Pěstování jabloní a hrušek dá zabrat. Důležité je po sklizni správné skladování, říká pěstitel

5. březen 2024

Hobby magazín

Po dědovi získal zpátky pozemky a pustil se do pěstování ovocných stromů, především jablek a hrušek. V Choustníkově Hradišti na Trutnovsku sadaří už přes čtvrtstoletí a pěstuje i netradiční odrůdy jablek, které milují třeba Italové. Pro Petra Teubera z Jaroměře je to ale každodenní práce a celoroční dřina. Jablka musí přebírat, aby nechytla plíseň, ale výsledek stojí za to.

Má několik desítek odrůd, které sklízí postupně. Optimálně skladuje, nemá to z dusíku ani v atmosféře, ale v přirozeném skladování, což je od 2 do 5 stupňů. Taková jablka voní, ale nemohou se skladovat zase tak dlouho. Nevydrží rok, dva, tak jako to dělají v řízené atmosféře.

Doma při skladování musíme dodržovat nějakou vlhkost, nesmí osychat a teplota by měla být držena zhruba do 5 stupňů. Takto jablka skladovaly naše babičky a dědové, muselo jim to vydržet. Hodně se sušilo, zavařovalo. Z hrušek jsou výborná povidla nebo se hrušky zavařují do sklenic.

Hrušková povidla|foto: CC BY-NC 2.0, Julia Frost

Desítky odrůd, ale záleží na chuti

Jablek je mnoho druhů, vyznat se v nich není pro běžného člověka jednoduché. Nejlépe je podívat se na internet nebo atlas plodů a samozřejmě navštívit ovocnáře, který určitě poradí.

Petr Teuber nedoporučuje lidem vybírat jenom podle barvy, ale spíš podle názvu a chuti. „Záleží, zda jablka jsou nakyslá nebo sladká. Lidé v dnešní době preferují požitek jazyka, a proto si každý vybere to své jablíčko a tu svou chuť. Někdy je chuť na kyselejší, jindy na sladší jablko,“ potvrzuje pěstitel.

Podle něj mezi vynikající odrůdy, které pěstuje, patří Bio Golden, Rubín, Topas. Jako jeden z mála se ale ve východních Čechách věnuje i staré německé odrůdě a v Choustníkově Hradišti pěstuje i jablka, která jsou oblíbená v Itálii.

Reportáž Karla Sladkého si poslechněte v našem Hobby magazínu.

autor: Karel Sladký