Spletitý osud Davida Friedmana

David Friedman se narodil 20. prosince 1893 v Moravské Ostravě. Přes nesporný výtvarný talent ho skromné rodinné poměry vedly nejprve k výučnímu listu malíře a studovat začal až v roce 1911 na Královské akademii umění v Berlíně. Jeho rané umělecké výtvory byly spjaty se službou v rakouské armádě za první světové války. Po jejím skončení se ve 20. a 30. letech stal v Berlíně známým jako novinový ilustrátor.

Vše postupně změnil nástup nacismu v Německu. Po pogromu v listopadu 1938 se Friedman mohl díky československému občanství uchýlit i s manželkou a tříměsíční dcerou do Prahy, avšak trvalé bezpečí zde nenašel. Za okupace byla celá rodina v říjnu 1941 deportována do lodžského ghetta a konce války se dočkal jen on. Své kruté válečné zážitky zachytil již rok po osvobození v cyklu „Protože byli Židé“.

Sám se v té době zotavoval v západních Čechách, kde ještě žila patrná německá menšina. Pro její obyvatele se stala prohlídka Friedmanových obrazů s tematikou transportů, hladu, koncentráku a pochodu smrti povinná, ale jak David Friedman později řekl, on sám se nemohl „natrvalo zabývat světem hromadných vrahů“, hledal nové motivy. Tak v letech 1946–1947 vznikly jeho malebné obrázky Habartova nedaleko Sokolova stejně jako obrazy a kresby ze života a práce zdejších horníků.

Po osobně prožitých hrůzách dvou světových válek znamenal komunistický puč v Československu pro Davida Friedmana další tíživou výzvu. S druhou ženou se proto v roce 1949 rozhodl totalitní režim opustit. Část obrazů z poválečného období musel předtím pod cenou prodat, většinu se mu však podařilo tajně vyvézt. Po pobytu v Izraeli David Friedman našel v roce 1954 svou trvalou vlast ve Spojených státech. Zde i nadále vytvářel díla s tematikou šoa, zastoupená dnes v izraelském památníku Jad Vašem a Muzeu holocaustu ve Washingtonu, zůstal věrný portrétní kresbě a malbě a nově se věnoval v jeho době ještě ručně malovaným billboardům. Zemřel 27. února 1980.

Příběh Davida Friedmana, který tvořil na pěti místech světa, však pokračoval i po jeho smrti. Mnoho jeho děl se zachovalo jen na fotografiích, další zůstala rozseta na nejrůznějších místech. Co nejúplněji se je podařilo shromáždit až díky mnohaletému úsilí Friedmanovy druhé, v Izraeli narozené dcery Miriam. Jejímu daru také Muzeum Sokolov již 17 let vděčí za umělcovu expozici s místní hornickou tematikou.