Písecká brána stojící nedaleko Pražského hradu nemá s jihočeským Pískem nic společného

8. listopad 2018
Česko – země neznámá

Písecká brána stojící nedaleko Pražského hradu, bývalá součást Mariánských hradeb, tedy barokního opevnění Prahy, je jednou ze čtyř dochovaných bran novověkého opevnění města. Zbylé tři - Táborská, Leopoldova a Chotkova (Cihelná) - se nacházejí v areálu Vyšehradu. Dnes ve zrekonstruované Písecké bráně funguje kavárna a galerie. A konají se tu třeba i koncerty nebo svatební obřady.

 

Barokní opevnění levého břehu Vltavy se táhlo od nynější budovy předsednictva vlády vzhůru svahem k dnešní Kramářově vile, poté velkým obloukem ke Strahovu a dále přes Petřín a po jeho svahu zpátky k Vltavě. V tomto pásu stály tři mohutné brány: Písecká, Strahovská a Újezdská. Hradby byly zpevněny dvaceti bastiony pojmenovanými podle svatých patronů.

Písecká brána byla dostavěna roku 1721 mezi baštami svatého Jiří a svaté Ludmily. Vybudovat ji nechal Karel VI., otec Marie Terezie, a původně se jmenovala po něm - Karlova. Později Bruská, podle potoka Brusnice, který tehdy nosil jméno Bruska. Její současné označení Písecká jí ale nedal jihočeský Písek, jak by se mohlo zdát, ale stejnojmenné zaniklé pražské předměstí.

Střed brány tvoří oblý průjezd, zabezpečený z jihu masivními vraty s otvory pro střílny, na severu jsou vrata méně bytelná. Logicky, nepřítel by přišel od jihu. Po obou stranách vrat objevíte menší dveře pro pěší. Fasádu jižní strany zdobí opracované kameny s vytesanými motivy hlav nad každým ze tří vchodů a dalšími motivy. Vnitřní klenuté stěny a strop Písecké brány jsou obložené cihlami, podlaha je pak vydlážděná dřevěnými kostkami. Zajímavostí je, že Písecká brána není rovná, vede do mírného oblouku a navíc stojí z kopce, na dvaceti metrech je tu převýšení čtyřiceti centimetrů.

Brány v tehdejším Mariánském opevnění představovaly jediný možný vstup do města. Otevíraly se a zavíraly v určitou dobu. Vojáci, kteří bránu hlídali, také pásli na zatravněných hradbách ovce a kozy. V roce 1741 se během války o rakouské dědictví dostal do Prahy Píseckou branou Karel Albrecht Bavorský. Obranu tehdy zajišťovala jen slabá posádka a nevycvičení měšťané a studenti a probít se skrz hradby touto cestou byla tím pádem hračka.

V 19. století začaly hradby překážet rozvoji Prahy. Na podzim roku 1866 František Josef prohlásil Prahu otevřeným městem a hradby se začaly bourat. Písecká brána byla zachována, ale opevnění na západ i na východ od ní bylo zbořeno roku 1890, respektive roku 1901. Ve 20. století brána pustla. Až v roce 2000 byla zahájená její rekonstrukce.

Dnes je Písecká brána v atraktivní lokalitě blízko Pražského hradu oblíbeným kulturním a komunitním centrem, kde se konají výstavy, svatby, společenská setkání, koncerty, oslavy výročí a státních svátků a podobně. Celoročně je v Písecké bráně otevřená kavárna, v letním období se zahrádkou. Podrobnosti o programu Písecké brány najdete na www.piseckabrana.cz.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.