Pohanští obři nebo také Slunovratové kameny hlídají slunce v šumavských kopcích nad Strážným
Říká se jim Slunovratové, Obětní, Sluneční anebo také Pohanské kameny či Pohanští obři. Jsou dva. Jeden je vysoký takřka dva metry, druhý o něco nižší a oba stojí na vrcholu skály kousek od vrchů Homole a Skalnatý hřbet. To vše najdete ve výšce kolem jednoho tisíce metrů nad mořem nad šumavskou obcí Strážný. Jde o pořádný výšlap, zejména když nemůžete použít auto, protože celá tato lokalita se nachází v Národním parku Šumava.
Původně na místě, kde dnes stojí Slunovratové kameny, bývala vesnice jménem Horní Světlé Hory, ze které už takřka nic nezbylo. Jen pár nenápadných zbytků zdí někdejších domů a kamenných ohrad. Tajemný skalní útvar se dvěma menhiry vztyčenými na vrcholu tu ale zůstal.
„Byl to prý jakýsi astronomický systém vázaný na slunovraty,“ říká starostka Strážného Jiřina Králiková. „S největší pravděpodobností jde o menhiry, které tvoří kultovní místo, patrně už předkeltské," dodává starostka.
Žádné zápisy o vzniku, historii ani stavitelích této svatyně či observatoře se ale nedochovaly. Původní německý název zní Heidensteine nebo též Heidenmicheln – tedy Pohanští obři. Kamenné dvojici se ale říká také Sonnwendsteine, tedy Slunovratové kameny. „Našla jsem ve starých kronikách pouze zápisy o tom, že lidé sem chodívali už v 17. a 18. století a tyto kameny tady obdivovali," říká Jiřina Králiková.
Východní z dvojice menhirů byl v minulosti několikrát povalen. V roce 2003 byl příznivci megalitů opět vztyčen do přibližně původní polohy. Pravděpodobné je, že původní mezera mezi kameny bývala kdysi užší, než je nyní. A to kvůli lepšímu zaměření slunovratového východu slunce. Z téhož důvodu se traduje, že tu býval ještě i třetí menhir. Ale místo, kde měl stát, je dnes už poničené.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
