Slepé rameno řeky Chrudimky na kraji Hostovic znovu ožilo. V budoucnu by se v něm měly prohánět ryby

Slepá ramena řek připomínají historii krajiny. Jsou to zapomenuté meandry starých říčních koryt. Člověk zastavil přirozený pohyb řek regulacemi a slepá ramena se pak často stala jímkami a černými skládkami, které už příroda nedokázala sama vyčistit. Řeky si přitom svoje původní koryta dlouho pamatují. A to i v těch případech, kdy byla zavezena a kdy se na nich už mnoho desetiletí hospodaří. Letecké snímky tato původní říční koryta snadno odhalí.

Snahy o regulaci Labe a Chrudimky jsou známé už v 16. století a pokračovaly až do století 20. Například Labe přišlo v důsledku těchto prací v úseku od soutoku s Loučnou po Chvaletice o čtvrtinu své délky.

Zregulovaná řeka nedostává šanci například při jarních záplavách pročistit svá slepá ramena, a tak se tato místa postupně zanášejí a zarůstají kopřivami a náletovými dřevinami. Oživující povinnost tak přebírá za přírodu člověk.

V Hatích u Hostovic vznikl na slepém rameni řeky Chrudimky z nevzhledné zarostlé bažiny po revitalizačních pracích výstavní park s velkou vodní hladinou, rákosím, dřevěným molem, štěrkovou stezkou a lavičkami. Po pěti letech, která potřebují vodní rostliny, aby se na odbahněném dnu dostatečně rozrostly, budou do Hatí nasazeny ryby. I rybáři si tedy přijdou na své.

Revitalizace je poměrně nákladná záležitost. Odvoz bahna, jeho ekologická likvidace či uložení jsou značně finančně náročné. Oživení Hatí u Hostovic stálo téměř dva miliony korun, 95 procent z této částky uhradila Evropská unie.

Dnes vede kolem Hatí cyklostezka do nedaleké obce Mnětice, a tak je stará černá skládka využívána nejen jako odpočinkové místo pro místní obyvatele Hostovic, ale i pro unavené cyklisty, kteří mohou na chvíli slézt z kola, posadit se na lavičku a sledovat pohyb v rákosí či klidnou vodní hladinu.