Největší mimopražské náměstí najdete v Kněževsi. Zachovalo si svou původní středověkou rozlohu

Od dob založení náměstí nepřibylo mnoho nových budov, takže vypadá téměř stejně, jako ve 14. století Pouze přímo uprostřed náměstí je několik nových domů na původních výstavbách. Bohužel brání celkovému pohledu na náměstí, nicméně jeho délka je dobře patrná ze silnice, která prochází napříč celým náměstím. Současný vzhled je možné porovnat s mapou z roku 1841, která je na naučné tabuli před obecním úřadem.

Náměstí v Kněževsi je kvůli své rozloze od roku 1906 rozdělené na dvě části. Východní část nese název Husovo náměstí, západní část (s kostelem) Václavské náměstí. Jako celek je ale opravdu mimořádné. Jeho délka je 580, šířka pak od 80 do 135 metrů. Celkem se tedy rozkládá na ploše kolem 60 tisíc metrů čtverečních. Už jen samotná návštěva náměstí je hezkým zážitkem, ale navíc je na něm možné spatřit mnoho místních zajímavostí.

Památný středověky hostinec

Naproti obecnímu úřadu dodnes stojí hostinec, který sloužil pocestným už ve 14. století. Jeho základy jsou pozdně gotické, ale dnešní podoba pochází ze 17. století. Dům je pod omítkou, která skrývá jedinečný charakter domu -  přízemí je kamenné a první patro hrázděné.

Po cestě do Prahy se tu k odpočinku zastavil prý i sám král Vladislav Jagellonský. Hostinec v roce 1920 navštívil i světově proslulý pěvec Karel Burian, který měl nedaleko svůj statek. A banket pro místní oslavu povýšení Kněževse na městys v roce 1897 připravil Antonín Vojáček, jeden z nejslavnějších českých kuchařů, který byl zdejším rodákem.

Oblast Kněževse byla už od dob Rakousko-Uherska považována za největší chmelařskou oblast u nás. Ve zlaté éře chmelu počátkem 20. století bylo Kněževsi 281 pěstitelů a každý rok do města přicházelo 20 milionů korun za chmel. Symbolem této doby je statek č. 55, který stojí dodnes na začátku náměstí v západní části. I dnes se tu provozuje zemědělská činnost, areál si nicméně zachoval mnohé z původní atmosféry.

Kostel jako pevnost

Kostel svatého Jakuba Většího v Kněževsi pochází ze stejné doby jako náměstí. Dnes má barokní podobu, a to díky přestavbě, kterou s největší pravděpodobnosti vedl významný architekt František Ignác Pree, jenž v tomto regionu hojně působil.

Zajímavostí kostela je přitom dodnes částečně dochovaný vodní příkop, který kostel z velké části obklopuje. Původně stál kostel dokonce na ostrově a byl navíc chráněný vysokou zdí. Celý areál kostela byl tedy nejen duchovním centrem celé farnosti a obce, ale také měl funkci útočiště a ochrany obyvatel v případě nebezpečí.

Zdroj: zpracováno z podkladů Romana Hartla