Podkova na Litovelsku vznikla ze dvou jeskyní na příkaz proslulého architekta

26. duben 2016
Západní vchod do jeskyně

V horní části Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví se od počátku 19. století nachází krajinářský areál doplněný zajímavými stavbami, které měly dohromady tvořit romantickou krajinu. Jeho součástí je mimo jiné i jeskyně, která se díky svému tvaru jmenuje Podkova.

Jeskyně Podkova je součástí Mladečského krasu a stejně jako známější jeskyně v Mladči zasahuje do nitra kopce Třesína. O její existenci se však vědělo mnohem dříve a je opředena i spoustou pověstí.

Litovelské Pomoraví patří k nejzajímavějším oblastem Olomouckého kraje. Vnitrozemská delta řeky Moravy se zde větví do mnoha ramen a tvoří unikátní krajinu lužního lesa. V dávných dobách vytékala z dnešní jeskyně Podkovy voda. Podzemní prostory byly součástí systému vyvěraček, z nichž některé najdeme dodnes na úpatí Třesína. Podle odborníků je možné, že do těchto puklin vtékala i voda řeky Moravy, která v té době byla mnohem blíž, než je dnes.

Už v době před 40 tisíci lety osídlil oblast Třesína kromaňonský člověk. Bydlel hlavně v hlubších Mladečských jeskyních, na něž se později zapomnělo a znovu byly objeveny až při těžbě kamene v roce 1826. Jedná se o nejstarší důkaz osídlení moderním člověkem u nás. Je přitom možné, že kromaňonci, bydleli také v Podkově, ale za staletí, kdy byla tato podzemní prostora navštěvovaná lidmi, se všechny stopy setřely.

Na zimu se Podkova zavírá, zimují v ní netopýři

Až do počátku 19. století byla dnešní jeskyně Podkova vlastně dvěma samostatnými jeskyněmi, které nebyly nijak propojené a nesly název Bočkovy díry. Jméno jim dal Boček z Kunštátu, šlechtic a majitel bouzovského panství, který měl podle staré pověsti loupit na zemské stezce a schovávat si naloupené věci v podzemí Třesína. Jeden z největších stalagmitů v Mladečských jeskyních nese jeho jméno, protože zde prý následně zkameněl.

Vzpomínka na kamarády, kteří se už vydali na nebeský vandr

Na zmíněném počátku 19. století povolali majitelé panství Lichtenštejnové architekta Josefa Hardmutha, aby jim pomohl opravit vyhořelý lovecký zámek v nedalekých Nových Zámcích a zároveň vybudovat krajinářský park s romantickými stavbami. Nutno říci, že Josef Hardmuth byl jedním z nejlepších lidí na tuto práci, jelikož ve stejné době budoval lednicko – valtický areál.

Součástí krajinářského parku byly drobné romantické stavby a také Bočkovy díry. Aby byl dojem z prohlídky chodeb ještě více umocněn, nechal Hardmuth prorazit v zadní části obou jeskyní spojovací chodbu. Tak vznikla jeskyně podkovovitého tvaru a také její nový název. Mnohé stavby už ohlodal zub času, ale jeskyně je turistům stále k dispozici. Zatímco v létě je volně průchozí, v zimě ji uzavírá na obou vchodech mříž. V chodbě totiž zimují netopýři, kteří potřebují klid.

Dříve v jeskyni přespávali trampové. Dnes sídlí ve srubech nedaleko od ní

Díky nim už také jeskyně není příležitostným útulkem trampů. Kdysi se v ní přespávalo, dnes trampové obývají dva sruby v těsné blízkosti jeskyně. Jeden z nich vznikl na místě, kde prý bydlel před dávnými časy jakýsi poustevník. Druhá chata vznikla v roce 1933 na místě starší lesácké boudy.