Rohoznický letohrádek býval romantickou usedlostí. Dnes je zarůstající ruinou čekající na opravu
Na pomezí Pardubického a Královehradeckého kraje stojí v lese nad Klechtáveckým rybníkem tak zvaný Rohoznický letohrádek. Je to vlastně takový malý zámeček postavený v novogotickém stylu na konci 19. století. Tehdy sloužil jako letní sídlo pro panstvo z Dobřenic a v době honů zde končily štvanice pořádané v okolních lesích. Dnes už je z něj bohužel ruina, která pomalu zarůstá.
Zámeček si nechal v roce 1880 postavit majitel Dobřenického panství Karel Weinrich. V letních měsících to bylo klidné romantické místo uprostřed obory s výhledem na rybník, u kterého bývala i malá plovárna. Na podzim se letohrádek proměňoval v lovecký zámeček a hostil lovce po honech.
V přízemí bydlel hajný se svou rodinou, kteří místo udržovali, a v čase návštěv paní hajná hostům vařila. V prvním patře byla velká hodovní síň a vstup na terasu. Do věže letohrádku se stoupalo po točitých schodech, které byly nahoře ukončeny železným zvedacím poklopem. Letohrádek byl i částečně podsklepený a měl vlastní studnu. Do dnešních dnů se dochoval na severním průčelí zámečku v kruhové nice erb rodu Weinrichů.
V roce 1928 koupil Dobřenické panství včetně zámečku předseda správní rady plzeňské Škodovky Karel Loevenstein. V Dobřenicích i na letohrádku hostil mnoho významných osobností první republiky. Zemřel před vypuknutím druhé světové války, nedožil se tak perzekuce kvůli svému židovskému původu. Jeho dceru ochránil před transportem sňatek s mužem nežidovské víry.
Paní Karla ale o letohrádek stejně přišla po roce 1948, kdy byl spolu s dobřenickým panstvím znárodněn. Dalších 40 let pak patřil státním lesům Chlumec nad Cidlinou. Stal se sice oblíbeným místem výletníků a trampů, ale nezadržitelně chátral.
V polovině šedesátých let si lovecký zámeček u Rohoznice pronajal Otakar Pelant z Hradce Králové. S partou nadšených přátel začali zámeček opravovat. Dodnes je v prvním patře na stropní malbě rozpoznatelný monogram O.P. 1969. Bohužel s normalizací přišli do státních lesů noví lidé, kteří nájemní smlouvu neprodloužili, a zámeček opět osiřel.
V osmdesátých letech pak připadl letohrádek JZD Dolany, které ho chtělo nechat nákladně opravit a zřídit v něm školicí středisko, dokonce k němu natáhlo elektrický kabel. Plány změnil listopad 1989 a restituce majetků znárodněných po roce 1948.
V roce 1993 byl už velmi zdevastovaný lovecký zámeček spolu s dobřenickým zámkem vrácen dceři Karla Loevensteina – paní Karle Katschnerové. Rodina Katschnerova zrekonstruovala zámek v Dobřenicích, ale na letohrádek už nedošlo. Paní Karla na podzim 2018 zemřela a veškerý majetek nyní spravuje její syn. Rohoznický letohrádek bohužel nemá ochranu kulturní památky, a tak nezbývá než doufat že R. Katschner ho nenechá spadnout. Už z úcty ke svým předkům.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.