Rozlehlý Vladislavský sál na Pražském hradě sloužil k reprezentačním účelům už od 16. století
Vladislavský sál se nachází ve Starém královském paláci Pražského hradu. Veliký prostor sloužil už od 16. století především královské reprezentaci. Odehrávaly se zde korunovační slavnosti a hostiny, rytířské turnaje nebo trhy s uměleckým a luxusním zbožím. A jeho reprezentační funkce se zachovala dodnes. Konají se tu volby prezidenta republiky nebo slavnostní shromáždění spojená s významnými dny naší země.
Původní knížecí sídlo, převážně dřevěné, bylo na Pražském hradě vybudováno na přelomu 9. a 10. století. Jeho přesná poloha ale není známa. Kníže Soběslav nechal ve 12. století při nově zbudované hradební zdi vystavět kamenný románský knížecí palác. Jeho zbytky se zachovaly v podzemí Starého královského paláce dodnes. Na východní straně na palác navazovala kaple Všech svatých, vysvěcená v roce 1185.
Král a císař Karel IV. zvětšil románskou stavbu v první polovině 14. století, vznikl tak gotický palác s klenutým reprezentačním prostorem a pásem arkád na severní straně. Za vlády jeho syna Václava IV. byla postavena dvě kolmá křídla a přestavěna kaple Všech svatých. Celých osmdesát let bouřlivého 15. století byl palác opuštěn.
Sál vybudoval Vladislav Jagellonský
Po roce 1483 se na Pražský hrad vrátil král Vladislav Jagellonský a zahájil poslední velkou přestavbu paláce. Vznikl při ní velkolepý slavnostní Vladislavský sál, jehož architekt Benedikt Ried spojil umění pozdní gotiky s prvky nastupujícího renesančního slohu. Také kolmé palácové křídlo, nazvané po Vladislavově synu Ludvíkovi, je Riedovým dílem.
Po nástupu Habsburků na český trůn byly sály Starého královského paláce využívány pro korunovační slavnosti a sněmy, jako jednací sály, úřadovny a depozitáře. Nové obytné místnosti byly stavěny západně od paláce, v jižní části areálu Hradu. Po katastrofálním požáru v roce 1541 byla nově přestavěna Sněmovna a kostel Všech svatých, který byl prodloužen až k průčelí Vladislavského sálu a při dalších úpravách s ním propojen portálem.
S Vladislavským sálem sousedí Sněmovna, která zařízením svého interiéru přibližuje způsob jednání sněmu po roce 1627. Na balkonku v levé části Sněmovny stávali písaři a zapisovali průběh všech jednání do takzvaných Zemských desek. Zemské desky, důležité právní dokumenty království, si můžete prohlédnout v bohatě zdobených místnostech v patře nad Sněmovnou.
Z jihozápadního rohu Vladislavského sálu vede portál do Ludvíkova křídla s místnostmi České kanceláře. V její druhé místnosti bylo v roce 1618 zahájeno České stavovské povstání, když byli z okna do hradního příkopu vyhozeni dva místodržící s písařem. České stavovské povstání bylo prvním konfliktem třicetileté války.
Z vyhlídkové pavlače při jižní stěně Vladislavského sálu se otvírá krásný výhled do zahrady Na Valech a na celou Prahu. Z Vladislavského sálu se dnes vychází po Jezdeckých schodech, vystavěných původně pro příjezd rytířů na koních přímo do sálu k turnajům. Schodiště je zaklenuto složitou, pozdně gotickou krouženou klenbou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
