Ovocná stezka Podchlumím je přírodní učebnou místních ovocných odrůd i památek

Je to příjemné putování o délce 5,5 kilometru mimo frekventované úseky silnic. Při procházce v těsné blízkosti sadů nebo přímo skrz ně ucítíte vůni květů ovocných stromů nebo zrajícího ovoce. Když budete unavení, čekají na vás odpočinková místa s informačními tabulemi a zajímavostmi o tradici pěstování ovoce.

Zdejšími pěstiteli byly vyšlechtěny slavné odrůdy mnoha barev, chutí a tvarů. Sladká třešeň „Karšovka“ připomíná červené srdíčko, Holovouské malinové bylo nejoblíbenějším jablkem císaře Františka Josefa I. a zmiňuje se i ve filmovém zpracování Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války. V Holovousích se každoročně v září konají Slavnosti holovouských malináčů.

Chlumské pohoří v celé délce 19 kilometrů je vhodné pro třešně a višně, jih pro jabloně a hrušně, nižší polohy pak pro švestky. Už za dob Karla IV. jsou zde zmiňované odrůdy pěstovaných ovocných stromů jako Kuželky, Kamenné, Zelinky nebo Kolořky. S některými z nich se potkáváme ještě i ve 20. století.

Karešova srdcovka je místní chloubou

„Ovocná stezka Podchlumím je netradiční putování, které v sobě snoubí agroturistiku s aktivní pěší poznávací turistikou a navazuje na stávající vyznačené pěší trasy. Výchozím bodem je obec Kamenice nedaleko lužanských jablečných sadů. Odsud se pak po staré kostelní cestě dostanete až na vrchol obce Konecchlumí, na jehož úpatí je alej třešňovka složená ze starých odrůd třešní," popisuje Monika Benešová ze spolku Podzvičinsko.

Na návštěvníky tady kromě informační tabule o zdejší tradici pěstování švestek, které v současné době už nahradily právě třešně, čeká i barokní kostel sv. Petra a Pavla, uvnitř ozdobený křížovou cestou malíře Vladimíra Komárka. K dalším zajímavostem patří mohutná kamenná Mohyla Viléma z Konecchlumí, který byl v roce 1621 popravený s dalšími českými pány na Staroměstském náměstí v Praze.

Zdejší informační tabule upozorňuje i na konecchlumskou louku. Ta v sobě ukrývá poklady v podobě chráněných rostlin, jako jsou například orchideje, které se vyskytují jen na pěti místech v republice.  Po konecchlumské prašné cestě pod lesem pak poutníci pokračují přes ovocné sady do Vojic a Podhorního Újezdu, kde je třešňový ráj. Na jaře zážitek ještě umocňují desítky rozkvetlých stromů. Nejčastější odrůdou je tam Karešova srdcovka raná, která byla na svazích chlumu objevena na počátku minulého století místním sadařem Františkem Karešem.

Ovocná stezka pak z Podhorního Újezdu pokračuje kolem kamenolomu, kde se dodnes těží pískovec a směřuje k Ostroměři. Tuto trasu navíc ozvlášťňují výhledy na ovocné sady i na krásnou krajinu Podchlumí. Čtvrté zastavení je věnované višním. A od něj se pak pozvolna lesem ohraničeným sadem hrušní sestupuje k pátému odpočinkovému místu blízko "zasněného" rezervoáru na vodu pro zavlažování sadů.

Tam jsou informace o hruškách, hlavně o velké, aromatické a lahodné odrůdě Boskova lahvice. Ale i o blízké Ostroměři, kde byla v letech 1875 až 1876 u nádraží postavena první tovární sušírna ovoce a kde tradici pěstování a zpracování dodnes místní sadaři udržují.

V Ostroměři, rodišti Eduarda Štorcha a Karla Zemana je pak možné si prohlédnout Štorchovo muzeum, do kterého kolemjdoucí láká nepřehlédnutelná socha kovového mamuta. A odsud se pak pokračuje do Holovous, kde na Ovocnou stezku navazuje stezka Holovousova.