Skalní hrad a poustevna Sloup mají pohádkové prostory uvnitř i na povrchu pískovcové skály
V Libereckém kraji se nachází padesát hradů a hradních zřícenin. Mezi ty nejznámější patří Skalní hrad a poustevna Sloup. Stojí na osamoceném pískovcovém útvaru, který se tyčí do výšky 30 metrů na okraji obce Sloup v Čechách. Pozoruhodná skála skýtala díky strmým stěnám a převisům bezpečný úkryt, a tak byla osídlena už před čtyřmi tisíci lety.
Historie hradu spadá do období středověku. Objekty ve skále a později i na skále začaly vznikat zřejmě ve 13. století. První zmínka o Sloupu pochází z roku 1324. Středověké stopy většinou překryly pozdější přestavby, především barokní snaha o vybudování poutního místa.
Prvními objekty, kterými vede současná prohlídková trasa, jsou cely pro řeholníky, kdy vchod i východ jsou po stejném schodišti. To se časem změní a návštěvníci pak budou do hradu vstupovat původním středověkým vchodem.
Jak mohl hrad vypadat před dávnými časy, napovídá jeho model. K duchovnímu zaměření barokních přestaveb patří kostel s ambitem v hloubi skály. Jeho umístění shora napovídá věžička zvaná lucerna. Dalším zajímavým místem poustevny zvané Poustevníkův kámen je místnost dříve ozdobená dřevem a zdobená malbami znázorňujícími poslední pozemské dny Ježíše Krista. Dnes je tato místnost rozdělena na dvě části, přičemž zadní přibližuje původní podobu, tedy výjevy z Getsemanské zahrady.
Ještě před tím (v roce 1984) ale v místnosti stál trůn Lucifera, na kterém seděl Karel Heřmánek. Samozřejmě že trůn patřil do pohádky s Čerty nejsou žerty, ve které si zahrálo i zdejší takzvané rytířské schodiště.
Skalní hrad ve Sloupu je poměrně rozsáhlý, i když to zespodu tak nevypadá. Jeho prohlídka může trvat i několik hodin. Vnitřní prostory jsou propojeny sítí chodeb a venkovní prostory zase nabízejí řadu teras. Na nich se nacházejí třeba vinice založené před více než 300 lety a obnovené současným kastelánem Ivanem Volmanem, který na další z teras založil rozárium. Pozornost si zaslouží i stromy rostoucí na skalní plošině i v jednotlivých průrvách, které doplňují romantickou atmosféru skalního hradu a poustevny ve Sloupu v Čechách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
