Přírodní rezervaci Velký a Malý Tisý u Třeboně tvoří ve skutečnosti soustava až čtrnácti rybníků
Jsou místa známá, o kterých jsme se učili už v hodinách přírodopisu, například rezervace na jihu Čech, kterou tvoří dva třeboňské rybníky - Velký a Malý Tisý. A přesto je toto místo v podstatě neznámé. A je dobré, aby tak trochu neznámé zůstalo. Už proto, že se jedná o rezervaci, je nutné se při její návštěvě držet vyznačených stezek a hlavně nerušit. I když je pravda, že jednou za čas je na hrázi přece jen rušněji, než jindy. A to při výlovu rybníků.
Národní rezervaci Velký a Malý Tisý byste našli na západním okraji Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko mezi Lomnicí nad Lužnicí a Třeboní. Zdejší mokřady, rybníky, louky a pastviny jsou značně spletité, což způsobuje fakt, že jde ve skutečnosti o soustavu ne dvou, ale jedenácti a někde se uvádí až čtrnácti rybníků najednou.
Kromě rybníků Velký a Malý Tisý ji tvoří Kubínský rybník, Dolní přesecký a Horní přesecký rybník, rybník Šatlava, rybník Smyček, Jezero pod Tisým, Malý a Velký Dubovec a Velký Paneský rybník. Uvádí se také, že Velký Tisý je pátý největší rybník v celé České republice.
A jak je to s neobvyklým názvem rybníků Tisý? Rostly tu skutečně tisy? „Najdete tu spíše jalovce, ale tisy žádné. Oni tehdy totiž tisy ani neznali, a tak se říkalo tis jalovci,“ upřesňuje Jan Mraček ze Střední školy rybářské a vodohospodářské Jakuba Krčína v Třeboni.
Už hlavní informační tabule na hrázi vás upozorní, že tato místa jsou významnou ornitologickou lokalitou a že se zde shromažďují ptáci před tahy převážně koncem léta a na podzim. V této době se na rybníce vyskytují tisícihlavá hejna různých druhů kachen a hus. Jinak se tu vyskytuje minimálně 155 ptačích druhů. Můžete tu spatřit třeba i orla mořského, volavku popelavou a mnoho dalších.
Podle oficiálních údajů byla Národní přírodní rezervace Velký a Malý Tisý vyhlášena v roce 1957 jako státní přírodní rezervace. A v 90. letech 20. století se přeměnila v národní přírodní rezervaci a patří do 1. zóny Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko a biosférické rezervace Třeboňsko.
Související
-
Bezzásahová plocha šumavského národního parku by v roce 2060 měla dosáhnout tří čtvrtin jeho rozlohy
To by mělo platit na základě nových zásad péče od příštího roku. Tento navrhovaný dokument zásad péče ještě musí schválit Rada Národního parku a následně také ministerstvo.
-
Proč je datum začátku podzimu klouzavé, to nám vysvětlí Miloš Tichý z Observatoře Kleť
Letošní podzimní rovnodennost vyšla na 22. září. V případě většiny z nás asi v jiný den, než bychom ji podle poznatků ze školy čekali.
-
Sérii Léto s Jihočeským divadlem navštívilo za srpen a v září 2 808 lidí
Jihočeské divadlo nabídlo v rámci série za 50 dní 25 představení na šesti místech kraje. Tržby dosáhly zhruba 600 tisíc korun.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.