Recesisté ozdobili Zubří. Vymysleli Cedulové náměstí i pomník s půllitrem
Kousek za Novým Městem na Moravě najdete malou vesničku Zubří. Člověk by řekl, že tam kromě krásné přírody není nic zajímavého. Ale to je omyl. Žijí tam totiž lidé, kteří mají rádi legraci a nejsou líní pro to něco udělat. Například si vymysleli náměstí, na kterém nechali postavit sochu. A pomníčkem u cesty vzpomínají na jeden podařený návrat z pohřbu.
Jiné vesnice mají náves, Zubří na Žďársku má své náměstí. Místní ho pojmenovali Cedulové. Je to podle vysokého turistického rozdělovníku. Je na něm tolik cedulí, že na tu vrchní musí mít člověk dobrý zrak. A na co všechny cedulky odkazují?
Na místa skutečná i neskutečná. Je tu tabulka se známým heslem z let minulých: Kupředu levá, zpátky ni krok, dále šipky k místnímu rekreačnímu středisku, ke stánku s občerstvením a dětským táborům, kterých je v okolních lesích několik. Na sloupu nechybí ani oficiální turistické a lyžařské značky. Nebo cedule se jménem náměstí., pod kterou je omšelá dřevěná tabulka s nápisem: Do Evropy.
Na náměstí také stojí místní chlouba, pomník poslednímu zubrovi. „Postavili jsme ho, protože tu určitě kdysi zubři žili a pásli se tu na pasece. Podle pověsti přivítali tito zubři první osadníky, kteří obec založili,“ říká starosta Zubří Jiří Havlíček.
Obec prý ve skutečnosti nese název podle toho, že leží na hranici panství pánů zubří hlavy, tedy Pernštejnů. Dřevěnou sochu zubra krytou šindelovou stříškou vyrobil místní řezbář Adolf Peňáz.
Asi v polovině cesty ze Zubří do dva kilometry vzdálené obce Olešná stojí vlevo u cesty zajímavý kamenný pomníček. Je na něm obrázek plného pivního půllitru s poctivou pěnou a pod ním nápis: Zde padlo 6 truchlících pozůstalých. A jak se dá od zuberských čekat, jde opět o recesi.
V šedesátých letech minulého století tudy procházela skupinka obecních radních z pohřbu v Olešné. Byla zima, proto se na cestu pořádně zahřáli alkoholem. V místě dnešního pomníčku jim došly síly, a tak zalehli. Z obce pro ně museli poslat povozy a odevzdali je nepříliš nadšeným manželkám. „Několik let poté, při orání pole, se našel pěkný kámen a hned někoho napadlo, že by se mohl postavit pomník těmto padlým,“ dodává starosta Jiří Havlíček.
Pomníček je teď opravený a křoví kolem něj vysekané, takže je nepřehlédnutelný.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
