Obchod ze svrateckého muzea si zahrál ve filmu Já, Olga Hepnarová. Filmaři si ho odvezli celý

Stejný obchod, jaký teď mají ve svrateckém muzeu, v městečku před lety opravdu byl. Na dobové cedulce s otevírací dobou, která visí na vstupních dveřích, je dokonce autentické jméno odpovědného vedoucího. „Pan Pečenka, to byl známý místní obchodník,“ potvrzuje správce muzea Martin Mudroch.

Ostatně i spousta exponátů, nebo chcete-li zboží a vybavení prodejny, pochází od místních obyvatel. Ty ostatní muzeum hledalo u sběratelů nebo na internetu. Dnes jsou regály obchodu plné a nejspíš i plnější, než kdysi v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století bývaly.

Některé trvanlivé zboží je autentické včetně obsahu, z většiny potravin ale zbyly jen obaly. I tak ale sýry, mléko v sáčku nebo máslo vypadají jako čerstvé. I proto si určitě svrateckou expozici vyhlédli filmaři.

„Celý tenhle obchod si zahrál ve filmu Já, Olga Hepnarová. Včetně veškerého zboží i regálů,“ říká správce muzea a dodává, že filmaři si vše odvezli a pak zase v pořádku neporušené vrátili. Některé zdejší zboží se pak objevilo ještě ve filmech Dukla 61 nebo Palach.

Mezi vybavením obchodu je kromě dobové pokladny třeba i mrazicí pult, těžký kráječ na uzeniny nebo mlýnek na kávu. „Na to vzpomínaly zdejší prodavačky. Některé babky chodily do obchodu vyklepávat zbytky kávy po ostatních zákaznících. Jednou jim tam proto nasypaly pepř, a byl od nich pokoj,“ říká s úsměvem Martin Mudroch.

http://muzeum.svratka.cz