Ovocné stromky v kontejneru mají dobře vyvinutý kořenový bal, takže dobře zakoření. Jak na to?
Stále častěji se na zahradnických trzích a veletrzích a v zahradnictvích objevují stromky v kontejneru. Malou nevýhodou je vyšší váha při transportu a taky trochu vyšší cena oproti stromkům prostokořenným, ale pak už následují samá pozitiva a skoro stoprocentní jistoty.
Stromky v kontejneru mají dobře vyvinutý kořenový bal, takže se dobře ujímají. Při výsadbě použijeme systém „obrácený drn“ – to znamená, že vrchní část zeminy si odložíme na jednu hromádku a spodní část zeminy na jinou. Zpátky do jámy ke kořenům stromků pak vracíme v opačném směru – nejdřív tu lepší, svrchní zeminu, a pak tu spodní.
Ostatně jámu můžeme vylepšit i jinou kvalitní zeminou, třeba zahradnickým substrátem. Ale nesnažíme se přilepšit stromku třeba hnojem, hrozí spálení jemných kořínků. Kořenový bal nijak neupravujeme. Ke stromku dáme kůl, přivážeme a zeminu kolem stromku trochu udusáme. Takto zasazený stromek hned zaléváme.
Sázet můžeme od jara do zámrzu. Pokud nestihneme vysadit na podzim, stromek v kontejneru v klidu přečká zimu venku do jarní výsadby, jen k němu raději přihrneme hlínu, aby kořenový bal nepromrzl.
V době vegetace zaléváme podle potřeby, můžeme přikrmit kombinovaným hnojivem nebo kousek dál od stromku okolo zaryjeme hnůj nebo raději kompost, živiny si pak se zálivkou už cestu ke kořenům najdou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
