Na dobré pivo musíte mít talent
“Udělej mi šnítek, pěnu jako Krkonoše, natoč mi hladinku, dotáhni to, udělej mi mlíko…“, tak a na mnoha místech ještě úplně jinak, se mluví na výčepáka chcete-li vrchního.
V hospodě Járy Cimrmana ve Rpetech jsme se mimo jiné dozvěděli, že než výčepní za něco stojí, musí u pípy stát, dokud nenatočí nejméně 1000 piv. Teprve pak se to, podle štamgastů, dá pít.
„Základem úspěchu je zchladit a namočit sklenici, jinak bude pivo příliš pěnit,“ říká výčepní Václav a ukazuje, jak funguje zařízení zvané „špílboy“. Sklenice myje proudem vody, ve které jsou rozpuštěné tablety se speciálním složením, co neodbourává pěnu. Po této lázni se sklenice ještě jednou opláchnou, a teprve pak se jde točit pivo.
Vypadá to jednoduše, že na tom vlastně vůbec nic není. Kdo to ale někdy zkoušel, ví, že zdání klame. „Důležité je začít s pěnou hned odspoda,“ říká výčepní Václav a ukazuje, že mok se musí točit pod úhlem cca 45 stupňů, výhradně na stěnu sklenice, a pak ke konci si pohlídat správnou míru.
Jak dobře pivo natočit se můžete naučit praxí, v kurzech nebo na to můžete mít talent. Problémy může dělat pivo tzv. mladé, které je hodně pěnivé. Svou roli hraje také technika výčepního zařízení a pochopitelně také individuální chutě a zvyky hosta. Víc než na technice, ale dobré pivo závisí na zkušenosti a umu výčepního.
