O zříceninu hradu Blansko se stará spolek nadšenců. A vítá na něm všechny milovníky historie
Mezi Ústím nad Labem a Děčínem se na levém břehu řeky Labe na jednom z kopců Českého středohoří tyčí zřícenina hradu Blansko. Ze zbytků hradeb je možné si užít v každém ročním období široké a daleké kruhové výhledy. O zříceninu se už skoro deset let stará Spolek pro záchranu hradu Blansko. A stalo se už tradicí vzít s sebou na výlet na Blansko buřty k opečení na ohništi přímo na nádvoří.
Poprvé se o hradu Blansko psalo v roce 1401. Jeho název vznikl složením německých slov blank – tedy čistý a stein - skála. Český název byl pak odvozen buď z názvu německého, nebo pochází od slova blana, tedy vlhká louka nebo pastvina, což odpovídá blízkému okolí hradu.
Na hradě bydlel Václav z Vartenberka. Roku 1405 uzavřel smlouvu s míšeňským markrabětem Vilémem a stal se jeho spojencem. Dokonce mu otevřel i svůj hrad. To znamenalo, že markrabě získal právo vydržovat si na hradě Blansko na své náklady vlastní vojenskou posádku. Hrad mohl používat jako vojenskou základnu proti komukoliv, kromě českého krále. Hrad i celé panství samozřejmě zůstalo majetkem Václava z Vartenberka, který zde nadále bydlel. Na podzim téhož roku je naposledy zmíněn v písemných pramenech. V roce1407 už je jeho manželka Markéta uváděna jako vdova.
Za válek v 15. století se o hrad několikrát bojovalo. Století následující pak už přineslo jen postupný úpadek. Do současnosti se z hradu dochovaly zejména obvodové hradby s baštami, obklopující prostorné nádvoří a vyhlídková plošina v místě hradního jádra.
Členové Spolku pro záchranu hradu Blansko shánějí už přes deset let finance na statické zajištění hradu, kterému na několika místech hrozilo zřícení. Ale hlavně sami přikládají ruku k dílu. Zazdili například průval ve východní hradbě, opravili jižní vyhlídku a vybudovali novou severní vyhlídku.
Hlavním cílem spolku je z chátrající hradní zříceniny vytvořit udržované, postupně rekonstruované místo pro setkávání milovníků historie, architektury, přírody a hradů. Spolek spolupracuje s archeology, se kterými všechno pečlivě projednává. Zorganizoval i několik ročníků Hvězdicového pochodu a instaloval u hradu informační tabuli. Hrad je volně přístupný pro všechny zájemce a jeho obliba pozvolna narůstá.
zdroje:
Sedláček August: Hrady a zámky království českého díl 14., str. 323-326; (Praha 1923)
Durdík Tomáš: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, str. 66-67; (Praha 2000)
Durdík Tomáš: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů – dodatky, str. 12; (Praha 2002)
Úlovec Jiří: Hrady, zámky a tvrze na Ústecku, str. 9-20; (Ústí nad Labem 2002)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
