Netahat na vodítku patří k základům psího bontonu
Určitě to znáte taky, ať už z vlastní zkušenosti nebo od vidění. Pes využívá vodítko jako oprať a nebohý páníček nebo panička vlají za ním. Netahat na vodítku, to patří k základnímu psímu bontonu. Trenér psů Tomáš Nushart vám poradí, jak to psa odnaučit.
První a velmi jednoduchá rada je... pořiďte si delší vodítko. Superkrátké vodítko jen vede k častějšímu tahání. Takže raději dlouhé 3 metry než 1,5 metru.
Druhá rada – jakmile začne pes táhnout, zastavte se. A teprve když pes alespoň malinko tah povolí, pokračujte. Trenér psů Tomáš Nushart ovšem upozorňuje, že by se tak procházka mohla změnit v tisíce zastávek, takže je potřeba u psa trénovat sebekontrolu. Dobré je třeba změnit směr. Pro zvolnění tempa také poslouží vertikálně členěný terén, například přelézání kmenů.
Pomohou odměny i postroj
Pokud jde pes normálně a netahá, odměnou mu říkáte: "Ano, teď to děláš správně."
Samonavíjecí vodítka jsou ale přesně proti duchu výše řečeného. Povolují a pak musí majitel „zaseknout“. Doporučuje se tedy používat raději postroj, než obojek a rozhodně psa netrestat škubáním, může to být totiž i zdravotní riziko.
Někdy pes netahá z přemíry energie, ale ze strachu. Bojí se v daném prostředí a chce domů. Pokud příčinu odhalíte, je potřeba strach odbourat.
A které oblíbené plemeno se musí asi nejvíce odnaučovat tahání na vodítku? Poslechněte si v reportáži.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
