Sidon: Chanuku letos poznamenala válka, synagoga v Žatci dostala ocenění a kdo byl David Friedman

Sidon: Příběh Chanuky je o hledání identity. V tom se podobá dnešku

Tento týden skončil Svátek světel. Byl ale jiný než v předchozích letech. Nejen proto, že ho řada izraelských rodin nemohla oslavit společně kvůli říjnovému útoku teroristického hnutí Hamás. Ale i proto, že se chanukový příběh z 2. století před naším letopočtem dá po posledních událostech v Izraeli číst v novém světle. Podle tradice totiž také vypráví o ohrožení, jemuž izraelský národ čelil. O paralelách dnešní situace v Izraeli s událostmi, které se odehrály před více než dvěma tisíci lety, jsme hovořili s vrchním zemským rabínem Karolem Efraimem Sidonem.

„Příběh Chanuky je příběh ohroženého národa, který si nakonec s pomocí Boží vydobude svou identitu tím, že obnoví tu svou nejstarší tradici. V tom je v dnešní době problém, že ta stará tradice je v tom národě do značné míry zpochybněná,“ říká Sidon a pokračuje:

„Máme dnes problém, že jsme rozpolceni uvnitř a hledáme cestu. A do toho přichází válka. A myslím si, že něco podobného se skutečně dělo v té době, kdy probíhaly války Hašmonajim, které trvaly řadu let, o to, co vlastně jsou, jak obstojí jako národ v množství svých nepřátel. Tam se to podařilo a v tomto směru je ta paralela posilující, řekl bych,“ uzavírá Sidon.

Změní 7. říjen judaismus? A byla i pro rabína Sidona letošní Chanuka jiná? Poslechněte si celý rozhovor s vrchním zemským rabínem Karolem Efraimem Sidonem.

Cena pro synagogu v Žatci

Nejlepší zachráněnou památkou letošního roku je synagoga v Žatci. Tvrdí to alespoň Národní památkový ústav, který před několika dny ocenil její rekonstrukci v 10. ročníku cen Patrimonium pro futuro. Majitelem této druhé největší židovské stavby v Česku je od roku 2013 Daniel Černý. Natáčela s ním Daniela Brůhová.

Ta se ptala, v jakém stavu Černý synagogu před 10 lety koupil: „Byl to takový holubí dům. Bylo tam 30 centimetrů trusu a zatékalo tam stropem. Začali jsme postupně dělat drobné kulturní akce, koncerty, výstavy,“ vypočítává Černý.

Zlom nastal před třemi lety, kdy uspěl v rámci dotačního titulu na záchranu památek UNESCO. Synagoga s rabínským domem tak mohly být opraveny. Našly se na půdě synagogy během rekonstrukce nějaké poklady?

„V synagoze jsme žádné poklady nenašli, protože byla o křišťálové noci vypálena. Naštěstí vyhořel jenom interiér, hasiči stavbu hned hasili, aby oheň nepřeskočil na okolní domy, protože synagoga byla v husté zástavbě. Potom v období socialismu pokračovala taková ta morální degradace. Byl tam sklad civilní obrany, zemědělských plodin, skladiště. Nějakou dobu se potom rabínský dům používal jako bytový dům. Ten vyhořel. Takže tam z toho původního vnitřku nezbylo nic,“ dodává Černý.

Jaká nemilá překvapení při rekonstrukci na restaurátory čekala? Jak a podle čeho opravili interiér? A co Daniel Černý chystá v rabínském domě? Poslechněte si celý rozhovor s Danielem Černým, který slibuje, že veřejnosti se žatecká synagoga otevře už na jaře.

Spletitý osud Davida Friedmana

Malíř, grafik a ilustrátor David Friedman portrétoval řadu významných osobností od Alberta Einsteina přes Thomase Manna až k Yehudi Menuhinovi. Zachytil také bitevní pole ruské fronty v 1. světové válce i své zážitky z období holokaustu. Od narození tohoto u nás pozapomenutého výtvarníka uplyne 20. prosince 130 let. Jeho život připomíná v následujícím příspěvku Leo Pavlát.

„Přes nesporný výtvarný talent ho skromné rodinné poměry vedly nejprve k výučnímu listu malíře a studovat začal až v roce 1911 na Královské akademii umění v Berlíně,“ říká Pavlát.

Jeho životní dráhu změnil nástup nacismu v Německu. „Po pogromu v listopadu 1938 se Friedman mohl díky československému občanství uchýlit i s manželkou a tříměsíční dcerou do Prahy, avšak trvalé bezpečí zde nenašel. Za okupace byla celá rodina v říjnu 1941 deportována do lodžského ghetta a konce války se dočkal jen on,“ dodává Pavlát.

Po komunistickém puči v Československu Friedman odešel do Izraele. Nakonec se ale trvale usídlil ve Spojených státech.

Jak se promítla doba nacistické persekuce do Friedmanova díla? Jak se mu podařilo opustit komunistické Československo? A kde všude dnes můžete Friedmanovy obrazy vidět?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.