Prostějovský hřbitov je uměleckou galerií výtvarných děl rozmístěných ve více než stoletém parku

3. listopad 2020

Prostějovský hřbitov, který je zároveň největším městským parkem, vznikl za městem v roce 1900. Od počátku pečovali jeho správci o pestrou skladbu stromů. Do podoby zdejšího pietního místa, které je mimo jiné i pozoruhodnou uměleckou galerií, se promítá i průmyslový a kulturní význam města v první polovině 20. století.

Před vznikem první republiky byl Prostějov největším městem na Moravě s českou správou. Vznikaly tam výrobní podniky mezinárodního významu, otevření tamního Národního domu (od architekta Jana Kotěry) se zúčastnili významní čeští umělci. Dříve byl Prostějov nazýván Hanáckým Jeruzalémem, a tak křesťanský hřbitov těsně sousedí s rozlehlým hřbitovem židovským.

Do prostoru městského prostějovského hřbitova se vstupuje honosnou branou zdobenou štuky a sochami andělů. Hlavní cestou je vidět přes centrální kříž ke krematoriu. V této části jsou pohřbeny významné osobnosti města Prostějova, třeba politik a básník Hané, starosta a senátor Ondřej Přikryl. Náhrobek navrhoval architekt Miroslav Putna. Kovová plastika od Jana Třísky s Přikrylovou tváří znázorňuje na mapě Prostějov i jeho rodné Výšovice, jsou tu postavy Hanáků, z desky se zvedá snop klasů a z něj vylétá pták.

Po stranách hlavní cesty stojí čtvrtkruhové novorenesanční arkády

Vedle je hrob dalšího významného starosty Prostějova a jeho ženy – Karla a Karly Vojáčových, kteří byli mecenáši kultury, podporovateli chudých a svůj majetek odkázali na dobročinné účely. Jejich dar přispěl na stavbu Národního domu. Hrob z černého kamene zdobí socha Anděla žalu pokládajícího palmovou ratolest od Stanislava Suchardy.

Po stranách hlavní cesty stojí čtvrtkruhové novorenesanční arkády a tvoří další čestný prostor pro slavné Prostějovany. Hned na začátku levé části je hrobka Wichterlových. Z jejich rodu pochází spoluzakladatel proslulé továrny Wikov vyrábějící zemědělskou techniku a luxusní automobily, avantgardní sochařka Hana Wichterlová i chemik Otto, vynálezce kontaktních čoček.

V pravé arkádě najdeme třeba hrob Rolných. Arnošt Rolný, který převzal podnik po rodičích, byl oděvnickým velkoprůmyslníkem. Za první republiky se stal jedním z nejvýznamnějších výrobců konfekčních oděvů u nás a pronikl i do Afriky a Asie.

K nejnavštěvovanějším místům prostějovského hřbitova patří prostý hrob Jiřího Wolkera, autora básní Umírající, Hřbitov a Pohřeb. Na kovové desce je část jeho epitafu, který zní: Zde leží Jiří Wolker, básník, jenž miloval svět a pro spravedlnost jeho šel se bít. Dřív, než moh srdce k boji vytasit, zemřel, mlád dvacet čtyři let.

autor: Aleš Spurný
Spustit audio