Nora Fridrichová - moderátorka
31. květen 2013
Jan Rosák pozval do talk show Tandem moderátorku Noru Fridrichovou. Dozvěděli jste se například, na jakém základě napsala diplomovou práci o diskriminaci Romů v jejich rodné zemi nebo co jí přimělo k tomu, aby šla studovat žurnalistika.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, milí posluchači. Tandem stojí na startu, tak vás zdraví Jan Rosák. Mým dnešním hostem je mladá, rázná dáma, řekl bych skoro, no, kdybych si to dovolil, já si to dovolím, až drzá dáma, ale to je vlastně ku prospěchu její novinářské profese. Její tvář znáte z obrazovky, takže jí příliš představovat nemusím. Pozvání do Tandemu zkrátka a dobře přijala moderátorka Nora Fridrichová. Dobrý den, vítám vás.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, děkuji.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Milá Noro, vy jste se narodila v tom roce, kdy já jsem se ženil, narodila jste se v Pardubicích, tam jsme se klidně mohli spolu setkat. Setkali se nicméně moje manželka a vaše maminka. K tomu se třeba taky dostaneme. Ale ke všemu až po písničce.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nora Fridrichová je tedy hostem dnešního Tandemu, a jak už jsem říkal, máme něco společného, manželka s ní seděla, tedy s maminkou Nory, seděla v lavicích na gymnáziu, ale vraťme se k vám, protože o vás bude dnešní Tandem. Čili narodila jste se v Pardubicích a já tady mám k vašemu dětství jedinou jednu malou poznámku - jako dítě chtěla emigrovat do Německa. To se o vás píše na internetu. Co to má znamenat?
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
No je to, já jsem i to vybavila poměrně nedávno, protože já na tu minulou dobu vlastně vzpomínám prizmatech těch dětských očí, takže jako dítě si vzpomínám, že jsem hrozně měla ráda Mickeyho Mouse, který tady nebyl, nebo Kačera Donalda. Doma se hodně mluvilo o tom, jak je to na západ od nás lepší. Rodiče vlastně, tak já to vnímám to přede mnou hodně poměřovali jaksi kvalitou těch peněz a mám za to, že asi to bylo důvodem, já vlastně nevím proč, ale měla jsem za to, že tohle bude asi ta cesta, jak hezký život prostě žít v západním Německu. Provdat se, provdat se do něj.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo?
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
No musím říci, že já jsem dnes taková ta žena, která ráda obhajuje práva jiných žen, čili tohle není model, který by mi měl být vlastní provdat se a jít za štěstím jako hloupý Honza do světa, ano, ale tak tehdy jsem to tak plánovala. Asi jsem měla v těch dětských letech za to, že jiná cesta není.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A neříkala jste to někde takhle nahlas na ulici, protože to by nebylo asi příliš populární v tý době, že jo?
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Já si vzpomínám, že tak mí rodiče sice nebyli nijak stranicky organizováni, ale zároveň ani nijak odbojově nebyli v žádném disentu, my jsme byli úplně ta klasická česká rodina, která se věnuje jenom sama sobě. Ale vzpomínám si, že jednou jsem u táboráku vyprávěla nějaký vtip, který se týkal komunistů a tam bylo takové ticho významné. Tam jsem pochopila, že to se asi nemá, ale jinak rodiče se snažili dávat pozor, protože mám za to, že toto bylo riskantní místo, že ty děti byly pro mnoho rodičů riskantní místo. V nerozumu mohly cokoli někde říci a z toho mohl být problém.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Samozřejmě, to já si vzpomínám, že matka mojí manželky byla v podstatě taky určena občas k tomu, aby umývala schody v domě, jako to bývá, že jo, a jednou je neumyla a hned to mělo za následek nemyje schody, to znamená, že nepodporuje usnesení tehdy asi 15. sjezdu. Už to měla někde v papírech, jo. To stačily takovýhle věci.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale víte co, když to vyprávíte dnes, tak to vlastně zní až absurdně. Spousta věcí ze Severní Koreji nám přijde úplně absurdních, ale vlastně my jak jsme v tom tehdy žili, tak opravdu vlastně ten socialistický život vytvářel takhle absurdní scénky, které dnes vlastně generace, která to nezažila, musí připadat jako úplně nesmyslné, neuvěřitelné.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přesně tak. To těžko dneska vysvětlujete těm náctiletým, když jsme s manželkou vyprávěli svým dcerám, a to není tak dávno, že jsme jezdívali do NDR do Drážďan a tam jsme kupovali třeba mandle, tak dcera úplně vážně se zeptala, proč jste si je nekoupili tady, že jo.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem právě strašně ráda, že jsem tu dobu zažila. Mně bylo 12 let, když přišla sametová revoluce a vlastně jsem to zjistila, že ten poznatek je opravdu důležitý v okamžiku, kdy se mě na život v socialismu ptají třeba cizinci. Prostě bez té autentické zkušenosti nemáte možnost jim to vysvětlit, a začít to na vlastní kůži. Asi, asi bych svým rodičům přála, aby těch let v komunismu zažili mnohem méně. Jsem ráda, že já jsem třeba zažila jenom těch 12 let, ale je důležité podle mě život v nesvobodě mít v paměti, protože to vám vlastně může pojistit i vaše kroky do budoucna. A já si vzpomínám na ten vtip, který jsem tehdy vyprávěla u toho táboru, on je krátký.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No schválně.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
To bylo, sedlák měl 3 syny, první byl Darmoděj, druhý byl Darmošlap a třetí taky komunista. A právě u toho táboráku asi nějaký straník seděl a on právě strašně se ho to dotklo a já ho i chápu, ale, ale tak bohužel.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No bohužel měl smůlu a byla to pravda.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když má moderátor ve svém pořadu moderátorku jako hosta, navíc moderátorku typu Nory Fridrichové, která v podstatě má v popisu práce neustále něco komentovat, analyzovat, tak to je velice těžké vybrat témat, které by bylo to pravé, protože těch témat je samozřejmě na pořadu mnoho. Ale já se zeptám na něco trošičku takového malinko, no možná i záludného. Tak jak vy se ptáte určitě svých hostů, nebojte se. Vy jste vystudovala žurnalistiku na Karlově univerzitě, lidská práva v Londýně na univerzitě, a napsala jste diplomovku na téma diskriminace českých Romů v jejich rodné zemi. To bylo tehdy, když jste absolvovala. Řekněte mi s odstupem času, jak vidíte třeba to, co jste tam zpracovávala tehdy? Není to trošičku zjednodušené říkat, že jsou opravdu Romové jenom diskriminováni?
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
No, to mně se to těžko komentuje, porovnat to, jak to bylo před 10 lety a dnes, protože teď před sebou nemám ta tvrdá data. Tehdy jsem vlastně tu diplomku napsala na základě tvrdých dat, o kterých, o která jsem se opírala typu úspěšnost těch dětí při přijetí na běžnou základní školu nebo typu míra nezaměstnanosti u romských mužů v jednotlivých regionech, to opravdu byla drsná čísla. Třeba tehdy v tom roce 2003 mi vyšlo, že v některých chudších regionech nezaměstnanost mezi Romy muži byla 100 %. Prostě 100 % je strašně moc, když jaksi v té většinové ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je absolutní číslo.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
... ano, prostě jaksi pardon, ale pokud nikdo z těch mužů nemá práci a má doma rodiny, tak asi si lze představit, co ten otec půjde dělat. Prostě půjde někdo ukrást. Tak to prostě je. Jaksi chudoba plodí mnohdy činy, které společnost neschvaluje, ale pokud s tím nic neděláme, tak se to nikdy nezmění. No, takže já dnes, já si myslím, že ta situace je lepší, protože se o tom hodně mluví. Mám za to, že my Češi jsme liberální společnost. Vlastně tady se hrozně hezky žije, protože jsme na sebe docela hodní. A tím, jak o tom mluvíme a jak jsme schopni nad sebou sami přemýšlet, tak mám za to, že se to zlepšuje. Vlastně ty zvláštní školy se zrušily. Hodně se mluví o tom, proč romské děti, když nejsou dementní, tak nemají být ve školách pro mentálně postižené a podobně, takže já jsem docela optimistická v tomto. Mám kolegu Ríšu Samka, který je Rom a je strašně šikovný a já jsem na něj tak pyšná, vždycky když dělá nějakou reportáž pro 168 hodin. Takže, takže já bych řekla, že jo, jo, je to lepší a je to lepší díky tomu, že my jsme dobří.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili myslíte si, že ta, to zlepšení vychází třeba z obou stran?
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak ono je, ono je jaksi důležité, aby Romové sami na sobě pracovali, aby, aby oni vlastně jen pasivně neplakali v koutě a nečekali na sociální dávky, což se děje v mnoha případech. Je důležité jim vysvětlit, že oni se musí postavit na vlastní nohy. Ale pokud několik generací končilo v těch zvláštních školách, tak se na ty vlastní nohy staví bohužel hůře. Jako to mi nikdo nevysvětlí opak, jo, ale mám za to, že paradoxně přesto, že ty ekonomické doby teď nejsou úplně snadné, tak mám za to, že se to mění. A navíc bez práce jsou mnohdy i ti bílí, jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, přesně tak. Ono je velmi zjednodušené říkat tomu romský problém, ale nazvěme to tak a já teď řeknu závěrečnou větu, pak si dáme písničku, až někdo ten takzvaně romský problém vyřeší, tak to bude na 4 Nobelovky.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nora Fridrichová je dnes hostem Tandemu. Myslím si, že není potřeba ji blíže představovat, protože jako moderátorka si už své jméno opravdu vydobyla, ale než k tomu došlo, tak chtěla jako dítě emigrovat do Německa, to už máme za sebou.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Do západního.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo do západního.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
To je důležité zdůraznit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No jo, tak do východního to chtěl málokdo, to je pravda.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, tak to bylo lepší zůstat tady.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To bylo opravdu lepší zůstat tady. No ale co následovalo potom? Předpokládám, že střední škola. Měla jste nějaké už jaksi vyhraněné touhy, co budete dělat třeba po té střední škole?
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
No já jsem na gymnázium studovala v první polovině 90. let, kdy propukl takový boom v humanitních vědách. Každý chtěl studovat práva, filozofii, historii, politologii, sociologii, to byly takové ty moderní obory, které se vlastně jakoby vrátily do svých původních kořenů. Politologie, sociologie před rokem 89 vypadala nepochybně úplně jinak než poté, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přesně tak. Do té doby, kdo chtěl studovat práva, tak byl docela jaksi na hlavu, protože se dalo říct, že bude asi pravděpodobně sloužit hodně jaksi ...
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Se žurnalistikou to určitě nebylo jiného, že, to byla takový výkladní skříň.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No jistě, ano.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
No ale, ale, takže byl boom těch humanitních, v humanitních vědách a já si vzpomínám, že jsem chtěla studovat v prváku na gymplu práva, chtěla jsem zkoušet i ekonomku například. Vlastně, vlastně taková normální zaměstnání jsem si vybírala a pak jsem ve druháku na gymnáziu viděla někde inzerát na chodbě, že místní rockové rádio, které o půl roku později zkrachovalo, dělá konkurz. A já jsem se chtěla podívat do rádia, vidět ten mikrofon, který teď mám před sebou. A tehdy jsem se nějak dostala zázračně v 16 letech, puberta doznávala, takže, takže to neslo své ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V 16, no.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
No ale víte co, to bylo tou dobou. To byla prostě polovina, první polovina 90. let, to rádio bylo v plenkách. To bylo tak nádherné. Já jsem ještě vlastně zkoušela stříhání na pásu, ještě jsem se jakoby, to jsem ještě stihla se naučit, ale jinak jsem byla u zrodu soukromého rozhlasového vysílání a pro mě to je tak silná vzpomínka, která mě bude asi provázet celý život. Já jsem ve volném čase prostě chodila vysílat do rádia. To byla fantazie. Mě to strašně bavilo a jo, to nebyla práce, to byl prostě koníček.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To bylo určitě jiné, než když jsme začínali v rádiu my, protože vy jste v podstatě mohla říkat to, co vám opravdu jaksi myšlenka přinesla na jazyk.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
No a vlastně i písničky se hrály úplně jiné. Předtím vlastně to bylo takové všechno rigidní, strnulé, že, a najednou ta svoboda přinesla spoustu příjemných věcí, včetně té hudby, takže, ale tak každá ta doba s sebou něco nese. Dneska to rádio je taky úplně jiné, a já jsem fakt ráda, že jsem to tehdy mohla zažít.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a když jste takhle okoštovala to rádio, tak vám to zachutnalo tak, že jste se rozhodla, že to budete studovat?
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ano. To byl ten spouštěcí moment, kdy já jsem vlastně asi se hledala a jakmile jsem se dostala do toho prvního rádia, které ale se žurnalistikou mělo společného velmi málo, tak jsem hned věděla, že to je to. Čili já jsem potřebovala nějaký spouštěcí moment, protože ta profese je tak atypická, nestandardní, tak, tak divná, že si ji možná, trošku romantická zároveň aspoň na první pohled, že si jí nevyberete jen tak, protože si říkáte, já chci mít nějaké zaměstnání od do a stálý plat. To je jako jinak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No tak dobře. Vy jste vystudovala žurnalistiku, tomu bych rozuměl, že půjdete potom do novin, do rozhlasu, do televize, ale co vás přimělo k tomu, že jste pokračovala v těch studiích a šla jste studovat do Anglie lidská práva na univerzitě?
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jednak tu ta možnost byla, já jsem věděla o tom, že je možné získat stipendium, to byla zase první polovina 21. století, rok 2002, věděla jsem o tom, ještě jsme nebyli v Evropské unii, takže jsem věděla, že britská ambasáda jako dodnes celosvětově dělá konkurzy na studenty, které pak vlastně odváží do Británie, takže konkurz dělá i v Praze, takže jsem věděla, že to chci zkusit. Já jsem vlastně hned po revoluci věděla, že bych chtěla zkusit studovat aspoň chvíli venku, protože jsem jaksi měla za to, že poznat západní styl studia je dobrý pro mě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kromě toho, že se naučíte jazyk.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ano, jednak a i jednak prostě to naše školství je pořád poznamenané ještě dobami minulými, nebo ten styl učení byl pro mě vlastně strašně zajímavý, to už ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to opravdu takový rozdíl?
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
No, heleďte, v Británii je školství placené, tak platíte školné. Za mě ho tedy platila britská vláda, ale i tak, takže ti kantoři kolem prostě přistupují jinak. Já jsem dvakrát nepřišla na přednášku, protože byl na koleji večírek a hned mi napsala učitelka, jestli nemám nějaký problém a nechci si s ní o něm promluvit ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jejda.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
... no a mně bylo úplně trapný přiznat, že mám kocovinu, že. A pak to vlastně bylo o tom, že oni nás neustále jaksi tlačili do toho, abychom si utvářeli vlastní názory na ty věci a oni nám říkali - my nikdy nebudeme si myslet, že máte ten názor blbý, když budete schopna si ho obhájit. Tak to bylo úplně něco odlišného od toho dosavadního memorování, na které jsem byla zvyklá u nás, takže, čili já jsem věděla, že určitě chci vyjet a když se ta možnost naskytla, tak jsem, tak jsem po ní chňapla.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mezi klasiky českého humoru zavítáme dnes díky výběru moderátorky Nory Fridrichové, mého dnešního hosta. No, Češi se směji lecčemu, někdy je náš humor, vy jste měla možnost posoudit třeba i za dobu svého studia ten anglický, ten náš je někdy až takový morbidní, cynický, posměšný. Máme to podobné s Brity třeba?
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme no. Máme. Je fakt, že řadě mým vtipů se v Británii smáli jen Britové. Tam žije spousta národností, ale s Brity my si rozumíme prostě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A myslíte si, že by se Britové smáli i Járovi Cimrmanovi, respektive takhle, tomu humoru, který dělají ...
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Stoprocentně, ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No vy jste si je vybrala totiž Cimrmany, což jste udělala radost nejenom mně, ale určitě spoustě našich posluchačů, protože vím, že jsou velice v kurzu, což je samozřejmě dobře, protože to je humor chytrý, vtipný. Jak byste ho ještě charakterizovala?
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
No, já vlastně jsem na Cimrmany poprvé narazila už někdy ve školce, protože rodiče je poslouchali tehdy, tehdy vlastně si kupovali kazety a pouštěly se u nás doma a rodiče chodili na představení, na která já jsem tedy pochopitelně nechodila. A vlastně já jsem k těm Cimrmanům navzdory tomuto dospěla klikatě, protože já jsem tomu humoru nerozuměla. Jako pro děti fakt Cimrmani nejsou. Jediná hra, kterou jsem měla ráda, byla Dlouuhý, Široký a Krátkozraký.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To byla ještě pohádka, která u dětí neuspěla.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ale tam aspoň byl nějaký ten prostor, obr a podobně, sice obr, který zašlapává trpaslíčky, trošku bizarní tedy pro mě, ale, ale aspoň, já jsem se v tom snažila najít něco, ale vlastně já jsem těmi Cimrmany byla indoktrinována rodiči, takže to mi zůstalo dodnes.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tvář a hlas Nory Fridrichové si nepochybně spojujete, vážení a milí posluchači, s politickým pořadem 168 hodin. To je pořad, který má určitě hodně svých diváků, protože ta témata jsou nejednoznačná, nejednoduchá a lehce taková jaksi provokativní, no prostě mapujete to, co se za těch 168 hodin stalo a to nikdy není žádná selanka. Jak ta témata hledáte? Přicházejí sama?
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste to řekl geniálně. Vy jste řekl ta témata jsou nejednoznačná, provokativní. Já vlastně, protože to mě asi osobně zajímá, proto jsem vlastně i studovala lidská práva, protože jsou blízká mému srdci ten obor. Já vlastně hledám příběhy, které jaksi nemají takový ten černobílý scénář, které právě budí otazníky typu, počkejte, co bylo tak z té poslední doby, umělé oplodnění jaksi reprodukční cesta budoucnosti například, nebo témata otázek života a smrti eutanazie, nebo témata homosexuality. To jsou vlastně věci, na které neexistuje jednolitý názor, nikdy nebude a ještě do toho vyvolávají vlastně vášně na všech stranách. Mě tyto věci lákají. Vím, že, zároveň vím, že přitáhnout pozornost lidí, protože na to neexistuje ten univerzální recept, no ale zároveň jsou hrozně těžká, protože jaksi pošlapejte v tom tématu tak, aby byl spokojený každý. To téměř nejde. Mně hodně píšou lidi, hodně mi píšou naštvaní lidi a já jsem za to ráda, protože vím, že to rozhořčení potřebujou s někým sdílet a když jsem to já, tak to je fajn. Já jim můžu odepsat, můžeme o tom jakoby ještě podiskutovat, ale vlastně to jsou témata, na kterých si svůj názor tříbím doteď i já, jo, je to strašně jaksi těžké se v některých těch věcech vyznat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že to je velice obtížné pro vás i z toho důvodu, že jestliže si nějaké téma vyberete, tak ho určitě chcete jaksi zodpovědně expulatovat, ale zároveň nechcete, aby to bylo povrchní, což je velice těžké, protože ta plocha, kterou máte k dispozici, zase není tak velká, myslím, časová.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
No a zároveň se snažíte najít třeba nějaký příběh silný toho člověka, který vám typu eutanazie, měli jsme pána, který umírá a žádá všechny, už i státní orgány, aby mu umožnily odejít a není to vlastně možné, protože u nás nemůžete odejít vlastním rozhodnutím, pokud tedy nespácháte sebevraždu, takže ten pán prostě chce odjet do Švýcarska. To je, to je prostě strašně silný příběh a ten pán už téměř špatně mluví už dnes, je na tom opravdu zle a když ho prostě v té televizi, jak on prosí o to, aby mohl umřít, tak, tak voláte v duchu, jak to, že to není možné? Ale zároveň máte ten jeden příběh. Ale pak prostě znáte dalších 10 příběhů, které mohou být zneužity a víte, že to vlastně asi nejde, jo. To jsou ty otazníky, na které neexistuje a ta odpověď, ta vás strašně trápí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přesně tak. Vy totiž nemůžete zůstat jenom na jedné straně jaksi, vy musíte dát šanci jaksi, aby se k tomu vyjádřily strany obě, pakliže je to tedy jaksi nějaký kontroverzní problém, že, což asi není jednoduché ...
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Do toho vy máte zůstat jakoby vně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak. Straníte někdy, straníte někdy jaksi evidentně někomu?
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Samozřejmě, já na věci svůj názor vždycky mám, ale snažím se to maskovat, aby to nebylo poznat. No, tak nevím, do jaké míry se to daří. Někdy ti diváci vidí za roh, takže mají pocit, že mám stoprocentně na to ten názor a já mám třeba opačný, tak snad ano. Ale snažím se maximálně, aby to poznat nebylo.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Povídat si s moderátorkou Norou Fridrichovou o krušných chvilkách, je docela problém, protože v podstatě všechny ty chvíle, které probírá nebo hodně těch chvílí, které probírá ve svém pořadu 168 hodin, tak mají něco společného jaksi s pojmem krušný, protože vždycky je to, je to něco, co někomu jaksi dejme tomu jaksi ubírá určitou možnost, někomu přidává a podobně. Ale mě teď napadlo, že třeba vy můžete mít osobní krušné chvilky, třeba když váš partner Robert Záruba po vás chce, abyste se vyjádřila k hokeji, které, jak tak koukám, tady mám tedy poznamenáno, neznáte pravidla hokeje vůbec.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak přibližně.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ale teď to ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přitom jste z Pardubic, to byste měla znát.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
No ale já jsem v Pardubicích v životě nebyla na hokeji, já to, a to Robert opravdu nechápal.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Chyba, chyba.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
No on mi nevěřil. On říkal, že to není možné. Já jsem mu říkala, já jsem živoucím příkladem, že ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to možný? No, moje manželka, která z Pardubic je, tak na hokej chodila jako holka. Ale to už asi pravděpodobně potom v té vaší generaci už nebyla taková móda.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem chodila do rockového klubu. Já myslím, že trošku to byla věc té doby, začátek 90. let, kdy já jsem začala chodit ven, prostě s sebou nesl určitá jiná specifika.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže o hokeji u vás doma asi se nehovoří příliš.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale hovoří. Tak můj táta to s Robertem hodně řeší, ale já se spíš na hokej dívám kvůli Robertovi. Mě baví on, ten sport je v druhé řadě, takže, takže já to mám namixované.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že to je dobře, že jste na něj narazila, protože to je v podstatě taky otázka jaksi dokonalosti profese, protože mně, teď vám jaksi nechci mazat med, i když trošičku možná máznu, Robert je podle mě opravdu špička v tom moderátorství. Jak vidíte třeba jaksi ty nastupující, nemyslím teď sportovní jenom, ale vůbec jaksi moderátory. Mám takový pocit prostě, že dneska stačí k tomu, aby člověk se stal moderátorem, že vyhraje nějakou soutěž miss nebo ...
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Robert má doma zvukový záznam, kdy jako asi čtyřletý komentoval svůj první hokejový zápas, chápete? To je prostě neskutečné.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Proč se to ještě nikdy neobjevilo? To musí.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Já to musím, já to musím zcizit a musím zveřejnit. On ze skromnosti sobě vlastně by to nikdy nikde nevytáhl, ale to je prostě fantastické. Ale víte, co je na tom fantastické? Že ten člověk dokázal jít za svým životním snem. On má doba deníky, které si vedl jako malý kluk, kde si vedl podrobné vlastně, podrobné popisy jednotlivých zápasů. Tím dětským písmem, ty záznamy jsou proložení vystřihovánkami z časopisu Stadion, to je krásné. Já jsem vždycky úplně dojatá, když si to prohlížím. Takže, takže ano, je naprosto logické, proč on je tak dobrý a možná tohle je ta jediná cesta.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Totiž ono není jenom jaksi k tomu moderátorství zapotřebí to, že člověk umí mluvit, že jaksi umí česky, ale musí mít taky trošičku zázemí a u některých moderátorů, teď se do nich nechci opírat, to je prostě konstatování, máte pocit, že už před 10 minutami řekli všechno, co věděli, ale pořád ještě pokračují.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono nestačí to dělat jen hlavou, Robertovo plus je to, že on to dělá i srdcem.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem a v něm je dnes hostem moderátorka Nora Fridrichová. Tak už jsem vám prozradil to, co asi víte, že partnerem Nory je Robert Záruba, taky moderátor, ovšem sportovní ...
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
On by vás hned opravil, on je, on mě vždycky opravuje, miláčku, ne moderátor, ale komentátor.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Komentátor, aha, to je pravda, ale občas taky moderuje.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě že on tvrdí, že už ne. Ale on to má, on má, třeba já podle něj nejsem moderátorka, ale redaktorka, ale já mu říkám, ale já netočím tu reportáž, a on říká, ale ty redakčně zpracováváš ten pořad. Čili on má ty pojmy tak vymezené svým způsobem, kterému já, který je pro mě nepřehledný, ale jenom vám říkám, jak by to asi dopadlo, kdyby to slyšel.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já vám rovnou řeknu, že pro mě je nepřehledný taky. My jsme tomu kdysi říkali konferování, že, tak a bylo všechno konferování.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
On by řekl něco podobného, ano, ano, podobně, podobně na to má náhled.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale když už jsem zabrousil do vaší rodiny, tak vy jste maminka taky. Jak si užíváte tuhle tu roli?
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
No úplně maximálně, je to skvělé.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A kromě toho, co vás ještě těší a baví, když nesportujete, jak už jsem taky prozradil?
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Já mám teď ten život opravdu snadný. Já mám vlastně na starosti dvě věci a to je naše dítě a moje práce a o zbytek se stará Robert. Ten se stará o nás. Takže já mám, a tím, že jsem vlastně získala možnost to dítě mít, tak se mi vlastně vyplnily obě dvě ty kolejničky v tom životě a teď to jede v naprosté symbióze, jo. Já nemám žádné starosti, já se starám ještě o svoje rodiče, ale tak to není starost v tom pravém slova smyslu, těm pomáhám nějak, a vlastně jediné co, na co musím dbát každodenně, je vlastně dítě a práce. Jinak já mám vlastně všechno vyřešené, aspoň doposud. Teď mám vlastně život úplně zalitý sluncem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No tak to je samozřejmě skvělý, to vám může každej jenom závidět. Co vás třeba čeká, teď jsem se chtěl zeptat, na co se těšíte, ale vy se těšíte na každej další den asi, předpokládám, ale co vás čeká třeba v nejbližší budoucnosti?
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
No, já jsem těšící se typ. Pokud použiju ten, jak se řekne cimrmanovský příměr. Já jsem ten těšící se typ, který musí mít nějaký bod v dálce, na který se těší, takže teď třeba se už asi 2 měsíce, a to je důležité, proto já to všechno plánuji jako dlouho dopředu, já se těším, v létě jedeme jakoby celá rodina, čili my a rodina Robertova bratra, což jsou ještě jakoby manželé a dvě děti, celá rodina jedeme do nějaké vilky do Španělska, kde budeme 2 týdny prostě sami žít. Tak to je teď můj středobod mého vesmíru, na který se, kterého se nemohu dočkat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to úplně stačí k tomu, aby to zaplnilo nádhernou budoucnost. Moc vám přeju, Noro, aby se vám to samozřejmě všechno vyplnilo, aby se vám ve Španělsku líbilo, a nejenom ve Španělsku, ať vám jde samozřejmě váš pořad a ať máte hodně inspirace.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na shledanou.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Dobrý den, milí posluchači. Tandem stojí na startu, tak vás zdraví Jan Rosák. Mým dnešním hostem je mladá, rázná dáma, řekl bych skoro, no, kdybych si to dovolil, já si to dovolím, až drzá dáma, ale to je vlastně ku prospěchu její novinářské profese. Její tvář znáte z obrazovky, takže jí příliš představovat nemusím. Pozvání do Tandemu zkrátka a dobře přijala moderátorka Nora Fridrichová. Dobrý den, vítám vás.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, děkuji.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Milá Noro, vy jste se narodila v tom roce, kdy já jsem se ženil, narodila jste se v Pardubicích, tam jsme se klidně mohli spolu setkat. Setkali se nicméně moje manželka a vaše maminka. K tomu se třeba taky dostaneme. Ale ke všemu až po písničce.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nora Fridrichová je tedy hostem dnešního Tandemu, a jak už jsem říkal, máme něco společného, manželka s ní seděla, tedy s maminkou Nory, seděla v lavicích na gymnáziu, ale vraťme se k vám, protože o vás bude dnešní Tandem. Čili narodila jste se v Pardubicích a já tady mám k vašemu dětství jedinou jednu malou poznámku - jako dítě chtěla emigrovat do Německa. To se o vás píše na internetu. Co to má znamenat?
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
No je to, já jsem i to vybavila poměrně nedávno, protože já na tu minulou dobu vlastně vzpomínám prizmatech těch dětských očí, takže jako dítě si vzpomínám, že jsem hrozně měla ráda Mickeyho Mouse, který tady nebyl, nebo Kačera Donalda. Doma se hodně mluvilo o tom, jak je to na západ od nás lepší. Rodiče vlastně, tak já to vnímám to přede mnou hodně poměřovali jaksi kvalitou těch peněz a mám za to, že asi to bylo důvodem, já vlastně nevím proč, ale měla jsem za to, že tohle bude asi ta cesta, jak hezký život prostě žít v západním Německu. Provdat se, provdat se do něj.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo?
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
No musím říci, že já jsem dnes taková ta žena, která ráda obhajuje práva jiných žen, čili tohle není model, který by mi měl být vlastní provdat se a jít za štěstím jako hloupý Honza do světa, ano, ale tak tehdy jsem to tak plánovala. Asi jsem měla v těch dětských letech za to, že jiná cesta není.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A neříkala jste to někde takhle nahlas na ulici, protože to by nebylo asi příliš populární v tý době, že jo?
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Já si vzpomínám, že tak mí rodiče sice nebyli nijak stranicky organizováni, ale zároveň ani nijak odbojově nebyli v žádném disentu, my jsme byli úplně ta klasická česká rodina, která se věnuje jenom sama sobě. Ale vzpomínám si, že jednou jsem u táboráku vyprávěla nějaký vtip, který se týkal komunistů a tam bylo takové ticho významné. Tam jsem pochopila, že to se asi nemá, ale jinak rodiče se snažili dávat pozor, protože mám za to, že toto bylo riskantní místo, že ty děti byly pro mnoho rodičů riskantní místo. V nerozumu mohly cokoli někde říci a z toho mohl být problém.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Samozřejmě, to já si vzpomínám, že matka mojí manželky byla v podstatě taky určena občas k tomu, aby umývala schody v domě, jako to bývá, že jo, a jednou je neumyla a hned to mělo za následek nemyje schody, to znamená, že nepodporuje usnesení tehdy asi 15. sjezdu. Už to měla někde v papírech, jo. To stačily takovýhle věci.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale víte co, když to vyprávíte dnes, tak to vlastně zní až absurdně. Spousta věcí ze Severní Koreji nám přijde úplně absurdních, ale vlastně my jak jsme v tom tehdy žili, tak opravdu vlastně ten socialistický život vytvářel takhle absurdní scénky, které dnes vlastně generace, která to nezažila, musí připadat jako úplně nesmyslné, neuvěřitelné.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přesně tak. To těžko dneska vysvětlujete těm náctiletým, když jsme s manželkou vyprávěli svým dcerám, a to není tak dávno, že jsme jezdívali do NDR do Drážďan a tam jsme kupovali třeba mandle, tak dcera úplně vážně se zeptala, proč jste si je nekoupili tady, že jo.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem právě strašně ráda, že jsem tu dobu zažila. Mně bylo 12 let, když přišla sametová revoluce a vlastně jsem to zjistila, že ten poznatek je opravdu důležitý v okamžiku, kdy se mě na život v socialismu ptají třeba cizinci. Prostě bez té autentické zkušenosti nemáte možnost jim to vysvětlit, a začít to na vlastní kůži. Asi, asi bych svým rodičům přála, aby těch let v komunismu zažili mnohem méně. Jsem ráda, že já jsem třeba zažila jenom těch 12 let, ale je důležité podle mě život v nesvobodě mít v paměti, protože to vám vlastně může pojistit i vaše kroky do budoucna. A já si vzpomínám na ten vtip, který jsem tehdy vyprávěla u toho táboru, on je krátký.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No schválně.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
To bylo, sedlák měl 3 syny, první byl Darmoděj, druhý byl Darmošlap a třetí taky komunista. A právě u toho táboráku asi nějaký straník seděl a on právě strašně se ho to dotklo a já ho i chápu, ale, ale tak bohužel.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No bohužel měl smůlu a byla to pravda.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když má moderátor ve svém pořadu moderátorku jako hosta, navíc moderátorku typu Nory Fridrichové, která v podstatě má v popisu práce neustále něco komentovat, analyzovat, tak to je velice těžké vybrat témat, které by bylo to pravé, protože těch témat je samozřejmě na pořadu mnoho. Ale já se zeptám na něco trošičku takového malinko, no možná i záludného. Tak jak vy se ptáte určitě svých hostů, nebojte se. Vy jste vystudovala žurnalistiku na Karlově univerzitě, lidská práva v Londýně na univerzitě, a napsala jste diplomovku na téma diskriminace českých Romů v jejich rodné zemi. To bylo tehdy, když jste absolvovala. Řekněte mi s odstupem času, jak vidíte třeba to, co jste tam zpracovávala tehdy? Není to trošičku zjednodušené říkat, že jsou opravdu Romové jenom diskriminováni?
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
No, to mně se to těžko komentuje, porovnat to, jak to bylo před 10 lety a dnes, protože teď před sebou nemám ta tvrdá data. Tehdy jsem vlastně tu diplomku napsala na základě tvrdých dat, o kterých, o která jsem se opírala typu úspěšnost těch dětí při přijetí na běžnou základní školu nebo typu míra nezaměstnanosti u romských mužů v jednotlivých regionech, to opravdu byla drsná čísla. Třeba tehdy v tom roce 2003 mi vyšlo, že v některých chudších regionech nezaměstnanost mezi Romy muži byla 100 %. Prostě 100 % je strašně moc, když jaksi v té většinové ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je absolutní číslo.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
... ano, prostě jaksi pardon, ale pokud nikdo z těch mužů nemá práci a má doma rodiny, tak asi si lze představit, co ten otec půjde dělat. Prostě půjde někdo ukrást. Tak to prostě je. Jaksi chudoba plodí mnohdy činy, které společnost neschvaluje, ale pokud s tím nic neděláme, tak se to nikdy nezmění. No, takže já dnes, já si myslím, že ta situace je lepší, protože se o tom hodně mluví. Mám za to, že my Češi jsme liberální společnost. Vlastně tady se hrozně hezky žije, protože jsme na sebe docela hodní. A tím, jak o tom mluvíme a jak jsme schopni nad sebou sami přemýšlet, tak mám za to, že se to zlepšuje. Vlastně ty zvláštní školy se zrušily. Hodně se mluví o tom, proč romské děti, když nejsou dementní, tak nemají být ve školách pro mentálně postižené a podobně, takže já jsem docela optimistická v tomto. Mám kolegu Ríšu Samka, který je Rom a je strašně šikovný a já jsem na něj tak pyšná, vždycky když dělá nějakou reportáž pro 168 hodin. Takže, takže já bych řekla, že jo, jo, je to lepší a je to lepší díky tomu, že my jsme dobří.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili myslíte si, že ta, to zlepšení vychází třeba z obou stran?
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak ono je, ono je jaksi důležité, aby Romové sami na sobě pracovali, aby, aby oni vlastně jen pasivně neplakali v koutě a nečekali na sociální dávky, což se děje v mnoha případech. Je důležité jim vysvětlit, že oni se musí postavit na vlastní nohy. Ale pokud několik generací končilo v těch zvláštních školách, tak se na ty vlastní nohy staví bohužel hůře. Jako to mi nikdo nevysvětlí opak, jo, ale mám za to, že paradoxně přesto, že ty ekonomické doby teď nejsou úplně snadné, tak mám za to, že se to mění. A navíc bez práce jsou mnohdy i ti bílí, jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, přesně tak. Ono je velmi zjednodušené říkat tomu romský problém, ale nazvěme to tak a já teď řeknu závěrečnou větu, pak si dáme písničku, až někdo ten takzvaně romský problém vyřeší, tak to bude na 4 Nobelovky.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nora Fridrichová je dnes hostem Tandemu. Myslím si, že není potřeba ji blíže představovat, protože jako moderátorka si už své jméno opravdu vydobyla, ale než k tomu došlo, tak chtěla jako dítě emigrovat do Německa, to už máme za sebou.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Do západního.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo do západního.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
To je důležité zdůraznit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No jo, tak do východního to chtěl málokdo, to je pravda.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, tak to bylo lepší zůstat tady.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To bylo opravdu lepší zůstat tady. No ale co následovalo potom? Předpokládám, že střední škola. Měla jste nějaké už jaksi vyhraněné touhy, co budete dělat třeba po té střední škole?
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
No já jsem na gymnázium studovala v první polovině 90. let, kdy propukl takový boom v humanitních vědách. Každý chtěl studovat práva, filozofii, historii, politologii, sociologii, to byly takové ty moderní obory, které se vlastně jakoby vrátily do svých původních kořenů. Politologie, sociologie před rokem 89 vypadala nepochybně úplně jinak než poté, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přesně tak. Do té doby, kdo chtěl studovat práva, tak byl docela jaksi na hlavu, protože se dalo říct, že bude asi pravděpodobně sloužit hodně jaksi ...
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Se žurnalistikou to určitě nebylo jiného, že, to byla takový výkladní skříň.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No jistě, ano.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
No ale, ale, takže byl boom těch humanitních, v humanitních vědách a já si vzpomínám, že jsem chtěla studovat v prváku na gymplu práva, chtěla jsem zkoušet i ekonomku například. Vlastně, vlastně taková normální zaměstnání jsem si vybírala a pak jsem ve druháku na gymnáziu viděla někde inzerát na chodbě, že místní rockové rádio, které o půl roku později zkrachovalo, dělá konkurz. A já jsem se chtěla podívat do rádia, vidět ten mikrofon, který teď mám před sebou. A tehdy jsem se nějak dostala zázračně v 16 letech, puberta doznávala, takže, takže to neslo své ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V 16, no.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
No ale víte co, to bylo tou dobou. To byla prostě polovina, první polovina 90. let, to rádio bylo v plenkách. To bylo tak nádherné. Já jsem ještě vlastně zkoušela stříhání na pásu, ještě jsem se jakoby, to jsem ještě stihla se naučit, ale jinak jsem byla u zrodu soukromého rozhlasového vysílání a pro mě to je tak silná vzpomínka, která mě bude asi provázet celý život. Já jsem ve volném čase prostě chodila vysílat do rádia. To byla fantazie. Mě to strašně bavilo a jo, to nebyla práce, to byl prostě koníček.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To bylo určitě jiné, než když jsme začínali v rádiu my, protože vy jste v podstatě mohla říkat to, co vám opravdu jaksi myšlenka přinesla na jazyk.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
No a vlastně i písničky se hrály úplně jiné. Předtím vlastně to bylo takové všechno rigidní, strnulé, že, a najednou ta svoboda přinesla spoustu příjemných věcí, včetně té hudby, takže, ale tak každá ta doba s sebou něco nese. Dneska to rádio je taky úplně jiné, a já jsem fakt ráda, že jsem to tehdy mohla zažít.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a když jste takhle okoštovala to rádio, tak vám to zachutnalo tak, že jste se rozhodla, že to budete studovat?
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ano. To byl ten spouštěcí moment, kdy já jsem vlastně asi se hledala a jakmile jsem se dostala do toho prvního rádia, které ale se žurnalistikou mělo společného velmi málo, tak jsem hned věděla, že to je to. Čili já jsem potřebovala nějaký spouštěcí moment, protože ta profese je tak atypická, nestandardní, tak, tak divná, že si ji možná, trošku romantická zároveň aspoň na první pohled, že si jí nevyberete jen tak, protože si říkáte, já chci mít nějaké zaměstnání od do a stálý plat. To je jako jinak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No tak dobře. Vy jste vystudovala žurnalistiku, tomu bych rozuměl, že půjdete potom do novin, do rozhlasu, do televize, ale co vás přimělo k tomu, že jste pokračovala v těch studiích a šla jste studovat do Anglie lidská práva na univerzitě?
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jednak tu ta možnost byla, já jsem věděla o tom, že je možné získat stipendium, to byla zase první polovina 21. století, rok 2002, věděla jsem o tom, ještě jsme nebyli v Evropské unii, takže jsem věděla, že britská ambasáda jako dodnes celosvětově dělá konkurzy na studenty, které pak vlastně odváží do Británie, takže konkurz dělá i v Praze, takže jsem věděla, že to chci zkusit. Já jsem vlastně hned po revoluci věděla, že bych chtěla zkusit studovat aspoň chvíli venku, protože jsem jaksi měla za to, že poznat západní styl studia je dobrý pro mě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kromě toho, že se naučíte jazyk.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ano, jednak a i jednak prostě to naše školství je pořád poznamenané ještě dobami minulými, nebo ten styl učení byl pro mě vlastně strašně zajímavý, to už ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to opravdu takový rozdíl?
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
No, heleďte, v Británii je školství placené, tak platíte školné. Za mě ho tedy platila britská vláda, ale i tak, takže ti kantoři kolem prostě přistupují jinak. Já jsem dvakrát nepřišla na přednášku, protože byl na koleji večírek a hned mi napsala učitelka, jestli nemám nějaký problém a nechci si s ní o něm promluvit ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jejda.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
... no a mně bylo úplně trapný přiznat, že mám kocovinu, že. A pak to vlastně bylo o tom, že oni nás neustále jaksi tlačili do toho, abychom si utvářeli vlastní názory na ty věci a oni nám říkali - my nikdy nebudeme si myslet, že máte ten názor blbý, když budete schopna si ho obhájit. Tak to bylo úplně něco odlišného od toho dosavadního memorování, na které jsem byla zvyklá u nás, takže, čili já jsem věděla, že určitě chci vyjet a když se ta možnost naskytla, tak jsem, tak jsem po ní chňapla.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mezi klasiky českého humoru zavítáme dnes díky výběru moderátorky Nory Fridrichové, mého dnešního hosta. No, Češi se směji lecčemu, někdy je náš humor, vy jste měla možnost posoudit třeba i za dobu svého studia ten anglický, ten náš je někdy až takový morbidní, cynický, posměšný. Máme to podobné s Brity třeba?
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme no. Máme. Je fakt, že řadě mým vtipů se v Británii smáli jen Britové. Tam žije spousta národností, ale s Brity my si rozumíme prostě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A myslíte si, že by se Britové smáli i Járovi Cimrmanovi, respektive takhle, tomu humoru, který dělají ...
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Stoprocentně, ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No vy jste si je vybrala totiž Cimrmany, což jste udělala radost nejenom mně, ale určitě spoustě našich posluchačů, protože vím, že jsou velice v kurzu, což je samozřejmě dobře, protože to je humor chytrý, vtipný. Jak byste ho ještě charakterizovala?
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
No, já vlastně jsem na Cimrmany poprvé narazila už někdy ve školce, protože rodiče je poslouchali tehdy, tehdy vlastně si kupovali kazety a pouštěly se u nás doma a rodiče chodili na představení, na která já jsem tedy pochopitelně nechodila. A vlastně já jsem k těm Cimrmanům navzdory tomuto dospěla klikatě, protože já jsem tomu humoru nerozuměla. Jako pro děti fakt Cimrmani nejsou. Jediná hra, kterou jsem měla ráda, byla Dlouuhý, Široký a Krátkozraký.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To byla ještě pohádka, která u dětí neuspěla.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ale tam aspoň byl nějaký ten prostor, obr a podobně, sice obr, který zašlapává trpaslíčky, trošku bizarní tedy pro mě, ale, ale aspoň, já jsem se v tom snažila najít něco, ale vlastně já jsem těmi Cimrmany byla indoktrinována rodiči, takže to mi zůstalo dodnes.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tvář a hlas Nory Fridrichové si nepochybně spojujete, vážení a milí posluchači, s politickým pořadem 168 hodin. To je pořad, který má určitě hodně svých diváků, protože ta témata jsou nejednoznačná, nejednoduchá a lehce taková jaksi provokativní, no prostě mapujete to, co se za těch 168 hodin stalo a to nikdy není žádná selanka. Jak ta témata hledáte? Přicházejí sama?
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste to řekl geniálně. Vy jste řekl ta témata jsou nejednoznačná, provokativní. Já vlastně, protože to mě asi osobně zajímá, proto jsem vlastně i studovala lidská práva, protože jsou blízká mému srdci ten obor. Já vlastně hledám příběhy, které jaksi nemají takový ten černobílý scénář, které právě budí otazníky typu, počkejte, co bylo tak z té poslední doby, umělé oplodnění jaksi reprodukční cesta budoucnosti například, nebo témata otázek života a smrti eutanazie, nebo témata homosexuality. To jsou vlastně věci, na které neexistuje jednolitý názor, nikdy nebude a ještě do toho vyvolávají vlastně vášně na všech stranách. Mě tyto věci lákají. Vím, že, zároveň vím, že přitáhnout pozornost lidí, protože na to neexistuje ten univerzální recept, no ale zároveň jsou hrozně těžká, protože jaksi pošlapejte v tom tématu tak, aby byl spokojený každý. To téměř nejde. Mně hodně píšou lidi, hodně mi píšou naštvaní lidi a já jsem za to ráda, protože vím, že to rozhořčení potřebujou s někým sdílet a když jsem to já, tak to je fajn. Já jim můžu odepsat, můžeme o tom jakoby ještě podiskutovat, ale vlastně to jsou témata, na kterých si svůj názor tříbím doteď i já, jo, je to strašně jaksi těžké se v některých těch věcech vyznat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že to je velice obtížné pro vás i z toho důvodu, že jestliže si nějaké téma vyberete, tak ho určitě chcete jaksi zodpovědně expulatovat, ale zároveň nechcete, aby to bylo povrchní, což je velice těžké, protože ta plocha, kterou máte k dispozici, zase není tak velká, myslím, časová.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
No a zároveň se snažíte najít třeba nějaký příběh silný toho člověka, který vám typu eutanazie, měli jsme pána, který umírá a žádá všechny, už i státní orgány, aby mu umožnily odejít a není to vlastně možné, protože u nás nemůžete odejít vlastním rozhodnutím, pokud tedy nespácháte sebevraždu, takže ten pán prostě chce odjet do Švýcarska. To je, to je prostě strašně silný příběh a ten pán už téměř špatně mluví už dnes, je na tom opravdu zle a když ho prostě v té televizi, jak on prosí o to, aby mohl umřít, tak, tak voláte v duchu, jak to, že to není možné? Ale zároveň máte ten jeden příběh. Ale pak prostě znáte dalších 10 příběhů, které mohou být zneužity a víte, že to vlastně asi nejde, jo. To jsou ty otazníky, na které neexistuje a ta odpověď, ta vás strašně trápí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přesně tak. Vy totiž nemůžete zůstat jenom na jedné straně jaksi, vy musíte dát šanci jaksi, aby se k tomu vyjádřily strany obě, pakliže je to tedy jaksi nějaký kontroverzní problém, že, což asi není jednoduché ...
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Do toho vy máte zůstat jakoby vně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak. Straníte někdy, straníte někdy jaksi evidentně někomu?
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Samozřejmě, já na věci svůj názor vždycky mám, ale snažím se to maskovat, aby to nebylo poznat. No, tak nevím, do jaké míry se to daří. Někdy ti diváci vidí za roh, takže mají pocit, že mám stoprocentně na to ten názor a já mám třeba opačný, tak snad ano. Ale snažím se maximálně, aby to poznat nebylo.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Povídat si s moderátorkou Norou Fridrichovou o krušných chvilkách, je docela problém, protože v podstatě všechny ty chvíle, které probírá nebo hodně těch chvílí, které probírá ve svém pořadu 168 hodin, tak mají něco společného jaksi s pojmem krušný, protože vždycky je to, je to něco, co někomu jaksi dejme tomu jaksi ubírá určitou možnost, někomu přidává a podobně. Ale mě teď napadlo, že třeba vy můžete mít osobní krušné chvilky, třeba když váš partner Robert Záruba po vás chce, abyste se vyjádřila k hokeji, které, jak tak koukám, tady mám tedy poznamenáno, neznáte pravidla hokeje vůbec.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak přibližně.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ale teď to ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přitom jste z Pardubic, to byste měla znát.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
No ale já jsem v Pardubicích v životě nebyla na hokeji, já to, a to Robert opravdu nechápal.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Chyba, chyba.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
No on mi nevěřil. On říkal, že to není možné. Já jsem mu říkala, já jsem živoucím příkladem, že ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to možný? No, moje manželka, která z Pardubic je, tak na hokej chodila jako holka. Ale to už asi pravděpodobně potom v té vaší generaci už nebyla taková móda.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem chodila do rockového klubu. Já myslím, že trošku to byla věc té doby, začátek 90. let, kdy já jsem začala chodit ven, prostě s sebou nesl určitá jiná specifika.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže o hokeji u vás doma asi se nehovoří příliš.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale hovoří. Tak můj táta to s Robertem hodně řeší, ale já se spíš na hokej dívám kvůli Robertovi. Mě baví on, ten sport je v druhé řadě, takže, takže já to mám namixované.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že to je dobře, že jste na něj narazila, protože to je v podstatě taky otázka jaksi dokonalosti profese, protože mně, teď vám jaksi nechci mazat med, i když trošičku možná máznu, Robert je podle mě opravdu špička v tom moderátorství. Jak vidíte třeba jaksi ty nastupující, nemyslím teď sportovní jenom, ale vůbec jaksi moderátory. Mám takový pocit prostě, že dneska stačí k tomu, aby člověk se stal moderátorem, že vyhraje nějakou soutěž miss nebo ...
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Robert má doma zvukový záznam, kdy jako asi čtyřletý komentoval svůj první hokejový zápas, chápete? To je prostě neskutečné.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Proč se to ještě nikdy neobjevilo? To musí.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Já to musím, já to musím zcizit a musím zveřejnit. On ze skromnosti sobě vlastně by to nikdy nikde nevytáhl, ale to je prostě fantastické. Ale víte, co je na tom fantastické? Že ten člověk dokázal jít za svým životním snem. On má doba deníky, které si vedl jako malý kluk, kde si vedl podrobné vlastně, podrobné popisy jednotlivých zápasů. Tím dětským písmem, ty záznamy jsou proložení vystřihovánkami z časopisu Stadion, to je krásné. Já jsem vždycky úplně dojatá, když si to prohlížím. Takže, takže ano, je naprosto logické, proč on je tak dobrý a možná tohle je ta jediná cesta.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Totiž ono není jenom jaksi k tomu moderátorství zapotřebí to, že člověk umí mluvit, že jaksi umí česky, ale musí mít taky trošičku zázemí a u některých moderátorů, teď se do nich nechci opírat, to je prostě konstatování, máte pocit, že už před 10 minutami řekli všechno, co věděli, ale pořád ještě pokračují.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono nestačí to dělat jen hlavou, Robertovo plus je to, že on to dělá i srdcem.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem a v něm je dnes hostem moderátorka Nora Fridrichová. Tak už jsem vám prozradil to, co asi víte, že partnerem Nory je Robert Záruba, taky moderátor, ovšem sportovní ...
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
On by vás hned opravil, on je, on mě vždycky opravuje, miláčku, ne moderátor, ale komentátor.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Komentátor, aha, to je pravda, ale občas taky moderuje.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě že on tvrdí, že už ne. Ale on to má, on má, třeba já podle něj nejsem moderátorka, ale redaktorka, ale já mu říkám, ale já netočím tu reportáž, a on říká, ale ty redakčně zpracováváš ten pořad. Čili on má ty pojmy tak vymezené svým způsobem, kterému já, který je pro mě nepřehledný, ale jenom vám říkám, jak by to asi dopadlo, kdyby to slyšel.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já vám rovnou řeknu, že pro mě je nepřehledný taky. My jsme tomu kdysi říkali konferování, že, tak a bylo všechno konferování.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
On by řekl něco podobného, ano, ano, podobně, podobně na to má náhled.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale když už jsem zabrousil do vaší rodiny, tak vy jste maminka taky. Jak si užíváte tuhle tu roli?
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
No úplně maximálně, je to skvělé.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A kromě toho, co vás ještě těší a baví, když nesportujete, jak už jsem taky prozradil?
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Já mám teď ten život opravdu snadný. Já mám vlastně na starosti dvě věci a to je naše dítě a moje práce a o zbytek se stará Robert. Ten se stará o nás. Takže já mám, a tím, že jsem vlastně získala možnost to dítě mít, tak se mi vlastně vyplnily obě dvě ty kolejničky v tom životě a teď to jede v naprosté symbióze, jo. Já nemám žádné starosti, já se starám ještě o svoje rodiče, ale tak to není starost v tom pravém slova smyslu, těm pomáhám nějak, a vlastně jediné co, na co musím dbát každodenně, je vlastně dítě a práce. Jinak já mám vlastně všechno vyřešené, aspoň doposud. Teď mám vlastně život úplně zalitý sluncem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No tak to je samozřejmě skvělý, to vám může každej jenom závidět. Co vás třeba čeká, teď jsem se chtěl zeptat, na co se těšíte, ale vy se těšíte na každej další den asi, předpokládám, ale co vás čeká třeba v nejbližší budoucnosti?
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
No, já jsem těšící se typ. Pokud použiju ten, jak se řekne cimrmanovský příměr. Já jsem ten těšící se typ, který musí mít nějaký bod v dálce, na který se těší, takže teď třeba se už asi 2 měsíce, a to je důležité, proto já to všechno plánuji jako dlouho dopředu, já se těším, v létě jedeme jakoby celá rodina, čili my a rodina Robertova bratra, což jsou ještě jakoby manželé a dvě děti, celá rodina jedeme do nějaké vilky do Španělska, kde budeme 2 týdny prostě sami žít. Tak to je teď můj středobod mého vesmíru, na který se, kterého se nemohu dočkat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to úplně stačí k tomu, aby to zaplnilo nádhernou budoucnost. Moc vám přeju, Noro, aby se vám to samozřejmě všechno vyplnilo, aby se vám ve Španělsku líbilo, a nejenom ve Španělsku, ať vám jde samozřejmě váš pořad a ať máte hodně inspirace.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na shledanou.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
