Skalní hrad Hynšta nebyl žádný drobeček. Rozkládal se na jednom a půl hektaru skal

20. červen 2018
Tesaná chodba a za ní tesaná místnost
0:00
/
0:00

Trosky, Frýdštejn či Drábské světničky jsou asi nejznámější zříceniny hradů v Českém ráji. V lokalitě Příhrazských skal byla kromě Drábských světniček řada dalších středověkých opevnění. Mezi nejmenší z nich dlouhá léta patřila Hynšta, protože za zbytky hradu byly považovány pouze dva vytesané prostory. Nakonec se ale Hynšta ukázala jako jedno z největších opevnění v Českém ráji.


Budování opevněných bodů na Příhrazské vrchovině se odehrálo zřejmě ve druhé polovině 13. století, tedy v době kolonizační činnosti cisterciáckého kláštera Hradiště nad Jizerou. Původní názvy opevnění sice neznáme, ale účel si můžeme domyslet.

Drábské světničky, Klamornu a Staré Hrady považujeme podle umístění za strážní hrady, protože poskytovaly kontrolu nejen nad klášterním územím, ale i nad obchodními stezkami.

Hynšta mají ale poměrně zvláštní postavení. Nacházejí se uprostřed pískovcových skal obklopených lesy. Archeologům a následně i turistům je tato lokalita známá už od 80. let 19. století. Tehdy spoluzakladatel české archeologie Josef Ladislav Pič prvně prozkoumal dno tesaných prostor a pak následovaly další výzkumy s nálezy středověkých střepů. Až do devadesátých let minulého století průzkumy neopustily druhou skalní plošinu, kde se nacházejí skalní prostory.

S pátou plošinou má opevnění 1,5 hektaru

V roce 1994 se ale archeologové Petr Jenč a Vladimír Peša pustili do povrchového průzkumu i na sousedních skalních plošinách a zjistili, že lokalita má mnohem větší rozsah. A potvrdily to i následující podrobnější archeologické průzkumy. „Hynšta se rozkládají průkazně na čtyřech plošinách a parvděpodobně i na páté. S tou to dělá dohromady jeden a půl hektaru, a to rozhodně není malé opevnění,“ podotýká Petr Jenč.

Šlo zřejmě o útočiště v neklidných dobách

Turisty na Hynštách ale pochopitelně nejvíc zajímají ve skále vytesané prostory. Na chodbu navazuje místnost o rozměrech osm krát sedm metrů, která má středový pilíř. V blízkosti těchto prostor jsou dodnes pozůstatky středověké studny, kdysi hluboké asi 35 metrů. Že by tato samotná plošina jako sídlo neobstála, dokládá její postavení vůči okolním skalám. Pro větší rozsah opevnění svědčí také zemní val s příkopem a druhý příkop s tesanými stěnami.

Tesaná místnost má osm krát sedm metrů

Největší „palác“ se nacházel zřejmě na čtvrté skalní plošině. „Na náspu, který se zde nachází, určitě existovala dřevěná stavba. Máme odsud archeologické nálezy odpovídající horizontu středověku. Z půdorysu náspu víme, že to musela být stavba velká, ais tak devatenáct na dvanáct až třináct metrů. A to je hodně,“ upřesňuje Petr Jenč.

Zatímco hmotné prameny v podobě archeologických nálezů jsou poměrně bohaté, písemné prameny jsou skoupé a o opevnění se přímo nezmiňují. Utajený tak zůstává původní název i význam skalního hradu. Tomu, že by šlo o honosné, šlechtické sídlo nic nenapovídá. Z polohy Hynšt se lze domnívat, že mohlo jít o jakési útočiště, kam se lidé mohli i se svým majetkem uchýlit v dobách válek a neklidu. Je to ale jen hypotéza.

Příhrazské skály, kde se Hynšta nacházejí, jsou jednou z nejcennějších přírodních rezervací na území Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Jsou místem výskytu zvláště chráněných a ohrožených druhů živočichů a rostlin, a proto by se v nich měli návštěvníci pohybovat pouze po značených turistických stezkách a nevstupovat za dřevěná zábradlí. V rezervaci je možné zahlédnout sokola stěhovavého či výra velkého a samotná Hynšta jsou zimovištěm netopýrů.

Zřícenina je volně přístupná.

Spustit audio
  • Tipy na výlet
  • Publicistika
  • hrad
  • památka