Slavíčský tunel u Hranic je unikátní technickou památkou. V sezóně bývá o víkendu osvětlený

8. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Dnes je tunel udržovanou unikátní technickou památkou

Schovaný pod zemí, uprostřed vesnice, na místě, kde by unikátní technickou památku hledal málokdo. Řeč je o Slavíčském tunelu nedaleko města Hranice v Olomouckém kraji. Jediném tunelu Severní dráhy císaře Ferdinanda, která propojila Vídeň s Moravou a Polskem.

Traduje se, že tunel byl postaven na výslovný příkaz císaře. Ten prý řekl, že železnice bez tunelu není železnicí. Skutečnost je ale jiná. Tunel měl ryze praktickou roli. Stavba měla zabránit sesuvům půdy a vyřešit nesouhlas místních s vedením dráhy, která obec rozdělovala na dvě části.

Stejně jako Hranické viadukty je tunel ve Slavíči součástí 275 kilometrů dlouhé trati Severní dráhy císaře Ferdinanda, která spojovala Vídeň s Ostravu a Krakovem. Jde o zděný železniční tunel eliptického průřezu, postavený v letech 1845 až 1846. Je dlouhý bezmála 259 metrů, široký zhruba 5,72 metrů a vysoký 6 metrů.

Jedná se o orientovanou hloubenou tunelovou stavbu s portály, provedenou s ohledem na nepříznivé geologické podmínky německou technologií tzv. jádrové tunelovací metody. Ta spočívala ve vyhloubení dvou paralelních šachet (svislých stěn) a jejich následném vyzdění. Poté se shora odstranila zemina mezi stěnami a byla nazděna klenba. Nakonec se z hotového tubusu vyvezla zemina, vyzdila se dolní klenba a shora se tunel zasypal.

Traduje se, že tunel byl postaven na výslovný příkaz císaře

Tunel sloužil dopravě jen krátce. V polovině 90. let 19. století totiž Severní dráha usoudila, že je zastaralý. A padlo rozhodnutí tunel opustit a nahradit dopravou v obou směrech na rozšířeném tělese druhé koleje, kterou postavili roku 1873. Železniční provoz v tunelu skončil 30. května 1895.

Objekt s přilehlými pozemky se stal majetkem obce Slavíč, která je dnes místní částí města Hranice. Později byl tunel využíván k různým účelům. Za války třeba jako muniční sklad, později jako sklad místního zemědělského družstva.

Dnes je udržovanou unikátní technickou památkou s obnovenými vstupními portály, běžně přístupnou veřejnosti. V hlavní turistické sezóně bývá o víkendech večer nasvícená tak, aby lidé mohli obdivovat stavební um našich předků.

autor: Jana Zemková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.