Pod rozhlednou Varhošť v Českém středohoří najdete pozoruhodné kamenné útvary. Koule, pohár a žábu

Sebuzín, Havraní skála - koule
Sebuzín, Havraní skála - koule

Podle publikace Jiřího Svobody „Zázračné České středohoří“ vyrazíme na výlet do okolí rozhledny Varhošť na Litoměřicku na severu Čech. Zajímat nás budou tři skalní útvary se jmény Žába, Pohár a Kamenné koule. A protože s fotografem a publicistou Jiřím Svobodou se po Českém středohoří netouláme vždy jen po značených turistických cestách, uděláme to tak i dnes.

Pozoruhodný geologický fenomén se v Českém středohoří nachází na několika místech. Nejvíc koulí pohromadě, které mají zároveň největší rozměry, najdete na Kostelním sedle u křižovatky žlutě a zeleně značených cest pod vrchem Deblíkem. Koule leží volně mezi stromy a působí velmi kuriózně.

V okolí kamenných koulí je totiž jen minimum suťového materiálu, takže působí dojmem, že sem byly odněkud přineseny. Jejich nápadné tvary určitě zaujaly i nejstarší obyvatele této krajiny. Na jejich povrchu je vidět typická slupkovitá odlučnost – podobně jako u cibule. Mnoho kamenných koulí je rozeseto i na mezích nebo na kamenných hromadách, které během staletí vytvořili zemědělci při vybírání kamenů z polí.

A jak vlastně kamenné koule vznikly? Když žhavá tavenina ze sopek pronikla do vody, vznikla takzvaná boulovitá láva. Někdy kus žhavé lávy v podobě tzv. sopečných pum zapadl do sopečného popela, ve kterém se kutálel jako sněhová koule a pak v něm zatuhl. Později ho obnažily erozní procesy.

Kameny se ale mohou zaoblovat i v současnosti. Když na kámen zasvítí slunce, jeho povrch se zahřívá, zatímco vnitřek kamene zůstává chladný. Vzniklým pnutím pak vznikají praskliny, které kopírují směr pohybu povrchových vrstev, a vzniká zmíněná slupkovitá odlučnost.

Další skály pojmenované podle svých tvarů Žába a Pohár se nacházejí nedaleko. Obě jsou vysoké přibližně sedm metrů a najdete je uprostřed mezi dvěma výraznými místními vrchy - Krkavčí a Havraní skálou, které se tyčí nad Sebuzínem. Skály Pohár a Žába na mapách zakresleny nejsou. A tak pokud se k nim budete chtít vydat, dejte se z Krkavčí skály směrem na východ anebo z Havraní skály směrem na západ. A cestou na ně narazíte.

zdroj: Jiří Svoboda „Zázračné České středohoří“