Severočeský hrad Kostomlaty se objevuje i pod jménem Sukoslav. Může za to kronikář Hájek z Libočan

Malá věž
Malá věž

Hrad se vypíná nad obcí Kostomlaty pod Milešovkou a k jménu Sukoslav přišel díky fantazii kronikáře Václava Hájka z Libočan. Ten ve své Kronice vydané roku 1541 vypráví příběh Sukoslava, který bojoval s knížetem Hostivítem a nedaleko Bíliny si v roce 880 vybudoval hrad a obdařil ho svým jménem. Má to ale chybu. Sukoslav ani Hostivít nejsou historicky doložené postavy a v 9. století se hrady ještě nebudovaly.

Hrad založili v první třetině 14. století páni z Rýzmburka, někdy také uvádění pod jménem páni z Oseka. A první písemná zmínka o hradu pochází z roku 1333, kdy ho Boreš z Oseka prodal Chotěborovi z Herštejna. Další zajímavý zápis je jen o dva roky mladší. V roce 1335 totiž Kostomlaty koupil tehdejší markrabě moravský, pozdější císař Karel IV. A ten ho dal jako léno pánům ze Žerotína.

Jakoubek z Vřesovic byl husitským hejtmanem. Byl to statečný a zkušený válečník, ale zároveň pragmatický politik, který dokázal vytěžit z tehdejších rozbrojů slušný majetek, včetně hradu Kostomlaty na Teplicku. Hrad oblehl už v roce 1434, ale nepodařilo se mu ho dobýt. Nicméně po roce už je v zápisech uváděn jako jeho majitel. Ve snaze získat co největší majetek lavíroval mezi husity a katolickými pány a odtud asi pochází pověst, že se věrolomný Jakoubek dodnes na hradě Kostomlaty zjevuje. S temnou skvrnou v podobě kalicha na čele. Pozorný návštěvník ho při pohledu do některého z oken menší věže možná i uvidí.

Spolek pro záchranu hradu Kostomlaty

V 16. století začala šlechta hledat pohodlnější bydlení, hrady opouštěla a ty chátraly. Stejně to dopadlo s Kostomlaty. Sice tu v rámci rozvoje turistiky v 19. století Josef  Fenzel vybudoval hostinec, který sloužil sto let, až do druhé světové války. Pak ale vyhořel a zanikl.

Dobrým okamžikem byl pro hrad rok 1998, kdy vzniklo Občanské sdružení pro záchranu hradu Kostomlaty, později přejmenované na Spolek. Kostomlatští radní nakonec areál hradu získali od Lesů ČR do vlastnictví obce. A záchrana hradu pomalu pokračuje. Podařilo se opravit velkou věž a také zakonzervovat část hradeb.

Nicméně zub času stále hlodá, a tak je hrad znovu „ozdobený“ lešením a pracuje se na stabilizaci zdi. Proto zatím není přístupná vyhlídka na věži, která jinak umožňuje krásný pohled na celé Krušné hory až do vzdálenosti 70 kilometrů. Ale i dílčí pohled, který se návštěvníkovi otevře z hradeb, rozhodně stojí za to.