Osadu Tři Bubny na Chrudimsku tvoří jen několik staveb. Kdysi byla strategickou vojenskou pevností
V Pardubickém kraji nedaleko Chrudimi leží na terénním zlomu na půli cesty mezi obcemi Orel a Kočí osada jménem Tři Bubny. Dnes ji tvoří kostel, hájovna, hospoda a jedno hospodářské stavení. Dříve mělo ale toto místo velký strategický význam. Císař Josef II. zde nechal vybudovat pevnost, která měla zabránit vpádu pruských vojsk na území východních Čech.
Ve středověku stávaly v těchto místech dvě vesnice, říkalo se jim Velká a Malá Kaplice. Název Tři Bubny pochází z pozdějšího období, pravděpodobně z 18. století. Tou dobou už u silnice stála hospoda se stejným jménem a také oblíbenou legendou z časů slezských válek s Pruskem (1740 - 1745), kdy údajně tři rakouští bubeníci bubnováním přinutili pruského krále k ústupu. Bubny pak zakopali v kostele pod oltářem.
V roce 1778 dal císař Josef II. vystavět valy, které chránily celé návrší s osadou a kostelem a především z nich byl výhled do kraje na cesty vedoucí k Chrudimi. Dosahovaly výšky šesti metrů a nahoře byly opatřeny dřevěnou palisádou. Pevnost Tři Bubny byla součástí obranného systému složeného z podobných pevností, který se táhl od Vrchlabí, přes Smiřice a Hradec Králové až ke Chrudimi. Měl zabránit pruským vojskům, aby vstoupila do východních Čech.
Konflikt skončil v březnu 1779, kdy byl uzavřen těšínský mír a pruská vojska, zdecimovaná mimo jiné také epidemiemi úplavice, se z Čech stáhla. Tento poměrně krátký válečný konflikt vstoupil do dějin pod názvem Bramborová válka, nebo také Švestkový povyk. Údajně proto, že armády měly problémy se zásobováním a hladoví vojáci jedli často jen krmné brambory nebo nezralé švestky.
Obranné valy v terénu postupně mizely a v roce 1903 je protnula nová silnice z obce Orel do vesnice Kočí. Přesto jsou dodnes v krajině čitelné.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
