Rybniční soustava Jakuba Krčína existuje dodnes. Hráz rybníku Rožmberk odolala i tisícileté povodni v roce 2002

Jakub Krčín byl obratným renesančním manažerem, který pro svého pána Viléma z Rožmberka obstaral vše, co si usmyslel. Začal pro něj pracovat roku 1561 a o rok později už byl purkrabím v Českém Krumlově, což byl tehdy největší majetkový komplex v Čechách.

Nejvýraznější stopu však zanechal na Třeboňsku, kde začal s promyšlenou výstavbou rybníků. První byl dnešní rybník Svět, ze kterého ale místní lidé neměli velkou radost. Musely mu totiž ustoupit některé pozemky, domy i dva kostely.

Krčín ale věděl, co dělá. Hned první výlov totiž přinesl nevídané množství ryb a stavitel rybníku si pochvaloval, že „tučnějších kaprů nejedl“. Ryby se staly žádaným obchodním artiklem a Jakub Krčín začal budovat rozsáhlou rybniční síť. Projektantem jeho vizí byl Štěpánek Netolický. Zdrojem vody pro rybníky byla Zlatá stoka dlouhá 45 kilometrů.

Poprvé upravil hráz Rožmberka už Jakub Krčín

Dalším umělým kanálem byla Nová řeka, kterou propojil Lužnici s Nežárkou a rozsáhlé oblasti kolem Třeboně tak ulevil od pravidelných záplav. Své celoživotní dílo budoval Jakub Krčín pečlivě a s prozíravostí vizionáře. Jeho rybniční soustava existuje dodnes a například hráz rybníku Rožmberk, který je největší v Česku i na světě, odolala i tisícileté povodni v roce 2002.

autor: Jan Herget
Spustit audio