Rakytník je označován jako sibiřský zázrak nebo citrón severu
Rakytník řešetlákový je jedna z nejzdravějších rostlin. Jedná se o keř nebo strom, který má blahodárné účinky na naše zdraví. Jeho oranžové plody jsou stále známější a vyhledávanější i u nás. Původ rakytníku hledejme v Rusku.
Podle Ing. Pavla Cvrčka, který má firmu na výrobu rakytníkových produktů ve Lhotě pod Libčany, byl rakytník součástí jídla pro sovětské kosmonauty. V době tzv. „Studené války“ ale Rusové tajili své receptury a u nás se rakytník jako léčivka začal objevovat až v 80. letech minulého století.
Název Hippophae pochází ze staré řečtiny a znamená třpytící se kůň. Už staří Řekové prý věděli, že zvířata pasoucí se v oblastech, kde rostla tato dřevina, tloustla a jejich srst se leskla.
Rakytníkové produkty
Jedna bobule rakytníku pokryje denní dávku vitamínu C. Podstatně příjemnější je ale lžíce rakytníkového sirupu nebo rakytníkové marmelády. Nebo šálek rakytníkového čaje. Výborné jsou i kompoty, protlaky nebo přírodní ovocný rakytníkový likér.
Vyrábějí se i lízátka nebo bonbóny s přirozeným vitamínem C. Cenný rakytníkový olej se využívá na hojení drobných poranění kůže nebo rozsáhlých popálenin. Dokáže také vyhladit jizvy po operacích.
A pochopitelně pohladí i naše chuťové buňky, pokud si pomazánku s celými kusy rakytníku namažeme třeba na čerstvě upečené lívance.
Rakytník posiluje imunitu
Díky velkému množství vitamínu C v přírodní formě dokážou rakytníkové produkty zahnat první příznaky nachlazení. Mají vynikající účinky na náš imunitní systém, využívají se i během rekonvalescence.
Kromě vitamínu C obsahuje rakytník široké spektrum dalších vitamínů - A, B, C, D, F nebo K, dále aminokyseliny, cukry, třísloviny a silice. Kromě mnoha dalších léčivých účinků zabraňuje rakytník vypadávání vlasů a je vhodný i pro očistu organismu od toxických látek.
Pěstování
Rakytník je rostlina dvoudomá, proto je potřeba vysadit samčí i samičí keře. Samička plodí. Doporučuje se vysazovat v poměru pět až deset samičích na jednu samčí. Pohlaví se pozná hlavně teď na jaře podle větších zárodků pupenů.
Rakytníkové plody zůstávají na stromech celoročně, pokud je v zimě ptáci neozobou. Ve Lhotě pod Libčany můžete vidět i v tomto období raritu – stromy rakytníku obalené oranžovými plody. To vše díky letošní teplé zimě.
Rakytníková sklizeň
Velkým problémem je sklízení těchto plodů. Na trnitých větvích drží velice pevně. Při trhání se většinou rozmačkají a šťáva předčasně vytéká. Proto se sbírají až v zimě při mínusových teplotách. Ve Lhotě pod Libčany celé větve rakytníku procházejí zmrazením a teprve poté se sklízejí.
Jednoduchý recept
A na závěr přidáme ještě jednoduchý recept na marmeládu, který může vyzkoušet každý:
Šťávu z plodů vylisujeme a smícháme jedna ku jedné s cukrem. Lehce zakonzervujeme. Je to nejjednodušší způsob, jakým si celá Sibiř a Altaj připravuje rakytníkovou marmeládu na náročné zimní období.
