Pavel Nečas - herec
18. říjen 2013
Herec Pavel Nečas navštívil Tandem s Janem Rosákem. Mluvili například o tom, kdy se vyvinula jeho láska k herectví, jak se mu líbilo natáčení filmu Příběh kmotra a proč si myslí, že hraje "záporáky".
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, milí posluchači, z Tandemu vás všechny zdraví Jan Rosák. No, a jako hosta jsem si dneska pozval Mezulána ze Zdivočelé země, Tondu z Poste restante, barmana Vráťu z Ulice a taky Luboše Matějku z Okresního přeboru. A přesto nebudeme mít ve studiu přecpáno, protože ti všichni přišli v osobě svého charismatického představitele herce Pavla Nečase. Vítám vás, dobrý den.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pavel je podle všeho velký optimista, říká: "V žádném případě nežehrám na osud. Vždycky, když jsem si říkal, že je to špatný, tak přišlo něco, co to najednou rozsvítilo." No, tak to je docela sympatická vlastnost. Takže se těšte na hezké povídání s Pavlem Nečasem, Tandem právě začíná.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Herec Pavel Nečas se narodil v Hodoníně, to mám tady poznamenáno, ale že to byl omyl nějaký, že jo.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Byl, byl, byl, já teda v prvé řadě chci poděkovat moc za pozvání a moc si toho vážím, že jsem s váma ve vašem pořadu, protože vás strašně rád poslouchám, strašně rád poslouchám vaši češtinu a váš jako projev, který se mi strašně líbí. Takže veškerý pořady, který já vždycky s vámi ať už slyším nebo vidím, tak jsou pro mě takový med, svátek.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To vám moc děkuju, řekl jste to přesně jak jsem vám to napsal. Ne, teď zcela vážně. Takže Hodonín, jak říkám byl omyl v podstatě nebo nedopatření, nebo respektive z nouze ctnost.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
No, bylo to nedopatření, protože mí rodiče byli kantoři a studovali v Brně a otec chtěl prostě nějaký, nějakou práci jako ve škole pro oba rodiče, ale zároveň s bytem, tak sedli na motorku a jeli. A prostě zastavili v Hustopečích, protože tam jim nabídli byt i jakože tam můžou oba učit. A vlastně já jsem se narodil jako nejmladší ze tří bratrů, a protože v Hustopečích je porodnice, ale zrovna se tam malovalo, tak jsme jeli do Hodonína, no. Takže to byla jenom taková jakoby odbočka, i když v podstatě naše rodina pochází kousek od Hodonína z Dubňan nebo půlka té rodiny.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pochází z Dubňan?
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Dubňan, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem se zrovna chtěl zeptat, jestlipak jste někdy zavítal do Dubňan, protože tam já mám spousta kamarádů, tam jezdím na víno, no.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
No, vidíte a už jsme doma.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A už jsme doma.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Děda tam měl krásnej vinohrad Pod Horů, což je taková jako vinný městečko mezi Dubňanama a Mutěnicema, tam všichni jednou na tom kole.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Šidleny.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Jezdí prostě Pod Horů a tam je druhý město, takže tam jsme trávili jako děti strašně času a je to moc krásnej kraj.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No jo, tak to já přesně vím o čem mluvíte a mám radost, že si to dokážu taky představit. No, tam jste trávil svoje dětství tedy?
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Tam jsem jezdil jako k babičce a bylo to takový idylické místo, protože to byl takovej klasickej, nechci říct statek, ale tak jak to na Slovácku všichni měli, měli doma králíky, prasata, slepice, kachny, hnůj, že jo, suchej záchod a tak dál, a to bylo pro mě jako už města, protože Hustopeče jsou město, tak to bylo pro mě jako straně zajímavý mezi těma zvířatama a ovoce, zahrada.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, a taky jsem si přečetl, že na tom vinohradu jste musel taky makat.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
No, to je další věc, protože ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To vás moc nebralo tehdy?
Pavel NEČAS, herec
--------------------
No, tak jsme museli všichni, protože otec jako učitel vlastně byl v té době podnikavej v rámci zákona tehdejšího, takže on vymyslel včely. V prvé řadě teda jako si pronajal vinohrad v Hustopečích, ten se mu zdál malej, tak vysadil vinohrad, kterej čítal 2 tisíce 800 hlav, což ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je ale teda už slušný.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Což je hodně, to byl takovej největší jakoby soukromý vinohrad tehdy v těch Hustopečích, obrovský vinohrad, na kterým, to bylo šest řádků půl kilometru jako daleko do kopce, pět oddílů, každý z nich měl sto metrů, že jo, ten oddíl po šesti řádcích, no, a tam je práce prostě od února, kdy se začíná stříhat, po listopad, kdy se prostě začíná dělat ve sklepě, no, a protože jsme byli tři bratři, tak jsme tam chodili makat, jako jsme přišli ze školy, hodili aktovku do kouta a šup do vinohradu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak vy víte, když se vám postaví na stůl lahev, že za tou lahví je spousta práce.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
No, samozřejmě, to já přesně vím jako, co výroba vína obnáší a vím, že to není žádná sranda a vlastně ty ceny, když lidi ohrnujou nos, to je drahý a já nevím za 60 korun je sedmička vína, to je přeci strašně drahý, tak se směju, protože vím, co to všechno obnáší, no.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, teď mě docela zajímá, jak se takový kluk, který v podstatě vyrůstá na moravském venkově, chodí také makat na vinohrad, jezdí k babičce třeba do Dubňan, jak se najednou z něho stane herec, kdo vás inspiroval k tomu, že, já vím, že se tam třeba zpívá hodně, hraje se na nejrůznější nástroje, protože kdo nezpívá, nehraje nebo netancuje tady na Hodonínsku, tak není v podstatě normální, že jo. Ale jak jste se dostal k tomu herectví?
Pavel NEČAS, herec
--------------------
No, je to zvláštní, jak všichni jako vždycky vzpomínají na dětství, čím vším chtěli být a tak dál, já jsem nikdy nechtěl být popelářem, já jsem nikdy nechtěl být kosmonautem, já jsem chtěl být odjakživa hercem, odjakživa a vlastně jsem byl takový ten třídní bavič, takovej ten jako, který všechno glosuje, do všeho kecá, což mně zůstalo bohužel do dnešních let. Takže už se brzdím a říkám mlč, nemluv, nevtipkuj, nedělej zbytečný povídání. Ale měl jsem jako, na základní škole byla výborná učitelka dějepisu a literatury paní Zdena Grůzová, která jako mě tehdy přihlásila do recitační soutěže. A já jsem začal někdy v 6. třídě jakože půjdu na nějakej okres, jako na okresní přehlídku té recitační soutěže a ona mně vždycky o přestávkách, dala mi nějaký dvě, tři básničky, ať se to naučím a o přestávkách mě drtila. Ona hulila jak studenej wartburg, a seděla v té, v tom kabinetě, tam bylo nahuleno jak hrom, a teď mně jako dávala rady jakým způsobem tu báseň mám pojmout. Ta byla úplně výtečná, fakt byla senzační ženská, bohužel umřela hrozně brzo na rakovinu, ale tahle ta paní Grůzová mě jako, paní učitelka Grůzová mě přihlásila na okresní soutěž, a tu jsem jako přejel, tu jsem vyhrál. A teď byl kraj, tak jsem jel na kraj, a tu jsem vyhrál. A teď byla celostátní přehlídka, a tu jsem zase vyhrál. A najednou oni řekli: "To je výborný, tak půjdeme příští rok znova."
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kolik vám bylo?
Pavel NEČAS, herec
--------------------
No, já nevím, v 6. třídě, kolik mě mohlo bejt 11, 12, 12, 13 tak nějak, možná už to dřív, 5., 6. třída. A zároveň byl ještě v Hustopečích jako vynikající režisér a nadšenec pro ochotnické divadlo Jirka Merlíček, kterej dodnes jako ochotnický divadlo tam vedl, a to byl další osvícenej člověk, co se týče divadla, takže jsem začal jakoby v ochotnickém divadle jako v Hutopečích hrát čerta Balínka a tak dál. A touhle tou recitací jsem se vlastně jakoby dostal do nějakýho, jsem získal nějaký širší povědomí o tom, co to obnáší a co to je a začal jsem pošilhávat po Divadlu na provázku, protože to tehdy byl absolutní pojem, to bylo prostě, to bylo z jinýho světa, úplně z jinýho světa, a to mě strašně lákalo a někdy ve 13 letech jsem tam udělal konkurz do dětskýho studia a dostal jsem se tam a vlastně jsem tam 2 roky pod Zdeňkem Pospíšilem jsme tam dělali Kytici a dělali jsme tam takový dětský představení, bylo to naprosto úžasný období. A mezitím jsem ještě udělal nějakej konkurz do rádia, kterej dělala paní Markéta Jahodová.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Markéta ..., no, to jsou věci.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Markéta Jahodová, která dnes tady režíruje, tady v tomto rádiu. A tam jsem jako asi jednu nebo dvě nějaký inscenace jako dítě jsem tam absolvoval. Takže touhle cestou jako přes tu Zdenu Grůzovou přechod přes ochotnický divadlo do Divadla na provázku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže potom ta cesta na konzervatoř byla docela logická.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Tam jsem už, to byla prostě moje meta, kam jsem se chtěl dostat a vlastně potom takovým nějakým složitějším způsobem jsem se tam dostal, protože jsem měl kádrový posudky jako špatný, ale nakonec to dobře dopadlo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Navzdory tomu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Herec Pavel Nečas je hostem v našem Tandemu. Jeho zajímavé povídání skončilo v podstatě vstupem na konzervatoř, ale vy jste potom po konzervatoři šel potom divadelního angažmá, prošel jste moravskými divadly. Ale mně se taky docela líbilo to, co jste na sebe prozradil, že v dobách studií na konzervatoři jste taky jezdil prodávat víno. Tak jste si přivydělával.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
To jsme jezdili, protože jsme měli toho vína velký množství v tom sklepě, protože jsme měli za barákem sklep, tam bylo 2,5 tisíce litrů vína, který jsme jako vyrobili. Dvě třetiny se prodaly jako hrozny nebo otec to takto nějakým způsobem jako si řídil a bylo potřeba to víno prodat, protože vypít 2,5 tisíce litrů vína doma, je přece jenom trošku dost a my jsme to dělali tak, že jsme tu dobu bydlel nebo žil na Blanensku, což byl druhej můj takovej oblíbenej kraj, ta Drahanská vrchovina, to musíte znát, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
A já jsem prostě nabalil auto otcovo, tam jsem dal pět pětadvacetilitrových demižónů nebo těch bandasek jako vína a jeli jsme na to Blanensko s kamarádem a chodili jsme barák od baráku, klepali jsme na dveře a prodávali jsme to víno.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takto jako agenti přímo.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Normálně jako nadrzo jsme zaklepali a že vezeme víno z Moravy, protože Blansko bylo jakoby na sever od Brna, což je asi já nevím 80 kilometrů, od Hustopečí je to pořád brutální Morava a my, že vezeme jako víno z Moravy. Ale měli jsme úspěch, prostě jsme toho vždycky prodali dost a pak jsme vždycky vyjeli na parkoviště na Macochu nahoru, tam jsme, vezli jsme televizor Pluto malinkej, ten jsme zapojili na baterku, otevřeli jsme si boční okýnka, ten televizor jsme dali na kapotu a popojížděli jsme po tom prázdným parkovišti a hledali jsme co nejlepší signál, až jsme ho našli, tak jsme zastavili třeba v naprosto jako neparkovací pozici na tom parkovišti, všechny ty bandasky jsme naházeli pod auto, udělali jsme si lůžkovou úpravu v té Škodě 110, pod šaltpáku jsme vrazili jeden ten demižónm vzali jsme si hadičku a koukali jsme na televizi Pluto a pocucávali jsme to víno, který jsme tam přijeli prodat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je život, to je nádhera, vy umíte.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
To byly party, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy umíte žít opravdu, to se mi hrozně líbí. No, ale abychom samozřejmě nezapomněli na to, hlavně na divadlo, tak vy jste opravdu prošel, to jsem nepřeháněl, Moravou takto, angažmá Olomouc, Hradiště.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Olomouc po škole hned, pak vojna, pak kamarád mi řekl, že v Hradišti, že má takovou možnost jako muzikálový divadlo, což mě lákalo, tak jsme byli rok a půl v Hradišti a pak jsem byl 7 let v Ostravě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A v Ostravě. Co vám nejvíc dalo, co se vám nejvíc líbilo, který angažmá z těchto?
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Ta Olomouc vlastně byla pro mě jenom přechod k té vojně, oni s tím počítali, že tam budu rok, já jsem to viděl, že tam budu rok, takže to byl pro mě v podstatě jakoby ztracenej rok, co se týče nějaké jakoby kontinuální práce, ale samozřejmě to byla velká zkušenost a tehdy mi hrozně pomohl Sváťa Matyáš, který mě tam přijímal jako nováčka vlastně. Já jsem se vlastně ocitl v podstatě v kamenným divadle první rok a vlastně jsem sbíral ty zkušenosti a Hradiště bylo úžasný. Hradiště samo o sobě je úžasný město, takže rok a půl intenzivní, jako velmi intenzivní pocit. A Ostrava už byla jako, to už bylo velký divadlo s krásnejma rolema a to si myslím, že jako po pracovní stránce mi asi dalo nejvíc, ta Ostrava.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Po pracovní asi jo, ale po finanční pravděpodobně asi ne, protože koukám, že jste i tam se vrhnul na vedlejšák a vyklízel jste odpadky.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Vy máte neuvěřitelný informace.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já tady mám dokonce napsáno, že, já vás cituju: "V podstatě jsem vyčistil celou Ostravu." Je to pravda?
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Je to pravda, protože já jsem nastoupil 92, což byl v podstatě divoký 90. léta, všichni začali podnikat a my jsme brali 4,5 tisíce hrubýho, že jo, v tom divadle, z čehož se nedalo absolutně vyžít, a shodou okolností s jedním sousedem jsme takto seděli v hospodě a takhle na to padla řeč a mě jako napadlo, říkám, proč já bych si vlastně nezaložil firmu na vyklízení půd a sklepů, protože ty baráky byly ve strašných stavech a teď všichni začali opravovat a privatizovat a teď potřebovali tyhle ty práce. A já jsem si najal prostě kluky studenty z normální nějaké studentské agentury, najal jsem si kamiony, nebo kamiony, ty náklaďáky s těma kontejnerama a v podstatě jsem to řídil po telefonu, který jsem měl jako první v divadle jsem měl mobil, takovou tu obrovskou cihlu, tu Motorolu. Všichni se na mě dívali jak na blázna, že chodím s telefonem, a oni šli hulit o pauze a já jsem běžel na nějakou prostě půdě, sklep, zkontrolovat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste vyklízel.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
No, a v podstatě jsem jako opravdu ten střed, to centrum té Ostravy jsem kompletně vyčistil jako jo.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Z klasiků českého humoru si dnes vybírá samozřejmě můj host herec Pavel Nečas a to, že jste si vybral Vladimíra Menšíka, není určitě jenom proto, že jste oba dva Moraváci, že jo?
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Hm, tak samozřejmě, že Vladimíra Menšíka milují miliony lidí v této republice nejenom proto, že byl Moravák, ale proto, že to byl geniální herec a myslím, že výtečnej společník a fantasticky uměl vyprávět historky a že jich měl, a dokonce jsem se s ním i jednou setkal v těch Řicmanicích, odkud on tam měl nějaké tetičky nebo něco, a mám pocit, že někdy někomu, protože jak byl pořád jakoby hlídanej a nesměl tam a nesměl onam, tak mám pocit, že tam někomu utekl a že do těch Řícmanic, tam byly nějaký dožínky nebo něco a tam seděl, bylo to na fotbalovým stadionu nebo na hřišti a on tam seděl u té vrátnice nebo u toho vstupu s těma pořadatele seděl, měl tam skleničku a každej, kdo přicházel, tak si s ním podával ruku, jo. Tak jsem si s ním taky podal ruku, což jako bylo pro mě samozřejmě ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jejda.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
... čest. A většina těch historek, který on vykládá, jako který má ty úžasný, který lidi milujou na Silvestra a v rozhlase a já nevím kde, tak vlastně vycházejí z těch moravských jakoby, z toho moravskýho způsobu života, kterej je nám prostě strašně blízkej a je to jako když někdo hladí po duši, jo, protože přesně tyhle ty okamžiky jsme zažívali doma, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hezky jste to řekl, tak se necháme pohladit teď.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Herec Pavel Nečas si někde postěžoval, že ačkoliv ho proslavují ti padouši, které tak skvěle hraje, tak má takový trauma, že by si rád zahrál někdy prince. A já vás tedy nechci zklamat, pane Nečasi, ale mám takový pocit, že to už nepřijde, tahle ta nabídka.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Já si myslím, že už to taky nepřijde, spíš jako, ne, že bych toužil po nějakých princích, to v žádným případě, ale ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale klaďase nějakýho hezkýho.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Ne klaďase, ale charakterní postavu jako, protože ta holá hlava pochopitelně svádí k tomu, že se to jakoby škatulkuje do toho prvotního typu nebo ten vzhled je takovej, že samozřejmě budí nějakou jakoby fyzickou sílu nebo hromotluka nebo já nevím něco estébáky, katy a ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To už takhle Bořivoj Navrátil měl tohle trauma.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
No, ale potom hrál úžasně charakterní role, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to vás taky čeká, no.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
A jako to jsem samozřejmě jednou glosoval z legrace, protože jako se podívejte na prince, jak vypadají, že jo, dnešní potomci jako těch slavných šlechtických rodů, to nejsou žádní krasavci na bílých koních.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je pravda.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
To jsou v podstatě ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nevypadají jak Honza Čenským to je pravda.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Takže takhle, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale já si myslím, že vůbec neprotestujete proti tomu, že jste dostal samozřejmě nejenom kvůli tomu, té holé hlavě, ale hlavně kvůli vašemu talentu spoustu hezkých, hezkých rolí. Zahrál jste si ve spoustě seriálů a hrajete ve spoustě seriálů. Zrovna teď se opakuje zase Okresní přebor, nedávno jsem viděl jeden z dílů, ve kterém jste exceloval, ale vy jste si teď zahrál taky v příběhu kmotra, viďte, zase záporáka.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Ne, ne, ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne? Já to ještě neviděl.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Ne, teď já nevím, co z toho můžu prozradit, protože premiéra bude příští týden, za týden tak nějak, ale hraju v podstatě jednoho z policistů v tom týmu, kterej šel po Mrázkovi od těch 80. těch divokejch jako veksláckejch let.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A ten policista je normální, není to úplatný policista?
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Právě, že ne, on je takovej jako velmi čestnej a takovej zapálenej pro ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to už jste na dobrý cestě k tomu charakteru.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
No, to už je závan charakteru. A on, i když je tam trošku teda ten typ, že ty způsoby, jakým vyšetřuje, si trošku jako dělá po svým ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nejsou ortodoxní, že jo.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Jsou tak jako lehce mimo zákon nebo nelíbí se to tomu nadřízenému, kterého kraje Lukáš Vaculík, ale je to jenom taková drobná jako charakterová vada, jinak si myslím, že je to jako takovej správnej poctivej policajt.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Většinou, když herec hraje ve filmu, to je velikánský rozdíl třeba i proti inscenacím nebo samozřejmě proti divadlu, to už vůbec ne, tak nemá ten pocit tý kontinuálnosti těch scén, protože natočí svoje scény a neví jak se to vyvíjí vedle. A vy máte přesto, protože scénář jste asi četl, že jo.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Scénář jsem četl, to je takovej první předpoklad, ale je to samozřejmě složitější, protože pochopitelně v tom divadle ten děj frčí a odehraje se za 2,5 hodiny a člověk jakoby tu roli nese na zádech jako ty 2 hodiny 2,5 a ví kudy kam, co a jak, kdežto to natáčení je třeba rozvrstvený na měsíc a teď třeba máte týden volno, nemáte, ale v podstatě víte, co hrajete, co chcete nebo měl byste vědět, co hrajete a co chcete hrát, a tak si to vlastně skládáte v té hlavě, co vám budu povídat, ty kostičky, jakým způsobem se chcete dobrat vlastně k tomu výslednýmu celku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, a máte ten pocit, že víte, jak ten film asi vypadá celý? Viděl jste ho celý vlastně?
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Ještě jsem ho neviděl, těším se na tu premiéru, ale z toho scénáře, ten scénář se mi hrozně líbil a vlastně je to takovej zvláštní tvar, protože se tam obsáhlo strašně moc let, vlastně 20, 30 let a odehrát to do těch dvou hodin, že jo, vystihnout všechny charaktery těch postav, co tam jsou, tak je to v podstatě velmi jakoby složitej tvar. Ale scénář se mi hrozně líbil a jsem na to zvědavej, těším se.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že i osobnost režiséra Petra Nikolaeva je docela zárukou.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pavel Nečas hraje nejenom tedy v novém filmu, který je na spadnutí, který bude mít premiéru, to znamená v Příběhu kmotra, ale je také aktérem nejrůznějších seriálů. Jestli se nepletu, tak v Ulici, tam vás zastřelili, že jo?
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Zastřelili, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam už jste skončil teda.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Tam už jsem definitivně skončil.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Heleďte se, ono není ovšem v těchto seriálech nic definitivního, protože tam se můžete vrátit třeba najednou ...
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Ze sna.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ze sna a nebo jako svůj bratr, že jo.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Nebo dvojče.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se stává takto, no. V Okresním přeboru, tam hrajete takového toho bosse, který si jednak koupil ten celej klub a podobně, ale taky hrajete hejtmana v Ordinaci. Jak se vám hraje v seriálech, který vám jaksi sedí docela, že ho máte u srdce?
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Já totiž, samozřejmě je to práce, to v prvé řadě a člověk za práci v dnešní době je velmi rád, že vůbec jako nějakou má. Takže to je věc, která mě za prvé velmi těší. Za druhé, kdybych samozřejmě měl tolik nabídek od filmů, že bych žádný seriály nestíhal, tak bych pochopitelně se věnoval práci na filmu, ale je to kontinuální práce, která trvá třeba léta, někdy ne, někdy jo, a já to vlastně nikdy nijak ani nerozlišuju, jestli dělám seriál nebo dělám inscenaci nebo dělám divadlo nebo dělám film. Prostě mám před sebou úkol té postavy, kterou mám nějakou způsobem ztvárnit nebo zahrát, a to je pro mě jakoby dílčí úkol, kterýmu se věnuju a v podstatě je mi úplně fuk o jaký seriál zrovna jde a nebo o jaký divadlo jde, prostě se snažím jít po té roli, a ty okolnosti mě až tak jako netrápí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To docela chápu. No, a když jste zmínil divadlo, tak teď je vaší domovskou scénou Fidlovačka vlastně.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Na Fidlovačce vlastně jsem od toho 98 roku, kdy se začínalo Šumařem na střeše, což je taky taková jakoby historka náhody, protože já jsem hrál v Šumaři Perčika, což je nápadník té druhé dcery, takový ten revolucionář, a protože jsme to hráli v Ostravě ještě s vynikajícím Honzou Filipem, který bohužel zahynul při dopravní autonehodě, tak ve chvíli, kdy se začal ten Šumař přenášet jako do Prahy, tak to dělal stejný režisér Juraj Deák, který to dělal v Ostravě, a roli toho Perčika hrál Mário Kubec, kterej si ale 3 týdny před premiérou zlomil nohu. Takže mně zazvonil telefon někdy na konci června, jestli bych nemohl, jestli bych nechtěl hrát toho Perčika jako tehdy se otvíralo, ta Fidlovačka ještě nebyla hotová, tak se hrálo v Národní divadle 3 týdny, tak to jsem samozřejmě jako byl velmi rád, že si budu moct zahrát Perčika v Národním divadle. A tak vlastně vznikla ta spolupráce, kterou mi potom Tomáš Töpfer jako nabídl na základě toho Šumaře na střeše mi nabídl jako spolupráci Na Fidlovačce, kde jsem vlastně jakoby neustále od toho roku 98, ale tam v podstatě nikdo není v angažmá, všichni jsou tam jakoby na volné noze, nemají žádnej jako zaměstnaneckej plat, ale počítá se s nimi, jakože jsou součástí toho souboru, takže tu méně, tu více té práce je.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, ne, že bych chtěl být jaksi příliš zvídavý, ale samozřejmě, že mě zajímá taky trošičku soukromí Pavla Nečase. Tak kromě toho, že teď žijete s herečkou Zuzanou Vejvodovou, teď tedy už ...
Pavel NEČAS, herec
--------------------
10 let.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Už 10 let, to už je hodně dlouho, viďte, že máte z prvního manželství syna Nikolu, tak teď máte syna Jonáše.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak to je veliký, malý?
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Jonáš má 20 měsíců a Nikola má 19 let, takže ten rozdíl je tam 18 let nebo kolik, 17,5. Ale oba spolu vychází velmi dobře, Nikola má Jonáše hrozně rád a myslím i Jonáš i Nikolu, protože vždycky kouká na něj, že teda přišel někdo, koho zná. A s Jonášem, to je prostě úžasný, že vlastně teď kolik je mi, v 47 letech si užíváte vlastně toho dítěte.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mnohem víc než toho prvního.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Mnohem víc než toho prvního, no. Je to tak, slyšíte to od všech, kdo si vlastně pořídili dítě v tomhle věku a je to pravda, protože prostě jste s ním pořád a prožíváte s ním každej den a radujete se s ním z každé maličkosti a snažíte se ho naučit všechny základní věci, který bude potřebovat k životu a je to velká radost, no, a jsem moc rád, že se Zuzanou máme tak krásný dítě, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A hezkej vztah, to je samozřejmě příjemný. No, vás těší i jiný věci, určitě teda je to, protože jste Moravák, no, tak to je logický, tak občas slivovice, a taky koukám, že je tam mojito a pozor, pak je tam velikánský fenomén, a to je golf, že jo.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Golf je moje obrovská láska a vlastně jsem s ním začal koketovat někdy v 85 roce, 84.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To ještě zdaleka nebyl tak módní záležitost.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Módní, to je totiž to, že bohužel komunistům se povedlo tenhle ten sport totálně jako zlikvidovat, skoro totálně, naštěstí povstal. A chtěli to udělat i s tenisem, že to je bílej sport, pro buržoazii a já nevím co a když viděli někoho v neděli jak jede na kole v bílým a raketou do hospody, tak si říkali ten je divnej, musíme si na něj dát pozor, a to se tím golfem se jim povedlo tedy dokonale, protože tady byly tři hřiště, nebylo tady nic, všechno to vybavení stálo strašný peníze, ty míčky byly, to si každej uchovával v hlavě, to byly vobouchaný, křivý takový balónky, no, byla to fakt jako hrůza, byl to pravěk. A tehdy jsem k tomu přičuchl a vlastně po 90 roce, po té revoluci, když se to začínalo otvírat a boom nastal, prostě obrovsky to vytrysklo, bohužel se to dostalo, takovej pejorativní jako nádech, že to je prostě sport pro podnikatele a byznysmeny, že to je prostě nedůstojný jakýmukoliv sportu, a mě vždycky strašně mrzí tady ty přívlastky, protože ten sport si to vůbec nezaslouží, protože každý, kdo k tomu golfu přičuchl, tak zjistil, že je to prostě překrásná hra, že tráví den za prvé v překrásném prostředí, hrajete sport, který není tak jednoduchej, protože to opravdu je kumšt se trefit tím, tou holí do toho balónu. Pakliže jedete třeba na golfovou dovolenou, hrajete pokaždé na jiným hřišti, každá rána ječ specifická protože ji hrajete pokaždé z jinýho místa, je různý počasí, je teplo, zima a vlastně někomu to přijde, že jenom tak chodí a šťouchá do míčků, ale ono je to docela zabíračka, protože po těch 5,5 hodinách nebo po 5 hodinách intenzivní koncentrace a hry uchodíte 10 kilometrů, nachodíte a není to fyzicky vůbec jednoduchý. Kdo si myslí, že to je nějaká sranda, tak ať si to jde zkusit, ona to opravdu žádná sranda není.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A kdo má takový ten názor, že je to opravdu sport jenom pro ty zbohatlíky, tak ať se jede podívat do Ameriky, kde to hraje kdejaký dědeček nebo babička.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Kde kdo, přesně tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kde je to úplně lidovej sport, že jo.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Víte ještě, jestli můžu, mě totiž nadchla už někdy v těch 80. letech jeden výjev nebo scéna, kdy my jsme šli s kolegou Balašem, se svým spolužákem jsme byli ve Svratce, kde bylo jedno z hřišť devítka, taková lesní z roku 1920, a šli jsme a tak jsme dloubali jedním půlsetem do dvou balónů, který jsme měli, a před náma šel dědeček s babičkou a táhli vozíky a šli tak jako co noha nohu mine a my jsme je došli, oni seděli na lavičce a on pukal z dýmky a ona seděla a koukala a mlčeli. A teď my jsme šli kolem nich a já říkám: "Nezlobte se, můžeme vás předběhnout?" Oni říkali: "Samozřejmě, jen běžte, běžte." A teď jsme se tak zakecali, já říkám: "Ježíš, to je tak krásný, že takto chodíte jako na golf, to je báječný." A oni říkají: "Jo, my chodíme každej den si tu devítku jako dáme. Jednu dopoledne, jednu odpoledne a tak si prostě chodíme." Já říkám: "No, to je úžasný, a kolik vám je let, jestli se můžu zeptat?" A ten děda říká: "No, mě je 78 a bábě je 75." Já říkám: "No, to je fantastický, to bych takto chtěl jako trávit důchod, jo." A říkám: "jak jste se k tomu dostali?" Nebo ... a on říká: "No, my jsme se totiž přistěhovali před třemi lety tady pod hřiště, tady máme domeček, tady bydlíme a řekli jsme si, že ten golf neznáme a že bychom si ho vyzkoušeli." A začali v jeho 75 a jejích 72 letech začali s golfem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je úžasný.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Řekněte mi, kterej sport existuje na světě, kde můžete pít, kouřit, můžete ho hrát s pětiletým dítětem, s osmdesátiletým starcem, to je přece fenomenální.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To, tak to jsem ani netušil, že z Pavla Nečase se vyklube takovej advokát golfu. Udělal jste trochu propagaci teď, ale samozřejmě i proto, abyste nám hezky popovídal něco o sobě a taky o filmu a o divadle. Moc děkuju, Pavel Nečas byl hostem na našem Tandemu a já doufám, že zdaleka ne naposledy. Díky a na shledanou.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Já děkuju za návštěvu, bylo to moc příjemný.
Spustit audio
--------------------
Dobrý den, milí posluchači, z Tandemu vás všechny zdraví Jan Rosák. No, a jako hosta jsem si dneska pozval Mezulána ze Zdivočelé země, Tondu z Poste restante, barmana Vráťu z Ulice a taky Luboše Matějku z Okresního přeboru. A přesto nebudeme mít ve studiu přecpáno, protože ti všichni přišli v osobě svého charismatického představitele herce Pavla Nečase. Vítám vás, dobrý den.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pavel je podle všeho velký optimista, říká: "V žádném případě nežehrám na osud. Vždycky, když jsem si říkal, že je to špatný, tak přišlo něco, co to najednou rozsvítilo." No, tak to je docela sympatická vlastnost. Takže se těšte na hezké povídání s Pavlem Nečasem, Tandem právě začíná.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Herec Pavel Nečas se narodil v Hodoníně, to mám tady poznamenáno, ale že to byl omyl nějaký, že jo.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Byl, byl, byl, já teda v prvé řadě chci poděkovat moc za pozvání a moc si toho vážím, že jsem s váma ve vašem pořadu, protože vás strašně rád poslouchám, strašně rád poslouchám vaši češtinu a váš jako projev, který se mi strašně líbí. Takže veškerý pořady, který já vždycky s vámi ať už slyším nebo vidím, tak jsou pro mě takový med, svátek.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To vám moc děkuju, řekl jste to přesně jak jsem vám to napsal. Ne, teď zcela vážně. Takže Hodonín, jak říkám byl omyl v podstatě nebo nedopatření, nebo respektive z nouze ctnost.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
No, bylo to nedopatření, protože mí rodiče byli kantoři a studovali v Brně a otec chtěl prostě nějaký, nějakou práci jako ve škole pro oba rodiče, ale zároveň s bytem, tak sedli na motorku a jeli. A prostě zastavili v Hustopečích, protože tam jim nabídli byt i jakože tam můžou oba učit. A vlastně já jsem se narodil jako nejmladší ze tří bratrů, a protože v Hustopečích je porodnice, ale zrovna se tam malovalo, tak jsme jeli do Hodonína, no. Takže to byla jenom taková jakoby odbočka, i když v podstatě naše rodina pochází kousek od Hodonína z Dubňan nebo půlka té rodiny.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pochází z Dubňan?
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Dubňan, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem se zrovna chtěl zeptat, jestlipak jste někdy zavítal do Dubňan, protože tam já mám spousta kamarádů, tam jezdím na víno, no.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
No, vidíte a už jsme doma.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A už jsme doma.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Děda tam měl krásnej vinohrad Pod Horů, což je taková jako vinný městečko mezi Dubňanama a Mutěnicema, tam všichni jednou na tom kole.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Šidleny.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Jezdí prostě Pod Horů a tam je druhý město, takže tam jsme trávili jako děti strašně času a je to moc krásnej kraj.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No jo, tak to já přesně vím o čem mluvíte a mám radost, že si to dokážu taky představit. No, tam jste trávil svoje dětství tedy?
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Tam jsem jezdil jako k babičce a bylo to takový idylické místo, protože to byl takovej klasickej, nechci říct statek, ale tak jak to na Slovácku všichni měli, měli doma králíky, prasata, slepice, kachny, hnůj, že jo, suchej záchod a tak dál, a to bylo pro mě jako už města, protože Hustopeče jsou město, tak to bylo pro mě jako straně zajímavý mezi těma zvířatama a ovoce, zahrada.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, a taky jsem si přečetl, že na tom vinohradu jste musel taky makat.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
No, to je další věc, protože ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To vás moc nebralo tehdy?
Pavel NEČAS, herec
--------------------
No, tak jsme museli všichni, protože otec jako učitel vlastně byl v té době podnikavej v rámci zákona tehdejšího, takže on vymyslel včely. V prvé řadě teda jako si pronajal vinohrad v Hustopečích, ten se mu zdál malej, tak vysadil vinohrad, kterej čítal 2 tisíce 800 hlav, což ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je ale teda už slušný.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Což je hodně, to byl takovej největší jakoby soukromý vinohrad tehdy v těch Hustopečích, obrovský vinohrad, na kterým, to bylo šest řádků půl kilometru jako daleko do kopce, pět oddílů, každý z nich měl sto metrů, že jo, ten oddíl po šesti řádcích, no, a tam je práce prostě od února, kdy se začíná stříhat, po listopad, kdy se prostě začíná dělat ve sklepě, no, a protože jsme byli tři bratři, tak jsme tam chodili makat, jako jsme přišli ze školy, hodili aktovku do kouta a šup do vinohradu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak vy víte, když se vám postaví na stůl lahev, že za tou lahví je spousta práce.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
No, samozřejmě, to já přesně vím jako, co výroba vína obnáší a vím, že to není žádná sranda a vlastně ty ceny, když lidi ohrnujou nos, to je drahý a já nevím za 60 korun je sedmička vína, to je přeci strašně drahý, tak se směju, protože vím, co to všechno obnáší, no.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, teď mě docela zajímá, jak se takový kluk, který v podstatě vyrůstá na moravském venkově, chodí také makat na vinohrad, jezdí k babičce třeba do Dubňan, jak se najednou z něho stane herec, kdo vás inspiroval k tomu, že, já vím, že se tam třeba zpívá hodně, hraje se na nejrůznější nástroje, protože kdo nezpívá, nehraje nebo netancuje tady na Hodonínsku, tak není v podstatě normální, že jo. Ale jak jste se dostal k tomu herectví?
Pavel NEČAS, herec
--------------------
No, je to zvláštní, jak všichni jako vždycky vzpomínají na dětství, čím vším chtěli být a tak dál, já jsem nikdy nechtěl být popelářem, já jsem nikdy nechtěl být kosmonautem, já jsem chtěl být odjakživa hercem, odjakživa a vlastně jsem byl takový ten třídní bavič, takovej ten jako, který všechno glosuje, do všeho kecá, což mně zůstalo bohužel do dnešních let. Takže už se brzdím a říkám mlč, nemluv, nevtipkuj, nedělej zbytečný povídání. Ale měl jsem jako, na základní škole byla výborná učitelka dějepisu a literatury paní Zdena Grůzová, která jako mě tehdy přihlásila do recitační soutěže. A já jsem začal někdy v 6. třídě jakože půjdu na nějakej okres, jako na okresní přehlídku té recitační soutěže a ona mně vždycky o přestávkách, dala mi nějaký dvě, tři básničky, ať se to naučím a o přestávkách mě drtila. Ona hulila jak studenej wartburg, a seděla v té, v tom kabinetě, tam bylo nahuleno jak hrom, a teď mně jako dávala rady jakým způsobem tu báseň mám pojmout. Ta byla úplně výtečná, fakt byla senzační ženská, bohužel umřela hrozně brzo na rakovinu, ale tahle ta paní Grůzová mě jako, paní učitelka Grůzová mě přihlásila na okresní soutěž, a tu jsem jako přejel, tu jsem vyhrál. A teď byl kraj, tak jsem jel na kraj, a tu jsem vyhrál. A teď byla celostátní přehlídka, a tu jsem zase vyhrál. A najednou oni řekli: "To je výborný, tak půjdeme příští rok znova."
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kolik vám bylo?
Pavel NEČAS, herec
--------------------
No, já nevím, v 6. třídě, kolik mě mohlo bejt 11, 12, 12, 13 tak nějak, možná už to dřív, 5., 6. třída. A zároveň byl ještě v Hustopečích jako vynikající režisér a nadšenec pro ochotnické divadlo Jirka Merlíček, kterej dodnes jako ochotnický divadlo tam vedl, a to byl další osvícenej člověk, co se týče divadla, takže jsem začal jakoby v ochotnickém divadle jako v Hutopečích hrát čerta Balínka a tak dál. A touhle tou recitací jsem se vlastně jakoby dostal do nějakýho, jsem získal nějaký širší povědomí o tom, co to obnáší a co to je a začal jsem pošilhávat po Divadlu na provázku, protože to tehdy byl absolutní pojem, to bylo prostě, to bylo z jinýho světa, úplně z jinýho světa, a to mě strašně lákalo a někdy ve 13 letech jsem tam udělal konkurz do dětskýho studia a dostal jsem se tam a vlastně jsem tam 2 roky pod Zdeňkem Pospíšilem jsme tam dělali Kytici a dělali jsme tam takový dětský představení, bylo to naprosto úžasný období. A mezitím jsem ještě udělal nějakej konkurz do rádia, kterej dělala paní Markéta Jahodová.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Markéta ..., no, to jsou věci.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Markéta Jahodová, která dnes tady režíruje, tady v tomto rádiu. A tam jsem jako asi jednu nebo dvě nějaký inscenace jako dítě jsem tam absolvoval. Takže touhle cestou jako přes tu Zdenu Grůzovou přechod přes ochotnický divadlo do Divadla na provázku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže potom ta cesta na konzervatoř byla docela logická.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Tam jsem už, to byla prostě moje meta, kam jsem se chtěl dostat a vlastně potom takovým nějakým složitějším způsobem jsem se tam dostal, protože jsem měl kádrový posudky jako špatný, ale nakonec to dobře dopadlo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Navzdory tomu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Herec Pavel Nečas je hostem v našem Tandemu. Jeho zajímavé povídání skončilo v podstatě vstupem na konzervatoř, ale vy jste potom po konzervatoři šel potom divadelního angažmá, prošel jste moravskými divadly. Ale mně se taky docela líbilo to, co jste na sebe prozradil, že v dobách studií na konzervatoři jste taky jezdil prodávat víno. Tak jste si přivydělával.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
To jsme jezdili, protože jsme měli toho vína velký množství v tom sklepě, protože jsme měli za barákem sklep, tam bylo 2,5 tisíce litrů vína, který jsme jako vyrobili. Dvě třetiny se prodaly jako hrozny nebo otec to takto nějakým způsobem jako si řídil a bylo potřeba to víno prodat, protože vypít 2,5 tisíce litrů vína doma, je přece jenom trošku dost a my jsme to dělali tak, že jsme tu dobu bydlel nebo žil na Blanensku, což byl druhej můj takovej oblíbenej kraj, ta Drahanská vrchovina, to musíte znát, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
A já jsem prostě nabalil auto otcovo, tam jsem dal pět pětadvacetilitrových demižónů nebo těch bandasek jako vína a jeli jsme na to Blanensko s kamarádem a chodili jsme barák od baráku, klepali jsme na dveře a prodávali jsme to víno.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takto jako agenti přímo.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Normálně jako nadrzo jsme zaklepali a že vezeme víno z Moravy, protože Blansko bylo jakoby na sever od Brna, což je asi já nevím 80 kilometrů, od Hustopečí je to pořád brutální Morava a my, že vezeme jako víno z Moravy. Ale měli jsme úspěch, prostě jsme toho vždycky prodali dost a pak jsme vždycky vyjeli na parkoviště na Macochu nahoru, tam jsme, vezli jsme televizor Pluto malinkej, ten jsme zapojili na baterku, otevřeli jsme si boční okýnka, ten televizor jsme dali na kapotu a popojížděli jsme po tom prázdným parkovišti a hledali jsme co nejlepší signál, až jsme ho našli, tak jsme zastavili třeba v naprosto jako neparkovací pozici na tom parkovišti, všechny ty bandasky jsme naházeli pod auto, udělali jsme si lůžkovou úpravu v té Škodě 110, pod šaltpáku jsme vrazili jeden ten demižónm vzali jsme si hadičku a koukali jsme na televizi Pluto a pocucávali jsme to víno, který jsme tam přijeli prodat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je život, to je nádhera, vy umíte.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
To byly party, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy umíte žít opravdu, to se mi hrozně líbí. No, ale abychom samozřejmě nezapomněli na to, hlavně na divadlo, tak vy jste opravdu prošel, to jsem nepřeháněl, Moravou takto, angažmá Olomouc, Hradiště.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Olomouc po škole hned, pak vojna, pak kamarád mi řekl, že v Hradišti, že má takovou možnost jako muzikálový divadlo, což mě lákalo, tak jsme byli rok a půl v Hradišti a pak jsem byl 7 let v Ostravě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A v Ostravě. Co vám nejvíc dalo, co se vám nejvíc líbilo, který angažmá z těchto?
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Ta Olomouc vlastně byla pro mě jenom přechod k té vojně, oni s tím počítali, že tam budu rok, já jsem to viděl, že tam budu rok, takže to byl pro mě v podstatě jakoby ztracenej rok, co se týče nějaké jakoby kontinuální práce, ale samozřejmě to byla velká zkušenost a tehdy mi hrozně pomohl Sváťa Matyáš, který mě tam přijímal jako nováčka vlastně. Já jsem se vlastně ocitl v podstatě v kamenným divadle první rok a vlastně jsem sbíral ty zkušenosti a Hradiště bylo úžasný. Hradiště samo o sobě je úžasný město, takže rok a půl intenzivní, jako velmi intenzivní pocit. A Ostrava už byla jako, to už bylo velký divadlo s krásnejma rolema a to si myslím, že jako po pracovní stránce mi asi dalo nejvíc, ta Ostrava.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Po pracovní asi jo, ale po finanční pravděpodobně asi ne, protože koukám, že jste i tam se vrhnul na vedlejšák a vyklízel jste odpadky.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Vy máte neuvěřitelný informace.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já tady mám dokonce napsáno, že, já vás cituju: "V podstatě jsem vyčistil celou Ostravu." Je to pravda?
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Je to pravda, protože já jsem nastoupil 92, což byl v podstatě divoký 90. léta, všichni začali podnikat a my jsme brali 4,5 tisíce hrubýho, že jo, v tom divadle, z čehož se nedalo absolutně vyžít, a shodou okolností s jedním sousedem jsme takto seděli v hospodě a takhle na to padla řeč a mě jako napadlo, říkám, proč já bych si vlastně nezaložil firmu na vyklízení půd a sklepů, protože ty baráky byly ve strašných stavech a teď všichni začali opravovat a privatizovat a teď potřebovali tyhle ty práce. A já jsem si najal prostě kluky studenty z normální nějaké studentské agentury, najal jsem si kamiony, nebo kamiony, ty náklaďáky s těma kontejnerama a v podstatě jsem to řídil po telefonu, který jsem měl jako první v divadle jsem měl mobil, takovou tu obrovskou cihlu, tu Motorolu. Všichni se na mě dívali jak na blázna, že chodím s telefonem, a oni šli hulit o pauze a já jsem běžel na nějakou prostě půdě, sklep, zkontrolovat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste vyklízel.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
No, a v podstatě jsem jako opravdu ten střed, to centrum té Ostravy jsem kompletně vyčistil jako jo.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Z klasiků českého humoru si dnes vybírá samozřejmě můj host herec Pavel Nečas a to, že jste si vybral Vladimíra Menšíka, není určitě jenom proto, že jste oba dva Moraváci, že jo?
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Hm, tak samozřejmě, že Vladimíra Menšíka milují miliony lidí v této republice nejenom proto, že byl Moravák, ale proto, že to byl geniální herec a myslím, že výtečnej společník a fantasticky uměl vyprávět historky a že jich měl, a dokonce jsem se s ním i jednou setkal v těch Řicmanicích, odkud on tam měl nějaké tetičky nebo něco, a mám pocit, že někdy někomu, protože jak byl pořád jakoby hlídanej a nesměl tam a nesměl onam, tak mám pocit, že tam někomu utekl a že do těch Řícmanic, tam byly nějaký dožínky nebo něco a tam seděl, bylo to na fotbalovým stadionu nebo na hřišti a on tam seděl u té vrátnice nebo u toho vstupu s těma pořadatele seděl, měl tam skleničku a každej, kdo přicházel, tak si s ním podával ruku, jo. Tak jsem si s ním taky podal ruku, což jako bylo pro mě samozřejmě ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jejda.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
... čest. A většina těch historek, který on vykládá, jako který má ty úžasný, který lidi milujou na Silvestra a v rozhlase a já nevím kde, tak vlastně vycházejí z těch moravských jakoby, z toho moravskýho způsobu života, kterej je nám prostě strašně blízkej a je to jako když někdo hladí po duši, jo, protože přesně tyhle ty okamžiky jsme zažívali doma, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hezky jste to řekl, tak se necháme pohladit teď.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Herec Pavel Nečas si někde postěžoval, že ačkoliv ho proslavují ti padouši, které tak skvěle hraje, tak má takový trauma, že by si rád zahrál někdy prince. A já vás tedy nechci zklamat, pane Nečasi, ale mám takový pocit, že to už nepřijde, tahle ta nabídka.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Já si myslím, že už to taky nepřijde, spíš jako, ne, že bych toužil po nějakých princích, to v žádným případě, ale ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale klaďase nějakýho hezkýho.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Ne klaďase, ale charakterní postavu jako, protože ta holá hlava pochopitelně svádí k tomu, že se to jakoby škatulkuje do toho prvotního typu nebo ten vzhled je takovej, že samozřejmě budí nějakou jakoby fyzickou sílu nebo hromotluka nebo já nevím něco estébáky, katy a ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To už takhle Bořivoj Navrátil měl tohle trauma.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
No, ale potom hrál úžasně charakterní role, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to vás taky čeká, no.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
A jako to jsem samozřejmě jednou glosoval z legrace, protože jako se podívejte na prince, jak vypadají, že jo, dnešní potomci jako těch slavných šlechtických rodů, to nejsou žádní krasavci na bílých koních.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je pravda.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
To jsou v podstatě ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nevypadají jak Honza Čenským to je pravda.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Takže takhle, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale já si myslím, že vůbec neprotestujete proti tomu, že jste dostal samozřejmě nejenom kvůli tomu, té holé hlavě, ale hlavně kvůli vašemu talentu spoustu hezkých, hezkých rolí. Zahrál jste si ve spoustě seriálů a hrajete ve spoustě seriálů. Zrovna teď se opakuje zase Okresní přebor, nedávno jsem viděl jeden z dílů, ve kterém jste exceloval, ale vy jste si teď zahrál taky v příběhu kmotra, viďte, zase záporáka.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Ne, ne, ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne? Já to ještě neviděl.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Ne, teď já nevím, co z toho můžu prozradit, protože premiéra bude příští týden, za týden tak nějak, ale hraju v podstatě jednoho z policistů v tom týmu, kterej šel po Mrázkovi od těch 80. těch divokejch jako veksláckejch let.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A ten policista je normální, není to úplatný policista?
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Právě, že ne, on je takovej jako velmi čestnej a takovej zapálenej pro ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to už jste na dobrý cestě k tomu charakteru.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
No, to už je závan charakteru. A on, i když je tam trošku teda ten typ, že ty způsoby, jakým vyšetřuje, si trošku jako dělá po svým ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nejsou ortodoxní, že jo.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Jsou tak jako lehce mimo zákon nebo nelíbí se to tomu nadřízenému, kterého kraje Lukáš Vaculík, ale je to jenom taková drobná jako charakterová vada, jinak si myslím, že je to jako takovej správnej poctivej policajt.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Většinou, když herec hraje ve filmu, to je velikánský rozdíl třeba i proti inscenacím nebo samozřejmě proti divadlu, to už vůbec ne, tak nemá ten pocit tý kontinuálnosti těch scén, protože natočí svoje scény a neví jak se to vyvíjí vedle. A vy máte přesto, protože scénář jste asi četl, že jo.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Scénář jsem četl, to je takovej první předpoklad, ale je to samozřejmě složitější, protože pochopitelně v tom divadle ten děj frčí a odehraje se za 2,5 hodiny a člověk jakoby tu roli nese na zádech jako ty 2 hodiny 2,5 a ví kudy kam, co a jak, kdežto to natáčení je třeba rozvrstvený na měsíc a teď třeba máte týden volno, nemáte, ale v podstatě víte, co hrajete, co chcete nebo měl byste vědět, co hrajete a co chcete hrát, a tak si to vlastně skládáte v té hlavě, co vám budu povídat, ty kostičky, jakým způsobem se chcete dobrat vlastně k tomu výslednýmu celku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, a máte ten pocit, že víte, jak ten film asi vypadá celý? Viděl jste ho celý vlastně?
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Ještě jsem ho neviděl, těším se na tu premiéru, ale z toho scénáře, ten scénář se mi hrozně líbil a vlastně je to takovej zvláštní tvar, protože se tam obsáhlo strašně moc let, vlastně 20, 30 let a odehrát to do těch dvou hodin, že jo, vystihnout všechny charaktery těch postav, co tam jsou, tak je to v podstatě velmi jakoby složitej tvar. Ale scénář se mi hrozně líbil a jsem na to zvědavej, těším se.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že i osobnost režiséra Petra Nikolaeva je docela zárukou.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pavel Nečas hraje nejenom tedy v novém filmu, který je na spadnutí, který bude mít premiéru, to znamená v Příběhu kmotra, ale je také aktérem nejrůznějších seriálů. Jestli se nepletu, tak v Ulici, tam vás zastřelili, že jo?
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Zastřelili, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam už jste skončil teda.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Tam už jsem definitivně skončil.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Heleďte se, ono není ovšem v těchto seriálech nic definitivního, protože tam se můžete vrátit třeba najednou ...
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Ze sna.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ze sna a nebo jako svůj bratr, že jo.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Nebo dvojče.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se stává takto, no. V Okresním přeboru, tam hrajete takového toho bosse, který si jednak koupil ten celej klub a podobně, ale taky hrajete hejtmana v Ordinaci. Jak se vám hraje v seriálech, který vám jaksi sedí docela, že ho máte u srdce?
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Já totiž, samozřejmě je to práce, to v prvé řadě a člověk za práci v dnešní době je velmi rád, že vůbec jako nějakou má. Takže to je věc, která mě za prvé velmi těší. Za druhé, kdybych samozřejmě měl tolik nabídek od filmů, že bych žádný seriály nestíhal, tak bych pochopitelně se věnoval práci na filmu, ale je to kontinuální práce, která trvá třeba léta, někdy ne, někdy jo, a já to vlastně nikdy nijak ani nerozlišuju, jestli dělám seriál nebo dělám inscenaci nebo dělám divadlo nebo dělám film. Prostě mám před sebou úkol té postavy, kterou mám nějakou způsobem ztvárnit nebo zahrát, a to je pro mě jakoby dílčí úkol, kterýmu se věnuju a v podstatě je mi úplně fuk o jaký seriál zrovna jde a nebo o jaký divadlo jde, prostě se snažím jít po té roli, a ty okolnosti mě až tak jako netrápí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To docela chápu. No, a když jste zmínil divadlo, tak teď je vaší domovskou scénou Fidlovačka vlastně.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Na Fidlovačce vlastně jsem od toho 98 roku, kdy se začínalo Šumařem na střeše, což je taky taková jakoby historka náhody, protože já jsem hrál v Šumaři Perčika, což je nápadník té druhé dcery, takový ten revolucionář, a protože jsme to hráli v Ostravě ještě s vynikajícím Honzou Filipem, který bohužel zahynul při dopravní autonehodě, tak ve chvíli, kdy se začal ten Šumař přenášet jako do Prahy, tak to dělal stejný režisér Juraj Deák, který to dělal v Ostravě, a roli toho Perčika hrál Mário Kubec, kterej si ale 3 týdny před premiérou zlomil nohu. Takže mně zazvonil telefon někdy na konci června, jestli bych nemohl, jestli bych nechtěl hrát toho Perčika jako tehdy se otvíralo, ta Fidlovačka ještě nebyla hotová, tak se hrálo v Národní divadle 3 týdny, tak to jsem samozřejmě jako byl velmi rád, že si budu moct zahrát Perčika v Národním divadle. A tak vlastně vznikla ta spolupráce, kterou mi potom Tomáš Töpfer jako nabídl na základě toho Šumaře na střeše mi nabídl jako spolupráci Na Fidlovačce, kde jsem vlastně jakoby neustále od toho roku 98, ale tam v podstatě nikdo není v angažmá, všichni jsou tam jakoby na volné noze, nemají žádnej jako zaměstnaneckej plat, ale počítá se s nimi, jakože jsou součástí toho souboru, takže tu méně, tu více té práce je.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, ne, že bych chtěl být jaksi příliš zvídavý, ale samozřejmě, že mě zajímá taky trošičku soukromí Pavla Nečase. Tak kromě toho, že teď žijete s herečkou Zuzanou Vejvodovou, teď tedy už ...
Pavel NEČAS, herec
--------------------
10 let.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Už 10 let, to už je hodně dlouho, viďte, že máte z prvního manželství syna Nikolu, tak teď máte syna Jonáše.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak to je veliký, malý?
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Jonáš má 20 měsíců a Nikola má 19 let, takže ten rozdíl je tam 18 let nebo kolik, 17,5. Ale oba spolu vychází velmi dobře, Nikola má Jonáše hrozně rád a myslím i Jonáš i Nikolu, protože vždycky kouká na něj, že teda přišel někdo, koho zná. A s Jonášem, to je prostě úžasný, že vlastně teď kolik je mi, v 47 letech si užíváte vlastně toho dítěte.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mnohem víc než toho prvního.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Mnohem víc než toho prvního, no. Je to tak, slyšíte to od všech, kdo si vlastně pořídili dítě v tomhle věku a je to pravda, protože prostě jste s ním pořád a prožíváte s ním každej den a radujete se s ním z každé maličkosti a snažíte se ho naučit všechny základní věci, který bude potřebovat k životu a je to velká radost, no, a jsem moc rád, že se Zuzanou máme tak krásný dítě, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A hezkej vztah, to je samozřejmě příjemný. No, vás těší i jiný věci, určitě teda je to, protože jste Moravák, no, tak to je logický, tak občas slivovice, a taky koukám, že je tam mojito a pozor, pak je tam velikánský fenomén, a to je golf, že jo.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Golf je moje obrovská láska a vlastně jsem s ním začal koketovat někdy v 85 roce, 84.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To ještě zdaleka nebyl tak módní záležitost.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Módní, to je totiž to, že bohužel komunistům se povedlo tenhle ten sport totálně jako zlikvidovat, skoro totálně, naštěstí povstal. A chtěli to udělat i s tenisem, že to je bílej sport, pro buržoazii a já nevím co a když viděli někoho v neděli jak jede na kole v bílým a raketou do hospody, tak si říkali ten je divnej, musíme si na něj dát pozor, a to se tím golfem se jim povedlo tedy dokonale, protože tady byly tři hřiště, nebylo tady nic, všechno to vybavení stálo strašný peníze, ty míčky byly, to si každej uchovával v hlavě, to byly vobouchaný, křivý takový balónky, no, byla to fakt jako hrůza, byl to pravěk. A tehdy jsem k tomu přičuchl a vlastně po 90 roce, po té revoluci, když se to začínalo otvírat a boom nastal, prostě obrovsky to vytrysklo, bohužel se to dostalo, takovej pejorativní jako nádech, že to je prostě sport pro podnikatele a byznysmeny, že to je prostě nedůstojný jakýmukoliv sportu, a mě vždycky strašně mrzí tady ty přívlastky, protože ten sport si to vůbec nezaslouží, protože každý, kdo k tomu golfu přičuchl, tak zjistil, že je to prostě překrásná hra, že tráví den za prvé v překrásném prostředí, hrajete sport, který není tak jednoduchej, protože to opravdu je kumšt se trefit tím, tou holí do toho balónu. Pakliže jedete třeba na golfovou dovolenou, hrajete pokaždé na jiným hřišti, každá rána ječ specifická protože ji hrajete pokaždé z jinýho místa, je různý počasí, je teplo, zima a vlastně někomu to přijde, že jenom tak chodí a šťouchá do míčků, ale ono je to docela zabíračka, protože po těch 5,5 hodinách nebo po 5 hodinách intenzivní koncentrace a hry uchodíte 10 kilometrů, nachodíte a není to fyzicky vůbec jednoduchý. Kdo si myslí, že to je nějaká sranda, tak ať si to jde zkusit, ona to opravdu žádná sranda není.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A kdo má takový ten názor, že je to opravdu sport jenom pro ty zbohatlíky, tak ať se jede podívat do Ameriky, kde to hraje kdejaký dědeček nebo babička.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Kde kdo, přesně tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kde je to úplně lidovej sport, že jo.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Víte ještě, jestli můžu, mě totiž nadchla už někdy v těch 80. letech jeden výjev nebo scéna, kdy my jsme šli s kolegou Balašem, se svým spolužákem jsme byli ve Svratce, kde bylo jedno z hřišť devítka, taková lesní z roku 1920, a šli jsme a tak jsme dloubali jedním půlsetem do dvou balónů, který jsme měli, a před náma šel dědeček s babičkou a táhli vozíky a šli tak jako co noha nohu mine a my jsme je došli, oni seděli na lavičce a on pukal z dýmky a ona seděla a koukala a mlčeli. A teď my jsme šli kolem nich a já říkám: "Nezlobte se, můžeme vás předběhnout?" Oni říkali: "Samozřejmě, jen běžte, běžte." A teď jsme se tak zakecali, já říkám: "Ježíš, to je tak krásný, že takto chodíte jako na golf, to je báječný." A oni říkají: "Jo, my chodíme každej den si tu devítku jako dáme. Jednu dopoledne, jednu odpoledne a tak si prostě chodíme." Já říkám: "No, to je úžasný, a kolik vám je let, jestli se můžu zeptat?" A ten děda říká: "No, mě je 78 a bábě je 75." Já říkám: "No, to je fantastický, to bych takto chtěl jako trávit důchod, jo." A říkám: "jak jste se k tomu dostali?" Nebo ... a on říká: "No, my jsme se totiž přistěhovali před třemi lety tady pod hřiště, tady máme domeček, tady bydlíme a řekli jsme si, že ten golf neznáme a že bychom si ho vyzkoušeli." A začali v jeho 75 a jejích 72 letech začali s golfem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je úžasný.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Řekněte mi, kterej sport existuje na světě, kde můžete pít, kouřit, můžete ho hrát s pětiletým dítětem, s osmdesátiletým starcem, to je přece fenomenální.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To, tak to jsem ani netušil, že z Pavla Nečase se vyklube takovej advokát golfu. Udělal jste trochu propagaci teď, ale samozřejmě i proto, abyste nám hezky popovídal něco o sobě a taky o filmu a o divadle. Moc děkuju, Pavel Nečas byl hostem na našem Tandemu a já doufám, že zdaleka ne naposledy. Díky a na shledanou.
Pavel NEČAS, herec
--------------------
Já děkuju za návštěvu, bylo to moc příjemný.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
