Pražská Kampa je ve skutečnosti ostrovem. Žila tam řada známých českých osobností

29. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vodník sedící u kola Velkopřevorského mlýna

Kampa, které se také říkává Pražské Benátky, byla až do roku 1915 ostrovem. Rozkládá se mezi hlavním tokem Vltavy a jejím ramenem – Čertovkou. Když byla Čertovka svedena do potrubí a jižní konec Kampy propojen s pevninou, stala se poloostrovem. Romantický kout, který je částečně zastavěný a zčásti ho tvoří park, přitahoval významné osobnosti i filmaře. A odjakživa lákal k procházkám.

Původně bahnité území, vytvořené patrně postupným zanášením meandru Vltavy, nemělo žádné jméno. Říkalo se mu Ostrov, Ostrov pod mostem nebo Ostrov dolejší. Aby se nepletl s Hořejším (Střeleckým) ostrovem. Objevuje se i tvrzení, že Kampa vznikla vyhloubením mlýnského náhonu, tedy současné Čertovky.

„Nejstarší písemná zmínka o ostrově pochází z druhé poloviny 12. století v souvislosti se zakládací listinou kostela Panny Marie pod řetězem, který nechal v blízkosti Kampy vybudovat rytířský řád johanitů,“ vypráví historik a spisovatel Martin Pitro. „V průběhu 15. století se zde začaly stavět mlýny, u kterých vznikaly mlýnské zahrady, později přetvořené na zahrady šlechtické. Současné sady vznikly spojením těchto zahrad. Do dnešní podoby byl park upraven záhy po druhé světové válce ve volném anglickém krajinářském stylu.“

V průběhu staletí se ostrov postupně zvyšoval přirozenými náplavami i navážkami, což mělo význam především při povodních. Po požáru Malé Strany a Hradčan v roce 1541 byl na Kampu svážen odpad ze spálenišť. „Břehy Kampy byly zpevněny počátkem 17. století. Před velkou vodou lidé prchali různým způsobem. Zprvu museli na Karlův most vylézat po žebřících. Od roku 1785 tam stálo dřevěné točité schodiště, které bylo před polovinou 19. století nahrazeno kamenným novogotickým schodištěm od architekta Josefa Krannera.“

Na Kampě žilo mnoho známých osobností. Bývalou koželužnu, které se dnes říká Werichova vila, nechal hrabě Bedřich Jan Nostic přestavět pro Josefa Dobrovského, jednoho z nejvýznamnějších mužů národního obrození. Před vilou stojí pomník tohoto národního buditele a zakladatele slavistiky.

Werichova vila, kde žili i Dobrovský, Holan nebo akademik Wirth

Později v domě žil historik umění, akademik Zdeněk Wirth, významný památkář. Od roku 1945 tam bydlel herec a divadelník Jan Werich, krátce rovněž jeho kolega Jiří Voskovec. Dvacet let tu žil také básník Vladimír Holan. Vladimír Neff do stejného domu situoval děj svého románu Třináctá komnata.

Na Kampě ale žili také Alois Mrštík, Karel Matěj Čapek-Chod, Eduard Kohout nebo Jiří Trnka. Kampu si oblíbil i Tomáš Garrigue Masaryk, který se tam rád procházel.

Kampa si až do dnešních dnů zachovala poklidný ráz. Obdivovat můžete domy U Zlatého lva, U Zlatých nůžek nebo U Modré lišky. U Vltavy se rozkládá barokní Lichtenštejnský palác z roku 1696. U Čertovky stále stojí Velkopřevorský mlýn s největším mlýnským kolem v Evropě a na druhé straně u Vltavy pak Sovovy mlýny, kde nyní sídlí Museum Kampa.

Spustit audio