Raně gotický kostel sv. Václava na Chvojínku je krásnou ukázkou venkovské kostelní architektury

Na kostele nebyly provedeny žádné mladší stavební úpravy, díky čemuž si dodnes zachoval svůj unikátní dávný charakter. Stojí osaměle na menším kopci v malé středočeské vesničce a během staletí se na něj trochu zapomnělo. Při jeho návštěvě tak získáte pocit, že se tu zastavil čas.

Chvojínek leží na úpatí Neštětické hory na rozhraní Středního Povltaví a Dolního Posázaví. Obklopuje ho malebná kopcovitá krajina, a tak je od kostela nádherný malebný výhled do okolí., a to nejen na samotnou Neštětickou horu, ale i na celé Benešovsko a Neveklov. Pohled se otevírá až ke Konopišti a dále doprava směrem ke Slapské přehradě a vidět je i vysoké návrší Chlum.

Kostel jako chlouba panstva i opevněné místo

Vesnický kostel býval výkladní skříní každého panství. Místní vladykové a zemani do něj vkládali nemalé finanční prostředky, aby se měli čím pochlubit. Proto mezi dřevěnými vesnickými domky ve středověku kostel vynikal svou zdobnou architekturou i samotnou stavbou. Kostely byly navíc často využívány jako opevněné místo, které mělo v případě nebezpečí obyvatele chránit. A tak tomu bylo i na Chvojínku.

Díky tomu, že na kostele nebyly provedeny žádné novější stavební úpravy, můžeme dodnes obdivovat ryzí raně gotickou architekturu. Především kružby a vitráže ve sdružených oknech a také pozůstatky původní omítky. Cenná jsou především místa, kde se ze zadní strany v nárožích dochovalo kvádrování. To bylo ve středověku velmi módní, a tak se mnohdy mohutné kamenné kvádry kolem portálů a dveří imitovaly pouze omítkou. Na odvrácené straně kostela je na kvádrování dochovaná i cenná malba. Na omítce je dodnes vidět jasně červená barva, kterou byl kostel pravděpodobně dříve ještě více dekorován.

Zasklená okna byla ve středověku projevem luxusu. Právě vitráže jsou tak dalším prvkem, který je možné na Chvojínku obdivovat. Díky velmi kvalitním vyobrazením sv. Václava a sv. Ludmily v oknech výklenkové kaple byly některé vitráže renovované a doplněné, ale velká část z nich je zachovalá. A v kružbách oken jsou erby místních šlechticů. Patří jim dík za to, jaký skvost na Chvojínku postavili.