Oldřich Vízner - herec
21. květen 2014
Jan Rosák přivítal v Tandemu svého bývalého spolužáka, dnes herce, Oldřicha Víznera. Popovídali si nejen o starých časech, o tom, jak se Simonou Stašovou zajeli do Říma nafotit zvláštní fotky, dokonce v odpadcích, a řeč přišla i na jeho bratra Jaroslava Víznera.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den z Tandemu vám všem přeje Jan Rosák. Když jsem byl před nedávnem s týmem pražské Amfory na zájezdu ve Vatikánu, zúčastnila se ho mezi jinými osobnostmi i skvělá herečka Simona Stašová. No a když jsme tak procházeli těmi římskými uličkami, přiznala se, že tu byla před rokem s jedním kolegou hercem a fotili pro svou inscenaci hodně zvláštní fotky. Tak doufám, že mi i o tom dneska trošku víc prozradí ten zmíněný Simonin kolega, můj dnešní host Tandemu, herec Oldřich Vízner.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ahoj Oldo.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Ahoj.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vítám tě. Tys byl už jednou na Tandemu hostem, ale bylo to před dlouhými 6 lety ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
No ne? To mi bylo 60 myslím tím pádem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jedna.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Jak jedna?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, vždyť to bylo před 6 lety, tak 61 ti bylo.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Aha. Tak 61 ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Neubírej si. Já dobře vím, kolik ti je, protože je mi úplně stejně, no. Tak já doufám, že si tím pádem budeme mít určitě o čem povídat. Teď si uvědomuju, že jsem tě naposledy viděl ve slavné inscenaci Městskejch divadel pražskejch Pan Kaplan má třídu stále rád. Tak mě třeba bude zajímat, čím to, že tahle hra je pořád tak oblíbená, ale taky o dalších rolích Oldy Víznera na prknech Městských divadel i jinde. Přeju všem, aby si dnešní Tandem, tak jako my dva, opravdu užili.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, Oldo, jak je to s těmi narozeninami, prosím tě? Vážně ti bylo před 6 lety 61, nezlob se na mě.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Já se ti přiznám, já jsem měl teda narozeniny 6. května a nevím, jak se to stalo, ale já jsem svýmu kolegovi Ťuldovi Brouskovi, kterej na Route 66 v Americe, projel ji na motorce s Gondíkem, tak jsem toho 6. května ráno ho poprosil, ať mi vyfotí tu dřevěnou desku Route 66, kterou jsem mu dal k nějakýmu, asi taky k narozeninám, ať mi to vyfotí, že to budu posílat svejm známejm jako poděkování za přání k narozeninám a oni mi odepisovali, že je to krásný, akorát dcera řekla, ale, nebo mi odepsala, ale tobě bude 67. A já opravdu, já nevím, jak to bylo, možná, že minulej rok nebyl zrovna pro mě ten 13. moc hezkej, tak jsem ho asi minul, ale já byl opravdu přesvědčenej a žiju s tím už, no, snad ten rok, že mi bylo 66 a ono, ono vlastně mi bylo už 68, že jo, protože každej další den, každá hodina je 68., že jo, já jsem jenom dovršil 67.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hnusný.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Ty na mě koukáš jako, když si to ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je hnusný, co říkáš ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... neuvědomuješ ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... no jasně.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... si to?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, no neuvědomuju, nechci si to ani uvědomit.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Každá hodina, každá minuta po narozeninách je ten rok navíc.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Oldo, říká se, že každej je tak starej, na kolik se fakt cejtí. Tak na kolik se cejtíš?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Na 66. Ne, říká se to, ale někdy se člověk cejtí na víc, někdy, někdy na míň. No, ale ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hele, já myslím, že ty seš tak hodně zapřaženej, máš tolik práce, že se cejtit starej ani nemůžeš.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
No, taky někdy se cejtím, že jo, člověk je herec vlastně, že jo, buďto má hodně práce, tak je nešťastnej, anebo má málo práce, je ještě ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ještě víc ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... nešťastnější. Já nevím, no, já pokud bych jako mysl se cejtím celkem dobře, tělo to už je horší. Já jsem někomu říkal, víte, jak se s tím vyrovnávám s tím stářím. Já jsem říkal do 55 to šlo, po 55 to taky šlo, ale z kopce. Tak asi to je odpověď moje.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak je to takovej bonmot, já to beru teda, no, ale prosím tě, pojď si tak trošičku probrat za těch 6 let, když se ohlídneš, co, co si myslíš, že se ti povedlo třeba za těch minulejch 6 let? Já myslím, žes hrál v několika seriálech ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Já jsem měl kolegu, Vaška Stýbla na Kladně a ten, co pak byla ta jeho ta pasáž a už je jeho syna, a ten vždycky říkal: I dobrá role, taková vopravdu dobrá, přijde jednou za 10 let, takže Honzo, těch ještě neuplynulo zase od nějakejch těch, ale nicméně toho Kaplana, o kterým, o který ses zmínil, hrajeme už 6 let a velice, velice úspěšně a nejen proto, pro ty herce, co tam hrajou, ale to je taková neuvěřitelná shoda, máš stejnýho režiséra, stejný kolegy, dobrej scénář a nedopadne to dobře a naopak a ono to dopadne dobře. Takže ten Kaplan dokonce byl vyprodanej ještě, než jsme to předvedli jako veřejnosti. No, tak to je taková hezká shoda okolností a toho, že se to povedlo, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale to by mě zajímalo, čím to je, že se to představení, že dostane takovej zvláštní jaksi dobrej náboj přesto, že třeba ze začátku se to ani tak nejevilo, ale já si myslím, že třeba Cizinec, jak se ti poved strašně, že jo?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Jak říkám, Honzo, já, nemůžeš na to najít pravidlo, to je strašně zvláštní. Já jsem třeba udělal mimo jiné teda dva úspěšný věci, jako byl ten Saturnin a Léto s kovbojem a tam byl základ vynikající scénář, jo, jo, že prostě já jsem v Saturninovi jak člověk si trošku nějakej text přizpůsobuje sobě, tak já jsem tam vyměnil jenom jedno dvousloví a to bylo, že jsme sjeli ten jez, že jo a kdy bude další a ve scénáři bylo: U Štvanice, ale ten je velký. A já jsem to změnil: U Štvanice, ale ten stojí za to. Takže to byly scénáře. A zrovna takhle jako Léto s kovbojem byla hezká práce a, a hlavně teda nádhernej scénář na první pohled.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Oldřich Vízner je hostem dnešního Tandemu a budeme si povídat tak jako s každým mým hostem, který je druhou návštěvou v Tandemu, o cestování. Já se nepamatuju, že bych věděl, nebo, že bych si o tobě někde přečet, že seš velkej cestovatel, ale možná jo, ale každopádně o jedný cestě, kterou jsem tady trošičku už naťuknul bys mi popovídat moh, nebo nám, protože to je to, proč jsi jel vlastně do Říma se Simonou Stašovou a fotili jste tam ale opravdu hrozně zvláštní fotky, který jsou na Internetu a docela jsem si teda pošmák. Tak povídej.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
No, já nerad cestuju, můžu říct, protože rád teda vidím nějakou věc hezkou někde ve světě, ale stejně všechno poznat nemůžu, takže jak si vybrat ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ten proces cestování tě nebaví, hm.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... no, i vůbec to, že tam musím koukat a převracet ten peníz, co tam platí a takový a jestli si koupím Colu nebo ne, to je pozůstatek z minulosti, že jo. A vždycky, když jedu rád k moři, tak vždycky lituju, když se tam válím a nic nedělám, že jsem nezůstal na tý svý chalupě. No, nicméně, když je ta příležitost, tak se rád zúčastním jako tohohle nápadu, snad Simony, já nevím, jak to dala dohromady Simona Stašová, ale prostě jeli jsme do Říma, protože jsme obnovili premiéru Římský noci, což je o Tennessee Williamsovi a Anně Magnani, slavný herečce, která se mi strašně líbila, ty si na ní určitě taky pamatuješ ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Samozřejmě, ano, ano.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... ta totiž první začla hrát normálně, že nepřehrávala, no, tak já nevím, jak to bylo, ale byli jsme tři dni v Římě a dělali jsme fotky, abysme měli nějakou, nějakej podklad pod propagaci tý obnovený premiéry, no. A vidět Řím, to je vždycky úžasný, já jsem tam teda už byl před tím a ty fotky jsou velice pěkný, nejlepší bylo, když jsme se fotili, jako, že se procházíme, probděli jsme noc spolu a byla tam hromada odpadků, musím říct, že to nebyla hromada odpadků, že to byla takový kartony a takový věci a my jsme teda, já jsem si leh do těch kartonů, ona taky a jásali jsme, byli jsme rozjařený a Italové se srocovali a mysleli si, že je chceme někde pomluvit a že fotíme tu hromadu těch odpadlejch kartonů a my jsme tam dělali fotky, který měly vstoupit do historie, že jo a ne kvůli těm kartonům.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já zrovna tuhle tu fotku jsem měl na mysli, to je velmi, velmi zajímavá a ty reakce těch Italů mě samozřejmě taky zajímaly, ale to je potom jaksi součástí propagace toho představení.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A představení předpokládám, že je hodně úspěšný, ne?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Hodně úspěšný, ale já jenom říkám, proč ta fotka těch, těch odpadků, my tam máme v tom představení obraz, který je, oni stráví venku, popíjí, baví se a parazi je fotěj a což oni nemají rádi, jako nikdo asi, takže to k tomu patří i to, tahle, tuhle samozřejmě jsme nedali na plakát, tuhle, tuhle fotku, ale byly tam jiný krásný fotky, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kde hrajete tohle představení?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Kde? My to hrajem, teď máme domov v Adrii v Divadle Bez zábradlí, ale jinak vlastně má svoji produkci a jezdíme s tím na zájezdy po vlastech českých a ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je, to je další tvoje cestování teda?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... no, to je teda a teď dokonce, jak jsou, jak jsou ty iPhony, já už jsem si taky pořídil a trvalo mi asi půl roku, než jsem se s tím smířil, byl jsem z toho nešťastnej, první záznam, který, kterej jsem si udělal, bylo "zase mi to blbne", takže já si teď třeba dělám fotky z měst, který navštívíme, protože teď jak se to trošku všechno spravilo, tak je to nádhera vidět města jiný, než tu Prahu jenom, že jo, i když Prahu nebudem vůbec kategorizovat, protože ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty bydlíš vlastně mimo Prahu teď ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... protože to je špička.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty bydlíš mimo Prahu?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Já bydlím v Horoměřicích teď, což je první vesnice za Prahou a takže vlastně říkám hlavně v Brně, když nás napadají, že jsme Pražáci, tak já říkám, že jsem z Lokovic, což byla vesnice kdysi a Horoměřice jsou suprvesnice teď.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Tandemu je dneska hostem herec Oldřich Vízner. O jednom představení, které hraje se Simonou Stašovou, jsme si tady už popovídali, kde hraje Tennessee Williamse, slavného amerického spisovatele a ona hraje Annu Magnani, slavnou italskou herečku, jejich anabáze v Římě, v Itálii, ale to je samozřejmě jenom jedno z představení, nebo ještě jsme zmínili Pan Kaplan má stále třídu rád. V čem ještě teď pořád tě je možno vidět, teď zrovna?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
No, já teď, jaks mi řek herec Oldřich Vízner, tak jsem si snad poprvé uvědomil, že opravdu mám titul herec teda ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co sis myslel do teď teda?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... no, že si na to hraju jenom. No, jak mně kdysi někdo řek: Vy se máte, vy si jdete večer zablbnout a máte za to ještě prachy ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, no ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... ale co ses ptal, prosím tě, Honzo, ať neodbočuju?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak v čem zrovna teď hraješ?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Ahá? No, tak já mám hezký příležitosti v těch Městskejch divadlech i jinde ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale ty seš na volný noze už delší dobu teď, viď?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Ano, takže což je takovej problém a neproblém, že prostě dostávám za představení, nedostávám teda plat, ale samozřejmě nedostávám za prázdniny, za půl září je špatný, půl června je špatný, kolem Vánoc je to špatný, takže ono je to má, všecko má svý. Já teď třeba jsem si vzpomněl hned na Důkaz, kterej hraju v Rokoku a to je strašně krásná hra zaprvé o matematicích, ale není to ale o matematicích, i když se tam říkají nějaký čísla, ale je to hlavně vo lidech a ve čtyřech a byla to strašně krásná práce s Ondřejem Zajícem jsme to dělali, komorní věc a je to strašně krásný, tak to je jedna věc napadá. Teď mě napadlo, že dělám v Metru se Světlanou Nálepkovou, s kterou jsem toho moc neudělal, ale vždycky, když jsme se potkali, tak to bylo bezvadný, tak jsme si rozuměli, tak s ní dělám teď americkou taky takovou jakoby konverzačku, ale nicméně a je to velice veselý, ale má to i myšlenku a takový pěkný, no, dva se sejdou ve vlaku, luštěj křížovku a v podstatě se dají dohromady a tak samozřejmě premiéra, protože se to točí kolem asi třech problémů a pořád se to dokola, tak bylo hrozný vědět text, kterej následuje a tak jsme z toho udělali princip, když zapomenem, tak se dohadujem, co kdo říká a zeptáme se technika, kterej je v kabině, jak je to dál a, ale to není past na lidi, to je vopravu se stává tak, ale lidi to maj strašně rádi, protože pak my, když se chytnem, zase hrajem někoho jinýho, už nejsme zase my a tak moc pěkný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Cimrmani na to mají "jmelí", že jo slavný, no, no, no.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
No, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Řeknou jmelí a už, už věděj, že je potřeba si pomoc hodit záchranný kolo. Tys, jak jsem říkal, už delší dobu na volný noze. Je to pro tebe výhodnější, nebo vzpomínáš na to, když jsi byl v angažmá?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Já jsem k tomu přišel ne jako slepej k houslím, ale já jsem odešel z Činoherního klubu po asi 17 letech, kdy se mi tam už přestalo líbit, navíc tam přišel Dulava a Chýlková, který jsou o půl metru větší než já, to znamená, jsem si říkal, už nebudu, nemůžu tady hrát hlavní role, no a dostal jsem nabídku do Divadla v Boleslavi a pak jsem dostal nabídku Cizince a v podstatě jsem jako host tohle začal a měl jsem takovou kliku, pak jsem ještě jednou dělal v Boleslavi, a že jsem v těch Městskejch divadlech, v ABC, v Rokoku jako stálej host, takže jako je to dobrý, že mi nabízejí hezký věci, ale i malý věci než je to, nemůžu říct, že si můžu vybírat, protože to je taky takový sporný a třeba jsem byl hrozně rád, já jsem v Postřižinách hrál toho holiče, měl jsem tam asi dva výstupy, že jo v tom filmu a oni si mě pak pozvali v Městskejch a říkali: My hrajem Postřiny a my bysme chtěli, jestli byste, já nevím, jestli to je pro vás dost ... a já jsem říkal, nemusíte mluvit dál, toho holičce budu dělat zase ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Holiče zase, jo?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... tak jsem to dělal i v Městskejch divadlech, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, co filmový příležitosti? Přicházejí teď nějaký?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
No, tak teď se točej takový party, že jo, který mají svoje lidi a to, no, a já se tam netlačím, protože moc ten film nemám rád, mám radši divadlo, protože to dva měsíce zkouším průměrně a pak si za tím můžu stát. Kdežto ten film jako myslím pro mě jako pro herce, je v podstatě náhoda, že jo a na tom divadle jako mám větu a tu můžu pracovat s ní a za dva měsíce bejt s tím spokojenej, ale v tom filmu něco řeknu a je konec, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přesně tak, ano, to už se nedá napravit, no, no, no. Takže divadlo je pro tebe prioritní samozřejmě.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Hm.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
O hudebním vkusu Oldřicha Víznera si troufnu říct něco vím, protože jsme vyrůstali vlastně spolu na gymnáziu jsme poslouchali Beatles a Rolling Stones a, a, a zpívali, pokoušeli si je zpívat, pamatuju se, že ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
/nesrozumitelné/ zpíval /nesrozumitelné/ ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, pamatuju se, že jsme zjistili, doufám, že nám posluchači prominou, že nejlepší akustika je na pánském, nebo chlapeckém záchodě ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Všichni na ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se to tam nádherně neslo, no. Tak já nevím, jestli ti Beatles pořád zůstali jako favoriti, ale dneska sis vybral Dylana.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
No, já, já můžu říct, ty Beatles jsou pořád se mnou, že jo, to je a nebyli ani pro, nejsou ani pro veřejnost, že jo, tabu, to je jasný a já jsem teď zrovna mám ty děti, který se učej anglicky a já jsem říkal: poslouchejte Beatles, protože jim bylo vesměs rozumět, že jo, co zpívaj a o čem zpívaj a no, tak samozřejmě přicházeli další a další a jedna taková vopravdu stálice je Bob Dylan, protože ten snad je starej jako my, nebo vo něco ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
O něco starší teda, no.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... o něco starší a my ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale i vypadá starší než my.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
A my ho známe od, od tý doby a on je furt skvělej a furt novej a furt jinej a, no prostě, no ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, prostě je dobrej. Tak my si to teď dokážeme.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... takže my s ním budem celej život, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale dáme si teda jednu z těch starších, jo?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Dáme.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Abychom si trochu zavzpomínali.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je herec Oldřich Vízner. Oldo, Vendulka na tebe někde prozradila, že psi jsou pro tebe tak důležitý, že prej je upřednostňuješ před dětma. To já nevím, jestli to je pomluva, nebo je to pravda?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
No to, pomluva bych to nenazval, ale to teda nevím, já bych si to přebral, já jsem měl vždycky samozřejmě rád psy, ale ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A máš rád psy?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... no mám rád psy a to je ode mě, já jsem říkal, že pes je nejlepší člověk, že jo, anebo, a to jsem snad, chtěl jsem napsat takovou knížku, ale nemám na to, ne čas, ale myšlenky se chvíli soustředit: Chovej se ke mně jako ke psu. Jo? Tak, jak se prostě lidi příjdou domů a ťuťuťu, ňuňuňu a chovají se ke mně jako ke psu, to bych si přál, že jo. Psy jsou ohromný, tak o tom nemusíme mluvit, ale ona celá příroda je ohromná a ten pes je dobrej, oni se říká, že i prase je chytřejší, ale pes je přizpůsobivější, jo, prase na tebe kašle, kdežto pes se ti snaží zavděčit a no a tak já mám spoustu příhod o nich, nejlepší je, že člověk dá psovi povel, ale někdo může říkat, no, to je povel, kterej se naučil a ví, že po tom povelu a tak dále a my jsme se jednou s tou Irenou, irskou teriérkou Irenou dostali do takový situaci, kdy nějaká ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili Irena je teda pes?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... Irena je pes, no, no, no ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, jo, jasně, abych si to srovnal.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... no, irskej teriér, jak jinak než Irena, že jo a my jsme se dostali do situace, kdy proti nám šla paní hysterická se svým pejskem a říkala: chyťte si ho, chyťte si ho toho psa. A já jsem říkal, prosím tě, Ireno, obejdi je. A představte si to, nikdy jsem jí neřek a ona takovým obloukem takhle po stráni je obešla a tak, jak to můžeš komentovat tohle to, to už, to je, to se nedá prostě, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty máš víc psů než jednoho?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
No, máme dva teď a už jsem jich měl asi 11, ale ne, že bych je hubil, ale měl jsem na pár, na pár smůlu, ne jen ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Najednou? Ne?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... ne, jednou, najednou ne. Normální člověk má jednoho psa a blázni mají dva psy a ještě větší blázni mají ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to jsme byli blázni, protože jsme měli dva psy a teď máme jednoho, ale když se sejde celá rodina, tak je jich 5 a ty občas všech 5 bývá u nás na zahradě. Dovedeš si to představit?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Dovedu, hm.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A ty upřednostňuješ teda jako ty teriéry, jako jedno plemeno?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Já jsem kdysi, umřel mi bloodhound, jako, to nebudu, ve třech letech teda, ale nějaký známí mi nabídli, že našli, nám nabídli, že našli takovou zrzavou kouli a tak jsme se, se toho psa ujali a, a pak jsme ho nechali ostříhat a vystříhal se z toho irskej terirér, jo, což bylo neuvěřitelný a dokonce jsme pak zjistili jeho jméno, protože to byl taky zážitek, že jsme mu říkali Jacku a najednou jsme řekli Done a on se hned zpozorněl, tak to byl opravdu zá..., a to byl, to je úžasnej pes, ten, on Jack London o nich psal, že jo, a v popisu mají, že se nebojej lokomotivy, ani vlastní tchýně, jo, což mockrát můžu do..., doložit, ale jsou hrozně přítulný doma tak, ale já když jsem ho chtěl trestat, tak jsem musel dávat velkej bacha, protože on se nenechá terorizovat zase, jo, vždycky, když jsem mu chtěl dát facku jako, když něco udělal, kousnul, taky kousal, no, ale vždycky věděl proč, jo, tak jsem ho vždycky nejdřív musel chytnout pod krkem a dát mu dvě facky a on na mě vrčel a řval, no a od tý doby a pak dcera měla psa a my jsme chtěli, my jsme teda chtěli psa, tak jsme si vzali fenku zase irskýho teriéra a už máme teď třetí, no, jedna nám už umřela a máme dvě další, teda, no.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak už jsem říkal, s Oldou Víznerem se známe opravdu hodně dlouho, až skoro hanebně dlouho, ale, ale samozřejmě jsme se nějakou dobu neviděli, takže ta otázka, na kterou se teď zeptám, Oldo, ta mě jako může osvětlit kus tvého života. Vzpomeň si, kdo ti dal v životě tak dobrou radu, že na to nikdy nezapomeneš a že tě nasměroval tím, tím správným směrem. Vzpomeneš si?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
No, já myslím, že můj táta, no, jako, no, ten měl různý úsloví, říkal: Chceš-li s vlky žíti, musíš s nimi výti. Což je takový skoro, ale něco na tom je ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hm, hm, hm ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... no a pak ještě, a to si teď nevzpomenu, tak já myslím, že i když pak to bylo vlastně po válce, jak nastoupil režim, oni ho vyhodili, tak jsem si tátu tolik neužil, protože se utek na venkov, ale prostě mám ho jako vzor a teď mi je, kolik mi je a hrozně rád bych si s ním teď pokecal, protože už jsem dostal do toho věku, kde byl on a tomu jsem nerozuměl, co dělal, že jo, proč to dělal ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A teď chápeš spoustu věcí, že jo?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... teď to chápu, proč to dělal, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
I třeba: Běda mužům, kterým žena vládne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tohle to říkal táta?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Tohle říkal táta taky. Vydrželi s maminkou ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A ty nějak ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... do smrti samozřejmě, ale ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Chtěl bys to akcentovat tohle nějak?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
No, já myslím, že proti tomu mužský nic nemůžou mít, nebo ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, mužský asi ne, no, ale nás poslouchají i ženský.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Ale jo, já proti nim nic nemám, že jo, tak ať nevládnou a bude to v pohodě, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tohle komentovat nebudu. No, ale ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Ty se bojíš, viď?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... jo, trošku. Kdo tě ještě v životě tak jako vopravdu pomoh, na koho třeba nezapomeneš, že nebejt jeho, tak by to dopadlo jinak s tebou?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
No mě jedno napadá, že, co se týče jako herectví třeba, tak po 17 letech u divadla jsem pochopil, že to je nějaká profese a Leoš Suchařípa mě uchvátil v ústeckým představení, protože on byl dramaturg, překládal, že jo a já jsem snad viděl nějakou ruskou jeho hru a on jak to měl do mrti přečtený, tak on hrál na jevišti a nad sebou měl ten obláček takovej, kterým bylo napsáno, co si myslí, jo, protože ty slova jsou většinou nedokonalý, ale, co je za nima skrytý, to je, a když tohle jako herec dokáže, jo, udělat, že teda dobře, já s tebou mluvím, ale že to je na mně vidět, že mě s tím trošku štveš ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Si myslím něco jinýho.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... nebo, ale to napadá na tebe, to nepadá sem. No, tak to. Kdo mě ovlivnil ještě? No ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A ty vážně, promiň, že ti skáču do myšlenky, tys vážně až po 17 letech u divadla tak jako pochopil ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
No, člověk, já třeba, když si vzpomenu na zkoušky na DAMU, tak vůbec nechá..., i teď už, když mám, nebo už dávno, když jsem měla nějaký zkušenosti, tak nevím, proč jsem je a jak je moh udělat. Ale to asi člověk má v sobě nějak něco, co se těm lidem líbí, ale to byla taková vostuda, co já tam předváděl na tom, na těch zkouškách, teda teď z mýho pohledu, jo, samozřejmě tenkrát jsem byl suverénní, ale, no ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale já se pamatuju, tys byl vždycky takovej bezprostřední. Možná to, to, to je uchvátilo.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Někde mi říkali šašku ve škole, že jo, my jsme se spolu na ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... nazlobili, viď? A co bysme mohli povídat hodiny a tak jsme něco v sobě měli, no. Tak, no, tak se ptáš na to, no, to znamená člověk to vlastně má jako náhodu a jako dostane se k tomu. Brácha mi říkal, nechoď k divadlu, ten byl o 10 starší, taky u divadla a nechoď k divadlu, budeš nešťastnej, že jo, což jsem mu dal zapravdu kolikrát, že jo, ale pak člověk tu profesi poznává a trošku se začíná orientovat a já jsem chvíli učil ve škole, ne chvíli, jeden ročník jsem a teď jsem si říkal, že, proč jsem to vzal, jenomže proto, že jim můžu říct o scénáři, jo, odkaď pocaď je to tohle, tam platí tohle, tam se to mění na tohle a celek nějakej dohromady. No, jenomže já jsem přišel mezi ty žáky, střední vlastně, to byla střední škola a zjistil jsem, že neumějí říct ano na dva způsoby, 4 způsoby, nebo pozdravit, abych za tím viděl, jestli jsou naštvaný, nebo rozumíš tomu? Takže člověk poznává, tak říkám a opakuju to ještě jednou, po 17 letech jsem začal věřit, že to je nějaká profese a že to o čem je a že se ještě, furt se musí člověk učit a že to není legrace, jinak je to náhoda, že jo.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ještě chvilku si budu povídat s příjemným hostem Oldou Víznerem ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Hercem jsi zapomněl říct ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... hercem, ano, letitým kamarádem, spolužákem kdysi. Tak, Oldo, já jsem nedávno viděl v televizi starý český film Martin a červené sklíčko, kde se uplatnil jako v hlavní roli vlastně tvůj brácha Jarda. Uvědomil jsem si, že jak, jak byl velice talentovanej a výbornej a potom zmizel, protože to, že jo, odešel do zahraničí, ale on v podstatě jsem si, to jsem vůbec nevěděl, to jsem si přečet o něm, že on neměl ani jaksi, nebo neměl DAMU, neměl herecký školství.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
No, to je první, co jsem na něm obdivoval teda, nebo tak, že on dělal nějakou loďařskou, protože tenkrát byl problém se dostat na, na vysokou školu, nebo na školu vůbec za, že jo, režimu a minulýho a von dělal nějakou loďařskou průmyslovku, což bylo velice zajímavý a takový a pak utek k divadlu. Jako, že jo nějaká pohádka, no, pak utek k divadlu a odešel do, já nevím, jak, jak hrál v nějakým Paravánu v Praze a v Semaforu, snad, když to začínalo a pak odešel do Uherskýho Hradiště, kde začal hrát role, kde jsem se na něj, taky jsem ho viděl poprvé na jevišti, pak byl v Kladně jako já taky a pak byl Na zábradlí v tý nádherný éře pana Grossmana a, a jinejch a mně se to hrozně líbilo, hlavně to zázemí, že jo, v klubu, byla tam paní Hermanová, který jsem moh říkat teto a takový, pan Havel tam byl jako technik a tenkrát ještě, tak to bylo velice zajímavý a já samozřejmě jsme měli zkoušky na střední škole jsme byli, byly, byly zkoušky na vysokou a oni byly do, na tu DAMU na tu hereckou školu byly dřív než ostatní. No a já jsem to samozřejmě zkusil, teda samozřejmě, já jsem to zkusil, ale chtěl jsem jít na architekturu, že jo, nebo na stavárnu, ale jak jsme byli stavební, stavební zaměření jsme měli, ale já jsem je udělal, no, jako už jsem tady říkal, že nevím, proč, ale prostě ty zkoušky jsem udělal, takže to bylo, to bylo hotový no. A Jarda potom to byla taková těžká doba tý emigrace a on, on se svojí ženou, která dělala goblény, malovala, tak měli výstavu venku a už se nevrátili. Takže on tam dělal ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Režíroval, viď?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... v televizi režíroval a, ale taky se do toho, tam si nechal poslat materiály z tý loďařský průmyslovky, jo, takže taky to nebylo tak jednoduchý a nakonec dělal zajímavý krátký filmy v televizi a o umělcích, o všech možnejch dělal takový reportážní filmy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když se vrátil, tak je zajímavý, že nešel, nebo, že nedostal příležitost, protože si myslím, že byl vynikající herec, ale asi už na to zanevřel trošku, ne?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
No, vona ta doba je jiná, že jo a jednou pan Hrůza, což byl výtvarník v činoheráku jsem se s ním setkal, taky byl venku a ten strašně jsem na něm obdivoval, jakej má vztah k nám jo, jako, že byl prostě, žil, on byl v Norsku někde nebo tak a on mi pak vysvětluje, jak to, že to tak chápeš, že jo a on mi vysvětlil, no, vy jste byli 20 let jste šli támhle a my jsme šli 20 támhle jo, takže mezi námi je 40 let rozdílu, to znamená ten brácha přišel vlastně po 40 letech a tam už ho nikdo a ten styl a všecko se posunulo tady ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vazby přetrhaný taky, no ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... na jednu stranu u něj na druhou stranu, že jo, takže, takže jezdí třeba na festivaly s Martinem na, do Gottwaldova na dětskej festival, nebo tak a dělá s mladejma lidma takový workshopy a dělá s nima i představení a teď jsme, no, poprvé jsme nám nabídli nějaký, mýho bratra, ale my se nesetkáme v nějak v jednom seriálu, ale my se nesetkáme, já tam dělám jenom v jednom díle a on snad taky, jako ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A bratry budete hrát?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
A von mi dělá bratra, s kterým se tam teda na, na plátně nesetkáme, ale budeme jako bratři, no. Já takhle, když třeba sebe vidím na plátně, tak si někdy uvědomím jeho úplně jo, nebo ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přesně, ano, ano, ano ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... jak on, slyším jak mluví, i když si nepřipadám moc podobnej, ale je to ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale jo, jo, jo ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... je to tam, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je tam, je tam podoba veliká. Tak to jsem rád, že jsme si dneska popovídali i o tvým bratrovi Jardovi a o věcech, na který jsme jindy třeba nenašli ani čas. S Oldou Víznerem je příjemný posedět, bylo to i dneska. Díky, Oldo, měj se moc hezky ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Děkuju, taky a ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A ať se daří.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Těším se příště.
Spustit audio
--------------------
Dobrý den z Tandemu vám všem přeje Jan Rosák. Když jsem byl před nedávnem s týmem pražské Amfory na zájezdu ve Vatikánu, zúčastnila se ho mezi jinými osobnostmi i skvělá herečka Simona Stašová. No a když jsme tak procházeli těmi římskými uličkami, přiznala se, že tu byla před rokem s jedním kolegou hercem a fotili pro svou inscenaci hodně zvláštní fotky. Tak doufám, že mi i o tom dneska trošku víc prozradí ten zmíněný Simonin kolega, můj dnešní host Tandemu, herec Oldřich Vízner.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ahoj Oldo.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Ahoj.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vítám tě. Tys byl už jednou na Tandemu hostem, ale bylo to před dlouhými 6 lety ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
No ne? To mi bylo 60 myslím tím pádem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jedna.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Jak jedna?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, vždyť to bylo před 6 lety, tak 61 ti bylo.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Aha. Tak 61 ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Neubírej si. Já dobře vím, kolik ti je, protože je mi úplně stejně, no. Tak já doufám, že si tím pádem budeme mít určitě o čem povídat. Teď si uvědomuju, že jsem tě naposledy viděl ve slavné inscenaci Městskejch divadel pražskejch Pan Kaplan má třídu stále rád. Tak mě třeba bude zajímat, čím to, že tahle hra je pořád tak oblíbená, ale taky o dalších rolích Oldy Víznera na prknech Městských divadel i jinde. Přeju všem, aby si dnešní Tandem, tak jako my dva, opravdu užili.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, Oldo, jak je to s těmi narozeninami, prosím tě? Vážně ti bylo před 6 lety 61, nezlob se na mě.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Já se ti přiznám, já jsem měl teda narozeniny 6. května a nevím, jak se to stalo, ale já jsem svýmu kolegovi Ťuldovi Brouskovi, kterej na Route 66 v Americe, projel ji na motorce s Gondíkem, tak jsem toho 6. května ráno ho poprosil, ať mi vyfotí tu dřevěnou desku Route 66, kterou jsem mu dal k nějakýmu, asi taky k narozeninám, ať mi to vyfotí, že to budu posílat svejm známejm jako poděkování za přání k narozeninám a oni mi odepisovali, že je to krásný, akorát dcera řekla, ale, nebo mi odepsala, ale tobě bude 67. A já opravdu, já nevím, jak to bylo, možná, že minulej rok nebyl zrovna pro mě ten 13. moc hezkej, tak jsem ho asi minul, ale já byl opravdu přesvědčenej a žiju s tím už, no, snad ten rok, že mi bylo 66 a ono, ono vlastně mi bylo už 68, že jo, protože každej další den, každá hodina je 68., že jo, já jsem jenom dovršil 67.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hnusný.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Ty na mě koukáš jako, když si to ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je hnusný, co říkáš ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... neuvědomuješ ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... no jasně.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... si to?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, no neuvědomuju, nechci si to ani uvědomit.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Každá hodina, každá minuta po narozeninách je ten rok navíc.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Oldo, říká se, že každej je tak starej, na kolik se fakt cejtí. Tak na kolik se cejtíš?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Na 66. Ne, říká se to, ale někdy se člověk cejtí na víc, někdy, někdy na míň. No, ale ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hele, já myslím, že ty seš tak hodně zapřaženej, máš tolik práce, že se cejtit starej ani nemůžeš.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
No, taky někdy se cejtím, že jo, člověk je herec vlastně, že jo, buďto má hodně práce, tak je nešťastnej, anebo má málo práce, je ještě ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ještě víc ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... nešťastnější. Já nevím, no, já pokud bych jako mysl se cejtím celkem dobře, tělo to už je horší. Já jsem někomu říkal, víte, jak se s tím vyrovnávám s tím stářím. Já jsem říkal do 55 to šlo, po 55 to taky šlo, ale z kopce. Tak asi to je odpověď moje.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak je to takovej bonmot, já to beru teda, no, ale prosím tě, pojď si tak trošičku probrat za těch 6 let, když se ohlídneš, co, co si myslíš, že se ti povedlo třeba za těch minulejch 6 let? Já myslím, žes hrál v několika seriálech ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Já jsem měl kolegu, Vaška Stýbla na Kladně a ten, co pak byla ta jeho ta pasáž a už je jeho syna, a ten vždycky říkal: I dobrá role, taková vopravdu dobrá, přijde jednou za 10 let, takže Honzo, těch ještě neuplynulo zase od nějakejch těch, ale nicméně toho Kaplana, o kterým, o který ses zmínil, hrajeme už 6 let a velice, velice úspěšně a nejen proto, pro ty herce, co tam hrajou, ale to je taková neuvěřitelná shoda, máš stejnýho režiséra, stejný kolegy, dobrej scénář a nedopadne to dobře a naopak a ono to dopadne dobře. Takže ten Kaplan dokonce byl vyprodanej ještě, než jsme to předvedli jako veřejnosti. No, tak to je taková hezká shoda okolností a toho, že se to povedlo, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale to by mě zajímalo, čím to je, že se to představení, že dostane takovej zvláštní jaksi dobrej náboj přesto, že třeba ze začátku se to ani tak nejevilo, ale já si myslím, že třeba Cizinec, jak se ti poved strašně, že jo?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Jak říkám, Honzo, já, nemůžeš na to najít pravidlo, to je strašně zvláštní. Já jsem třeba udělal mimo jiné teda dva úspěšný věci, jako byl ten Saturnin a Léto s kovbojem a tam byl základ vynikající scénář, jo, jo, že prostě já jsem v Saturninovi jak člověk si trošku nějakej text přizpůsobuje sobě, tak já jsem tam vyměnil jenom jedno dvousloví a to bylo, že jsme sjeli ten jez, že jo a kdy bude další a ve scénáři bylo: U Štvanice, ale ten je velký. A já jsem to změnil: U Štvanice, ale ten stojí za to. Takže to byly scénáře. A zrovna takhle jako Léto s kovbojem byla hezká práce a, a hlavně teda nádhernej scénář na první pohled.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Oldřich Vízner je hostem dnešního Tandemu a budeme si povídat tak jako s každým mým hostem, který je druhou návštěvou v Tandemu, o cestování. Já se nepamatuju, že bych věděl, nebo, že bych si o tobě někde přečet, že seš velkej cestovatel, ale možná jo, ale každopádně o jedný cestě, kterou jsem tady trošičku už naťuknul bys mi popovídat moh, nebo nám, protože to je to, proč jsi jel vlastně do Říma se Simonou Stašovou a fotili jste tam ale opravdu hrozně zvláštní fotky, který jsou na Internetu a docela jsem si teda pošmák. Tak povídej.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
No, já nerad cestuju, můžu říct, protože rád teda vidím nějakou věc hezkou někde ve světě, ale stejně všechno poznat nemůžu, takže jak si vybrat ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ten proces cestování tě nebaví, hm.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... no, i vůbec to, že tam musím koukat a převracet ten peníz, co tam platí a takový a jestli si koupím Colu nebo ne, to je pozůstatek z minulosti, že jo. A vždycky, když jedu rád k moři, tak vždycky lituju, když se tam válím a nic nedělám, že jsem nezůstal na tý svý chalupě. No, nicméně, když je ta příležitost, tak se rád zúčastním jako tohohle nápadu, snad Simony, já nevím, jak to dala dohromady Simona Stašová, ale prostě jeli jsme do Říma, protože jsme obnovili premiéru Římský noci, což je o Tennessee Williamsovi a Anně Magnani, slavný herečce, která se mi strašně líbila, ty si na ní určitě taky pamatuješ ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Samozřejmě, ano, ano.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... ta totiž první začla hrát normálně, že nepřehrávala, no, tak já nevím, jak to bylo, ale byli jsme tři dni v Římě a dělali jsme fotky, abysme měli nějakou, nějakej podklad pod propagaci tý obnovený premiéry, no. A vidět Řím, to je vždycky úžasný, já jsem tam teda už byl před tím a ty fotky jsou velice pěkný, nejlepší bylo, když jsme se fotili, jako, že se procházíme, probděli jsme noc spolu a byla tam hromada odpadků, musím říct, že to nebyla hromada odpadků, že to byla takový kartony a takový věci a my jsme teda, já jsem si leh do těch kartonů, ona taky a jásali jsme, byli jsme rozjařený a Italové se srocovali a mysleli si, že je chceme někde pomluvit a že fotíme tu hromadu těch odpadlejch kartonů a my jsme tam dělali fotky, který měly vstoupit do historie, že jo a ne kvůli těm kartonům.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já zrovna tuhle tu fotku jsem měl na mysli, to je velmi, velmi zajímavá a ty reakce těch Italů mě samozřejmě taky zajímaly, ale to je potom jaksi součástí propagace toho představení.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A představení předpokládám, že je hodně úspěšný, ne?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Hodně úspěšný, ale já jenom říkám, proč ta fotka těch, těch odpadků, my tam máme v tom představení obraz, který je, oni stráví venku, popíjí, baví se a parazi je fotěj a což oni nemají rádi, jako nikdo asi, takže to k tomu patří i to, tahle, tuhle samozřejmě jsme nedali na plakát, tuhle, tuhle fotku, ale byly tam jiný krásný fotky, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kde hrajete tohle představení?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Kde? My to hrajem, teď máme domov v Adrii v Divadle Bez zábradlí, ale jinak vlastně má svoji produkci a jezdíme s tím na zájezdy po vlastech českých a ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je, to je další tvoje cestování teda?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... no, to je teda a teď dokonce, jak jsou, jak jsou ty iPhony, já už jsem si taky pořídil a trvalo mi asi půl roku, než jsem se s tím smířil, byl jsem z toho nešťastnej, první záznam, který, kterej jsem si udělal, bylo "zase mi to blbne", takže já si teď třeba dělám fotky z měst, který navštívíme, protože teď jak se to trošku všechno spravilo, tak je to nádhera vidět města jiný, než tu Prahu jenom, že jo, i když Prahu nebudem vůbec kategorizovat, protože ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty bydlíš vlastně mimo Prahu teď ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... protože to je špička.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty bydlíš mimo Prahu?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Já bydlím v Horoměřicích teď, což je první vesnice za Prahou a takže vlastně říkám hlavně v Brně, když nás napadají, že jsme Pražáci, tak já říkám, že jsem z Lokovic, což byla vesnice kdysi a Horoměřice jsou suprvesnice teď.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Tandemu je dneska hostem herec Oldřich Vízner. O jednom představení, které hraje se Simonou Stašovou, jsme si tady už popovídali, kde hraje Tennessee Williamse, slavného amerického spisovatele a ona hraje Annu Magnani, slavnou italskou herečku, jejich anabáze v Římě, v Itálii, ale to je samozřejmě jenom jedno z představení, nebo ještě jsme zmínili Pan Kaplan má stále třídu rád. V čem ještě teď pořád tě je možno vidět, teď zrovna?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
No, já teď, jaks mi řek herec Oldřich Vízner, tak jsem si snad poprvé uvědomil, že opravdu mám titul herec teda ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co sis myslel do teď teda?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... no, že si na to hraju jenom. No, jak mně kdysi někdo řek: Vy se máte, vy si jdete večer zablbnout a máte za to ještě prachy ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, no ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... ale co ses ptal, prosím tě, Honzo, ať neodbočuju?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak v čem zrovna teď hraješ?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Ahá? No, tak já mám hezký příležitosti v těch Městskejch divadlech i jinde ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale ty seš na volný noze už delší dobu teď, viď?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Ano, takže což je takovej problém a neproblém, že prostě dostávám za představení, nedostávám teda plat, ale samozřejmě nedostávám za prázdniny, za půl září je špatný, půl června je špatný, kolem Vánoc je to špatný, takže ono je to má, všecko má svý. Já teď třeba jsem si vzpomněl hned na Důkaz, kterej hraju v Rokoku a to je strašně krásná hra zaprvé o matematicích, ale není to ale o matematicích, i když se tam říkají nějaký čísla, ale je to hlavně vo lidech a ve čtyřech a byla to strašně krásná práce s Ondřejem Zajícem jsme to dělali, komorní věc a je to strašně krásný, tak to je jedna věc napadá. Teď mě napadlo, že dělám v Metru se Světlanou Nálepkovou, s kterou jsem toho moc neudělal, ale vždycky, když jsme se potkali, tak to bylo bezvadný, tak jsme si rozuměli, tak s ní dělám teď americkou taky takovou jakoby konverzačku, ale nicméně a je to velice veselý, ale má to i myšlenku a takový pěkný, no, dva se sejdou ve vlaku, luštěj křížovku a v podstatě se dají dohromady a tak samozřejmě premiéra, protože se to točí kolem asi třech problémů a pořád se to dokola, tak bylo hrozný vědět text, kterej následuje a tak jsme z toho udělali princip, když zapomenem, tak se dohadujem, co kdo říká a zeptáme se technika, kterej je v kabině, jak je to dál a, ale to není past na lidi, to je vopravu se stává tak, ale lidi to maj strašně rádi, protože pak my, když se chytnem, zase hrajem někoho jinýho, už nejsme zase my a tak moc pěkný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Cimrmani na to mají "jmelí", že jo slavný, no, no, no.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
No, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Řeknou jmelí a už, už věděj, že je potřeba si pomoc hodit záchranný kolo. Tys, jak jsem říkal, už delší dobu na volný noze. Je to pro tebe výhodnější, nebo vzpomínáš na to, když jsi byl v angažmá?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Já jsem k tomu přišel ne jako slepej k houslím, ale já jsem odešel z Činoherního klubu po asi 17 letech, kdy se mi tam už přestalo líbit, navíc tam přišel Dulava a Chýlková, který jsou o půl metru větší než já, to znamená, jsem si říkal, už nebudu, nemůžu tady hrát hlavní role, no a dostal jsem nabídku do Divadla v Boleslavi a pak jsem dostal nabídku Cizince a v podstatě jsem jako host tohle začal a měl jsem takovou kliku, pak jsem ještě jednou dělal v Boleslavi, a že jsem v těch Městskejch divadlech, v ABC, v Rokoku jako stálej host, takže jako je to dobrý, že mi nabízejí hezký věci, ale i malý věci než je to, nemůžu říct, že si můžu vybírat, protože to je taky takový sporný a třeba jsem byl hrozně rád, já jsem v Postřižinách hrál toho holiče, měl jsem tam asi dva výstupy, že jo v tom filmu a oni si mě pak pozvali v Městskejch a říkali: My hrajem Postřiny a my bysme chtěli, jestli byste, já nevím, jestli to je pro vás dost ... a já jsem říkal, nemusíte mluvit dál, toho holičce budu dělat zase ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Holiče zase, jo?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... tak jsem to dělal i v Městskejch divadlech, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, co filmový příležitosti? Přicházejí teď nějaký?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
No, tak teď se točej takový party, že jo, který mají svoje lidi a to, no, a já se tam netlačím, protože moc ten film nemám rád, mám radši divadlo, protože to dva měsíce zkouším průměrně a pak si za tím můžu stát. Kdežto ten film jako myslím pro mě jako pro herce, je v podstatě náhoda, že jo a na tom divadle jako mám větu a tu můžu pracovat s ní a za dva měsíce bejt s tím spokojenej, ale v tom filmu něco řeknu a je konec, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přesně tak, ano, to už se nedá napravit, no, no, no. Takže divadlo je pro tebe prioritní samozřejmě.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Hm.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
O hudebním vkusu Oldřicha Víznera si troufnu říct něco vím, protože jsme vyrůstali vlastně spolu na gymnáziu jsme poslouchali Beatles a Rolling Stones a, a, a zpívali, pokoušeli si je zpívat, pamatuju se, že ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
/nesrozumitelné/ zpíval /nesrozumitelné/ ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, pamatuju se, že jsme zjistili, doufám, že nám posluchači prominou, že nejlepší akustika je na pánském, nebo chlapeckém záchodě ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Všichni na ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se to tam nádherně neslo, no. Tak já nevím, jestli ti Beatles pořád zůstali jako favoriti, ale dneska sis vybral Dylana.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
No, já, já můžu říct, ty Beatles jsou pořád se mnou, že jo, to je a nebyli ani pro, nejsou ani pro veřejnost, že jo, tabu, to je jasný a já jsem teď zrovna mám ty děti, který se učej anglicky a já jsem říkal: poslouchejte Beatles, protože jim bylo vesměs rozumět, že jo, co zpívaj a o čem zpívaj a no, tak samozřejmě přicházeli další a další a jedna taková vopravdu stálice je Bob Dylan, protože ten snad je starej jako my, nebo vo něco ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
O něco starší teda, no.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... o něco starší a my ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale i vypadá starší než my.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
A my ho známe od, od tý doby a on je furt skvělej a furt novej a furt jinej a, no prostě, no ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, prostě je dobrej. Tak my si to teď dokážeme.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... takže my s ním budem celej život, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale dáme si teda jednu z těch starších, jo?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Dáme.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Abychom si trochu zavzpomínali.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je herec Oldřich Vízner. Oldo, Vendulka na tebe někde prozradila, že psi jsou pro tebe tak důležitý, že prej je upřednostňuješ před dětma. To já nevím, jestli to je pomluva, nebo je to pravda?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
No to, pomluva bych to nenazval, ale to teda nevím, já bych si to přebral, já jsem měl vždycky samozřejmě rád psy, ale ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A máš rád psy?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... no mám rád psy a to je ode mě, já jsem říkal, že pes je nejlepší člověk, že jo, anebo, a to jsem snad, chtěl jsem napsat takovou knížku, ale nemám na to, ne čas, ale myšlenky se chvíli soustředit: Chovej se ke mně jako ke psu. Jo? Tak, jak se prostě lidi příjdou domů a ťuťuťu, ňuňuňu a chovají se ke mně jako ke psu, to bych si přál, že jo. Psy jsou ohromný, tak o tom nemusíme mluvit, ale ona celá příroda je ohromná a ten pes je dobrej, oni se říká, že i prase je chytřejší, ale pes je přizpůsobivější, jo, prase na tebe kašle, kdežto pes se ti snaží zavděčit a no a tak já mám spoustu příhod o nich, nejlepší je, že člověk dá psovi povel, ale někdo může říkat, no, to je povel, kterej se naučil a ví, že po tom povelu a tak dále a my jsme se jednou s tou Irenou, irskou teriérkou Irenou dostali do takový situaci, kdy nějaká ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili Irena je teda pes?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... Irena je pes, no, no, no ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, jo, jasně, abych si to srovnal.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... no, irskej teriér, jak jinak než Irena, že jo a my jsme se dostali do situace, kdy proti nám šla paní hysterická se svým pejskem a říkala: chyťte si ho, chyťte si ho toho psa. A já jsem říkal, prosím tě, Ireno, obejdi je. A představte si to, nikdy jsem jí neřek a ona takovým obloukem takhle po stráni je obešla a tak, jak to můžeš komentovat tohle to, to už, to je, to se nedá prostě, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty máš víc psů než jednoho?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
No, máme dva teď a už jsem jich měl asi 11, ale ne, že bych je hubil, ale měl jsem na pár, na pár smůlu, ne jen ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Najednou? Ne?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... ne, jednou, najednou ne. Normální člověk má jednoho psa a blázni mají dva psy a ještě větší blázni mají ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to jsme byli blázni, protože jsme měli dva psy a teď máme jednoho, ale když se sejde celá rodina, tak je jich 5 a ty občas všech 5 bývá u nás na zahradě. Dovedeš si to představit?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Dovedu, hm.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A ty upřednostňuješ teda jako ty teriéry, jako jedno plemeno?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Já jsem kdysi, umřel mi bloodhound, jako, to nebudu, ve třech letech teda, ale nějaký známí mi nabídli, že našli, nám nabídli, že našli takovou zrzavou kouli a tak jsme se, se toho psa ujali a, a pak jsme ho nechali ostříhat a vystříhal se z toho irskej terirér, jo, což bylo neuvěřitelný a dokonce jsme pak zjistili jeho jméno, protože to byl taky zážitek, že jsme mu říkali Jacku a najednou jsme řekli Done a on se hned zpozorněl, tak to byl opravdu zá..., a to byl, to je úžasnej pes, ten, on Jack London o nich psal, že jo, a v popisu mají, že se nebojej lokomotivy, ani vlastní tchýně, jo, což mockrát můžu do..., doložit, ale jsou hrozně přítulný doma tak, ale já když jsem ho chtěl trestat, tak jsem musel dávat velkej bacha, protože on se nenechá terorizovat zase, jo, vždycky, když jsem mu chtěl dát facku jako, když něco udělal, kousnul, taky kousal, no, ale vždycky věděl proč, jo, tak jsem ho vždycky nejdřív musel chytnout pod krkem a dát mu dvě facky a on na mě vrčel a řval, no a od tý doby a pak dcera měla psa a my jsme chtěli, my jsme teda chtěli psa, tak jsme si vzali fenku zase irskýho teriéra a už máme teď třetí, no, jedna nám už umřela a máme dvě další, teda, no.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak už jsem říkal, s Oldou Víznerem se známe opravdu hodně dlouho, až skoro hanebně dlouho, ale, ale samozřejmě jsme se nějakou dobu neviděli, takže ta otázka, na kterou se teď zeptám, Oldo, ta mě jako může osvětlit kus tvého života. Vzpomeň si, kdo ti dal v životě tak dobrou radu, že na to nikdy nezapomeneš a že tě nasměroval tím, tím správným směrem. Vzpomeneš si?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
No, já myslím, že můj táta, no, jako, no, ten měl různý úsloví, říkal: Chceš-li s vlky žíti, musíš s nimi výti. Což je takový skoro, ale něco na tom je ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hm, hm, hm ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... no a pak ještě, a to si teď nevzpomenu, tak já myslím, že i když pak to bylo vlastně po válce, jak nastoupil režim, oni ho vyhodili, tak jsem si tátu tolik neužil, protože se utek na venkov, ale prostě mám ho jako vzor a teď mi je, kolik mi je a hrozně rád bych si s ním teď pokecal, protože už jsem dostal do toho věku, kde byl on a tomu jsem nerozuměl, co dělal, že jo, proč to dělal ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A teď chápeš spoustu věcí, že jo?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... teď to chápu, proč to dělal, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
I třeba: Běda mužům, kterým žena vládne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tohle to říkal táta?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Tohle říkal táta taky. Vydrželi s maminkou ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A ty nějak ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... do smrti samozřejmě, ale ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Chtěl bys to akcentovat tohle nějak?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
No, já myslím, že proti tomu mužský nic nemůžou mít, nebo ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, mužský asi ne, no, ale nás poslouchají i ženský.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Ale jo, já proti nim nic nemám, že jo, tak ať nevládnou a bude to v pohodě, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tohle komentovat nebudu. No, ale ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Ty se bojíš, viď?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... jo, trošku. Kdo tě ještě v životě tak jako vopravdu pomoh, na koho třeba nezapomeneš, že nebejt jeho, tak by to dopadlo jinak s tebou?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
No mě jedno napadá, že, co se týče jako herectví třeba, tak po 17 letech u divadla jsem pochopil, že to je nějaká profese a Leoš Suchařípa mě uchvátil v ústeckým představení, protože on byl dramaturg, překládal, že jo a já jsem snad viděl nějakou ruskou jeho hru a on jak to měl do mrti přečtený, tak on hrál na jevišti a nad sebou měl ten obláček takovej, kterým bylo napsáno, co si myslí, jo, protože ty slova jsou většinou nedokonalý, ale, co je za nima skrytý, to je, a když tohle jako herec dokáže, jo, udělat, že teda dobře, já s tebou mluvím, ale že to je na mně vidět, že mě s tím trošku štveš ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Si myslím něco jinýho.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... nebo, ale to napadá na tebe, to nepadá sem. No, tak to. Kdo mě ovlivnil ještě? No ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A ty vážně, promiň, že ti skáču do myšlenky, tys vážně až po 17 letech u divadla tak jako pochopil ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
No, člověk, já třeba, když si vzpomenu na zkoušky na DAMU, tak vůbec nechá..., i teď už, když mám, nebo už dávno, když jsem měla nějaký zkušenosti, tak nevím, proč jsem je a jak je moh udělat. Ale to asi člověk má v sobě nějak něco, co se těm lidem líbí, ale to byla taková vostuda, co já tam předváděl na tom, na těch zkouškách, teda teď z mýho pohledu, jo, samozřejmě tenkrát jsem byl suverénní, ale, no ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale já se pamatuju, tys byl vždycky takovej bezprostřední. Možná to, to, to je uchvátilo.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Někde mi říkali šašku ve škole, že jo, my jsme se spolu na ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... nazlobili, viď? A co bysme mohli povídat hodiny a tak jsme něco v sobě měli, no. Tak, no, tak se ptáš na to, no, to znamená člověk to vlastně má jako náhodu a jako dostane se k tomu. Brácha mi říkal, nechoď k divadlu, ten byl o 10 starší, taky u divadla a nechoď k divadlu, budeš nešťastnej, že jo, což jsem mu dal zapravdu kolikrát, že jo, ale pak člověk tu profesi poznává a trošku se začíná orientovat a já jsem chvíli učil ve škole, ne chvíli, jeden ročník jsem a teď jsem si říkal, že, proč jsem to vzal, jenomže proto, že jim můžu říct o scénáři, jo, odkaď pocaď je to tohle, tam platí tohle, tam se to mění na tohle a celek nějakej dohromady. No, jenomže já jsem přišel mezi ty žáky, střední vlastně, to byla střední škola a zjistil jsem, že neumějí říct ano na dva způsoby, 4 způsoby, nebo pozdravit, abych za tím viděl, jestli jsou naštvaný, nebo rozumíš tomu? Takže člověk poznává, tak říkám a opakuju to ještě jednou, po 17 letech jsem začal věřit, že to je nějaká profese a že to o čem je a že se ještě, furt se musí člověk učit a že to není legrace, jinak je to náhoda, že jo.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ještě chvilku si budu povídat s příjemným hostem Oldou Víznerem ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Hercem jsi zapomněl říct ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... hercem, ano, letitým kamarádem, spolužákem kdysi. Tak, Oldo, já jsem nedávno viděl v televizi starý český film Martin a červené sklíčko, kde se uplatnil jako v hlavní roli vlastně tvůj brácha Jarda. Uvědomil jsem si, že jak, jak byl velice talentovanej a výbornej a potom zmizel, protože to, že jo, odešel do zahraničí, ale on v podstatě jsem si, to jsem vůbec nevěděl, to jsem si přečet o něm, že on neměl ani jaksi, nebo neměl DAMU, neměl herecký školství.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
No, to je první, co jsem na něm obdivoval teda, nebo tak, že on dělal nějakou loďařskou, protože tenkrát byl problém se dostat na, na vysokou školu, nebo na školu vůbec za, že jo, režimu a minulýho a von dělal nějakou loďařskou průmyslovku, což bylo velice zajímavý a takový a pak utek k divadlu. Jako, že jo nějaká pohádka, no, pak utek k divadlu a odešel do, já nevím, jak, jak hrál v nějakým Paravánu v Praze a v Semaforu, snad, když to začínalo a pak odešel do Uherskýho Hradiště, kde začal hrát role, kde jsem se na něj, taky jsem ho viděl poprvé na jevišti, pak byl v Kladně jako já taky a pak byl Na zábradlí v tý nádherný éře pana Grossmana a, a jinejch a mně se to hrozně líbilo, hlavně to zázemí, že jo, v klubu, byla tam paní Hermanová, který jsem moh říkat teto a takový, pan Havel tam byl jako technik a tenkrát ještě, tak to bylo velice zajímavý a já samozřejmě jsme měli zkoušky na střední škole jsme byli, byly, byly zkoušky na vysokou a oni byly do, na tu DAMU na tu hereckou školu byly dřív než ostatní. No a já jsem to samozřejmě zkusil, teda samozřejmě, já jsem to zkusil, ale chtěl jsem jít na architekturu, že jo, nebo na stavárnu, ale jak jsme byli stavební, stavební zaměření jsme měli, ale já jsem je udělal, no, jako už jsem tady říkal, že nevím, proč, ale prostě ty zkoušky jsem udělal, takže to bylo, to bylo hotový no. A Jarda potom to byla taková těžká doba tý emigrace a on, on se svojí ženou, která dělala goblény, malovala, tak měli výstavu venku a už se nevrátili. Takže on tam dělal ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Režíroval, viď?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... v televizi režíroval a, ale taky se do toho, tam si nechal poslat materiály z tý loďařský průmyslovky, jo, takže taky to nebylo tak jednoduchý a nakonec dělal zajímavý krátký filmy v televizi a o umělcích, o všech možnejch dělal takový reportážní filmy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když se vrátil, tak je zajímavý, že nešel, nebo, že nedostal příležitost, protože si myslím, že byl vynikající herec, ale asi už na to zanevřel trošku, ne?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
No, vona ta doba je jiná, že jo a jednou pan Hrůza, což byl výtvarník v činoheráku jsem se s ním setkal, taky byl venku a ten strašně jsem na něm obdivoval, jakej má vztah k nám jo, jako, že byl prostě, žil, on byl v Norsku někde nebo tak a on mi pak vysvětluje, jak to, že to tak chápeš, že jo a on mi vysvětlil, no, vy jste byli 20 let jste šli támhle a my jsme šli 20 támhle jo, takže mezi námi je 40 let rozdílu, to znamená ten brácha přišel vlastně po 40 letech a tam už ho nikdo a ten styl a všecko se posunulo tady ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vazby přetrhaný taky, no ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... na jednu stranu u něj na druhou stranu, že jo, takže, takže jezdí třeba na festivaly s Martinem na, do Gottwaldova na dětskej festival, nebo tak a dělá s mladejma lidma takový workshopy a dělá s nima i představení a teď jsme, no, poprvé jsme nám nabídli nějaký, mýho bratra, ale my se nesetkáme v nějak v jednom seriálu, ale my se nesetkáme, já tam dělám jenom v jednom díle a on snad taky, jako ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A bratry budete hrát?
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
A von mi dělá bratra, s kterým se tam teda na, na plátně nesetkáme, ale budeme jako bratři, no. Já takhle, když třeba sebe vidím na plátně, tak si někdy uvědomím jeho úplně jo, nebo ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přesně, ano, ano, ano ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... jak on, slyším jak mluví, i když si nepřipadám moc podobnej, ale je to ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale jo, jo, jo ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
... je to tam, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je tam, je tam podoba veliká. Tak to jsem rád, že jsme si dneska popovídali i o tvým bratrovi Jardovi a o věcech, na který jsme jindy třeba nenašli ani čas. S Oldou Víznerem je příjemný posedět, bylo to i dneska. Díky, Oldo, měj se moc hezky ...
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Děkuju, taky a ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A ať se daří.
Oldřich VÍZNER, herec
--------------------
Těším se příště.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Reprízováno 14. září 2014.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
