Pod Velkým Chlumem na Blanensku můžete v lesích narazit na umělecká díla. Třeba na sochy husitů

Sochař Stanislav Rolínek, rodák z Bořitova, husity vytesal v roce 1927, zřejmě jako připomínku vojenského ležení, které se v místech pod Velkým Chlumem na Blanensku údajně nacházelo za dob husitských válek. Vybral si k tomu nástroje vpravdě kuriózní. Pískovec otesával pomocí hasičské sekyrky a poloviny nůžek na stříhání ovcí. Vzniklo tak nadživotní zpodobnění Jana Husa, Jana Žižky a Prokopa Holého.

Autor nedaleko svého rodiště vytvořil i další plastiky, které se nacházejí v okolí. Když pracoval na soše ležící dívky, lidé pracující na polích se mu posmívali. Rolínek byl plachý umělec, a proto si pro sochy husitů vybral místo, kde nebyl lidem tolik na očích. Jeho dílo bylo ale tak úchvatné, že se o něm už v roce vzniku psalo i v celostátním tisku.

V lese pod Velkým Chlumem je možné objevit ještě i další Rolínkovy sochy - hlavy bojovníků, hlavu vojáka či hlavu lva. Příjemnou a nenáročnou procházkou se po zelené turistické trase můžete vydat celý rok.

Mecenáš Burian

Byl to právě tehdejší starosta Bořitova František Burian, který si všiml nebývalého sochařského nadání mladého, toho času pětadvacetiletého sochaře Stanislava Rolínka. Sochy husitů ho natolik zaujaly, že koupil kus lesa na skále u nedaleké Rudky, kde měl Rolínek možnost dál uplatňovat svůj talent. Za pouhých osm měsíců tam vznikla 14 metrů vysoká socha prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, aby mohla být slavnostně odhalena 28. října 1928 na desáté výročí vzniku republiky.

O něco později zde vznikla i uměle vytvořená jeskyně Blanických rytířů, kde Rolínek vytesal, krom jiného, obrovský reliéf jezdecké plastiky svatého Václava. Při její tvorbě sochař prohlásil: „Já dodělám Václava a on dodělá mě!“. Rolínka totiž trápila těžká plicní nemoc, které v roce 1931 ve svém rodném domě v Bořitově podlehl.