Poutnímu areálu Velehrad ve Zlínském kraji se přezdívá Klenot moravského baroka
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje na Velehradě na Uherskohradišťsku patří k nejvýznamnějším poutním místům v České republice. Přezdívá se jí také Klenot moravského baroka. Zajímavé je, že i když kostel nese jméno slovanských věrozvěstů a je místem cyrilometodějských oslav, svatý Cyril a Metoděj na Velehradě ve skutečnosti nikdy nebyli, protože v době kdy přišli na Moravu, kostel ještě nestál.
„Uvnitř baziliky najdeme kromě nádherných fresek, úžasných sochařských děl, také krásný doklad užitého umění. A to jsou chórové lavice, které pocházejí z barokního období. Jsou dřevěné a jsou nádherné zdobené. Vyřezávali je místní řezbáři. Ty lavice patří k největším na Moravě a také k nejkrásnějším,“ říká historička Blanka Rašticová.
Chórové lavice sloužily pro příslušníky řádu. Lavice jsou vyřezány z tmavého dřeva a jsou ozdobeny plastikami světců a celou řadou nádherných ornamentů především s rostlinnými motivy. Při celkovém pohledu jsou tyto chórové lavice dominantnější než samotný oltář.
„Dnešní oltář, který v bazilice na Velehradě vidíme, pochází z 19. století. Zásluhu na tom, že tento oltář tady je, měl olomoucký arcibiskup Bedřich Egon lantkrabě z Fürstenberka,“ dodává Blanka Rašticová.
Poutní místo Velehrad ale není pouze bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje, ale také další zajímavé památky, jako například kaple Matky křesťanské jednoty, Královská kaple, nebo Lapidárium, což jsou krypty nacházející se pod bazilikou.
Kostel je volně přístupný po celý rok, prohlídka není dovolena pouze v době, kdy probíhá bohoslužba. Za poplatek je možná i prohlídka s průvodcem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
