Petr Vizina

„Máte v zařízení dítě, které vám ukradne peněženku, řeknete si, že je zlobivé, ale když pak jdete do jeho anamnézy, zjistíte, že žilo na ulici a co neukradlo, to nemělo.“

„Co se stát mělo, nestalo se, co nikdo nečekal, přišlo.“ Tímhle konstatováním končí ve Stavovském divadle hudební představení Bakchantky o svobodě a síle divoženek.

Legenda trampingu, hráč na pětistrunné banjo, zakládající člen skupiny Greenhorns a ilustrátor Rychlých šípů, to vše je Marko Čermák. 

„Zvlášť pováleční Židé byli ti, kteří o své identitě nechtěli vůbec mluvit,“ říká spisovatel a básník ale také člen brněnského zastupitelstva Martin Reiner.

„Je to asi poslední velké tabu po tom, co už padl sex, porno a všechno ostatní. Naopak před smrtí utíkají všichni,“ říká zakladatel spolku Pohřební průvodci Oleg Vojtíšek. 

Požádal jsem umělou inteligenci, ať vymyslí lež, ze které nemůže být nikdo usvědčen. Podvod, který nelze dokázat. Dodávám, že jsem nemluvil s robotem na kolečkách.

„Dobří tvůrci jsou schopni pojmenovávat duchovní skutečnosti, které jsou v našem lidském vývoji,“ míní hudebník Jiří Plocek.

„Mým cílem nebylo v lidech vyvolávat pocity deprese, ale spíš přiblížit, co je to za nemoc a jak s ní pracovat,“ popisuje režisér a scénárista Ondřej Moravec.

Jaký je příběh překladu a co znamená Nový zákon v romštině pro tuzemské Romy?

„Každé rozcestí musí být označeno a musí tam být naváděcí a potvrzovací značka,“ vysvětluje člen Rady značení Klubu českých turistů (KTČ)  Jan Linhart. (Repríza.)