Oběti holocaustu mají v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku nový památník

Lipník byl v minulosti sídlem s významnou židovskou komunitou. Před rokem 1848, kdy byla Židům přiznána svoboda pohybu, čítala více než šestnáct set osob. Tehdy to byla třetina všech obyvatel.

Přestože počet Židů postupně klesal, protože se stěhovali do větších měst, do nacistické okupace bývali stále součástí města. Nejvíce jich žilo v centru, třeba ve Hvězdní a také v Pernštejnské ulici, kde bývala i židovská škola. Kolonii měli i v lokalitě Horecko. Lipník nad Bečvou, co do počtu Židů, býval pátým nejosídlenějším městem na Moravě. Poslední obyvatelé židovského vyznání opustili město za války, kdy je nacisté deportovali do koncentračních táborů Malý Trostinec, Treblinka a Osvětim. Domů se po válce vrátili jen tři lidé.

Hledání místa, podoby nového památníku 

Nápad uctít památku spoluobčanů, obětí holocaustu, se ve městě objevil před dvěma léty. Hledalo se vhodné místo, diskutovalo se o tom, jak by měl nový památník vypadat. Se svým návrhem uspěl mladý lipenský architekt Tomáš Konvičný. Jeho dílo najdete u zdi staršího ze dvou židovských hřbitovů. Více než dvoumetrový rám, tvoří zrezivělá kolejnice, symbol poslední cesty vlakem do koncentračních táborů. Vnitřní rám je jakousi krajkou z Davidových hvězd, do které je ukotvena levitující deska. Bílým písmem je do ní vytesán hebrejský nápis „šoa“ a seznam 164 jmen lidí, které nacisté v koncentračních táborech zavraždili. Mistři kameníci na desku použili extra černou žulu, materiál pocházející až ze Zambezi.  

Další židovské památky

Nový památník obětem holocaustu není jedinou připomínkou na židovské obyvatele Lipníku nad Bečvou. Poblíž centra města najdete hned dva židovské hřbitovy. Na starším z nich, z konce 16. století, se pohřbívalo až do roku 1883. Hřbitov pak měl pohnutou historii. Zničili ho nacisté a po nich i komunisté. Náhrobní kameny zmizely, na jeho místě bylo vybudováno dětské hřiště. Částečné obnovy se dočkal až po sametové revoluci.

Mladší, sousední židovský hřbitov, sloužil svému účelu až do roku 1942. Ani tato památka se nevyhnula likvidaci. Z 225 pomníků jich dvě třetiny zmizely. Ve městě, vedle kamenných hradeb, najdete také synagogu z roku 1540. Je to nejstarší synagoga na Moravě, a po Staronové synagoze v Praze, také druhá nejstarší v republice.