Pokladem Lázní Darkov je jodobromová solanka uvolňující svaly. Léčí nemoci pohybového aparátu
Karvinsko v Moravskoslezském kraji vděčí černému uhlí za mnohé. Za svůj rozkvět, za devastaci i za lázně, které byste v tomto průmyslovém koutu naší země nejspíš nečekali. Největším pokladem Lázní Darkov je solanka, jodobromová voda s vysokým obsahem jódu. Poprvé ze země vytryskla v roce 1862 díky úsilí barona Besse z Chrostiny, který se snažil v Darkově najít černé uhlí. Lidským pokladem lázní jsou pak zkušení lékaři, sestry a fyzioterapeuti.
V Karviné jako u moře. Toto průmyslové město si lidé sice nespojí s lázněmi, přesto je zdejší voda využívána k léčebným účelům už téměř 150 let. Z geologického hlediska je solanka mořskou vodu z období třetihor. Je silně mineralizovaná a obsahuje až osmsetkrát víc jódu než současná mořská voda. Solanka uvolňuje svalstvo, zlepšuje prokrvení orgánů, blahodárně působí na kožní onemocnění i zánětlivé procesy. Proto se v Lázních Darkov léčí zejména pacienti s nemocemi pohybového aparátu.
Solanka byla v Darkově objevena vlastně náhodou. Může za to baron Jiří Bess z Chrastiny, který chtěl po vzoru svého bohatšího kolegy, hraběte Larisch-Mönnicha těžit černé uhlí. Provedl tedy v roce 1862 na svém pozemku pokusný vrt. Jaké však bylo jeho překvapení, když z něj vytryskl mohutný proud kalné slané vody.
Po prvotním šoku povolal baron učené lékaře a nechal je pramen vědecky prozkoumat. Verdikt zněl jasně: léčebné účinky rovnají se téměř zázraku. A tak vznikly v roce 1866 nejstarší jodobromové lázně na našem území, tenkrát nazvané Lázeňské město Ráj. Jeho věhlas se šířil světem, a tak se zde léčily třeba i dvorní dámy od vídeňského císařského dvora.
Staré Lázně Darkov mají dodnes své kouzlo. Několik funkcionalistických budov a hlavně památkově chráněný Společenský dům v rozlehlém parku u řeky Olše nabízí zázemí pro lázeňské hosty. Letošní sezóna je ovšem kvůli pandemickým opatřením trochu specifická. V červenci jsou staré lázně zavřeny, o jejich otevření v srpnu se stále jedná.
V 70. letech 20. století bylo na opačném konci Karviné vybudováno moderní rehabilitační středisko, do něhož se soustředila valná většina lázeňského provozu. Co postrádá moderní budova na kráse, to vynahrazuje odbornou péčí a záplavou okolní zeleně.
Partneři
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka