkých Opatovicích
Moravské kartografické centrum ve Velkých Opatovicích na jižní Moravě je mimořádně komplexní expozice, která nejen v Česku, ale i ve střední Evropě nemá obdoby. Na jednom místě je soustředěna historie zeměměřičského, kartografického a příbuzných oborů od jejich počátků až po současnost. K vidění je třeba první prehistorická mapa, přístroje pro práci v terénu či obrovský fotoaparát pro snímání velkých mapových podkladů.
Muzeum vzniklo v roce 2007 ve spolupráci města Velké Opatovice a Národního zemědělského muzea v Praze za podpory Moravského zemského archivu v Brně a Národního technického muzea v Praze.
Centrum se nachází v bývalém jižním křídle velkoopatovického zámku. Původní stavba roku 1973 vyhořela. Na jejím místě vzniklo v letech 1989 až 1992 víceúčelové kulturní zařízení. Jeho hrubá stavba byla zakonzervována a mezi lety 2005 a 2007 zde bylo zřízeno současné kartografické centrum. Unikátní moderní stavbu navrhl architekt Zdeněk Fránek, který ji vkusně zakomponoval mezi původní historická křídla zámku.
Muzeum je rozděleno na hlavní centrální sál a postranní uličky o dvou patrech. Sálu dominuje velká plastická mapa Moravy a části Slezska, která se rozkládá na ploše 110 metrů čtverečních. Nad ní je zavěšen fotoaparát, který se umisťuje na spodní část letadel, a také rogalo. Celá kompozice odkazuje na způsoby, kterými se terén mapoval či dnes mapuje.
Návštěvníky upoutá také obrovský fotoaparát s objektivem umístěným v harmonikovém boxu. Je několikanásobnou zvětšeninou známých starožitných fotoaparátů, sloužil pro snímání velkých mapových archů o rozměrech přibližně dva a půl krát tři metry. Celá fotografická soustava váží asi 12 tun. Centrální sál slouží i k pořádání různých kulturních akcí, koncertů, vystoupení nebo přednášek.
Prehistorická mapa na klu mamuta
Postranní uličky v přízemí nabízí výlet do historie map. Hned první exponát zaujme svou historickou hodnotou. Jde o prehistorickou mapu krajiny s osadou lovců mamutů v okolí řeky Dyje. Pravěký člověk ji do mamutího klu vyryl přibližně před 25 až 27 tisíci lety. Expozice dále pokračuje historickým vývojem map od ručních zákresů až po současné výtisky.
V nadzemním podlaží jsou v postranních uličkách umístěny vitríny se zeměměřičskými přístroji, optickými aparáty, ale také kancelářskými pomůckami od pravítek, úhelníků až po rýsovací nástroje. Zajímavým architektonickým prvkem v prvním patře jsou balkonové výklenky, které nabízí pohled do hlavního sálu se zmíněnou velkou plastickou mapou, kterou si tak lidé mohou prohlédnout i z ptačí perspektivy.
Kartografické centrum má v hlavní sezóně od června do září otevřeno každý den, kromě pondělí. Mimo sezónu, tedy v dubnu, květnu a říjnu je otevřeno pouze o víkendech a svátcích. Muzeum lze ale navštívit individuálně ve skupinách i v listopadu a to po předchozí domluvě. Ochotný personál se snaží v rámci možností vyjít vstříc i jednotlivým výletníkům.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka