Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci nemá v Česku obdoby. V jeho útrobách je ukryta kaple
Vytvořit sloup, který svou výškou a nádherou výzdoby nebude mít rovného v žádném jiném městě. To byla ambice kameníka Václava Rendera. Olomoucký rodák s titulem císařského architekta navrhl a postavil nejdřív mariánský morový sloup na Dolním náměstí. Nedlouho po započetí stavby ale požádal městskou radu o schválení další stavby, tentokrát na Horním náměstí poblíž radnice.
A zavázal se, že pokud ji nedokončí během svého života, odkáže na ni celý svůj majetek. Přípravy, které zahrnovaly i přesunutí Herkulovy kašny, začaly v roce 1716.
Václav Render byl iniciátorem vzniku sloupu a autorem koncepce. Na jeho realizaci se podíleli pouze olomoučtí umělci. Stavba trvala 37 let, podoba se časem trochu proměňovala a hotového díla se nedožil nejen její zakladatel, ale ani významní barokní sochaři Filip Sattler a Ondřej Zahner.
Mezi svatými, kterými monument vyzdobili, najdeme u nás nepříliš obvyklého sv. Mořice, jemuž je zasvěcen olomoucký proboštský farní chrám a také gotický kolegiátní kostel v letním sídle olomouckých biskupů v Kroměříži. Je tu i Jan Sarkander, od jehož mučednické smrti letos uplynulo 120 let, který byl ovšem svatořečen Janem Pavlem II. při návštěvě Olomouce až v roce 1995.
Sloup vysoký 32 metrů je dominantou sochařské galerie centra Olomouce, kterou tvoří spolu se sloupem mariánským soubor především barokních kašen s náměty z antické mytologie. Ta poslední, Arionova od olomouckého rodáka a světoznámého umělce Ivana Theimera z roku 2002, s kašnou Herkulovou a Merkurovou (od Sattlera a Rendera), stojí na dohled od Rendrova trojičního monumentu.
Nad vstupem do kaple, která se nachází uvnitř sloupu, je latinský nápis s chronogramem roku 1754, který říká: V pravdě trojjedinému Bohu za přítomnosti císařů Františka a Terezie monument tento kardinálem Troyerem zasvěcen 9. září.
O tom, jaký byl vztah tehdejších obyvatel k monumentálnímu sloupu, vypovídá historka, která říká, že při obléhání města Prusy vyslali nejen k veliteli pevnosti, ale i za hradby delegaci žádající generála o ušetření tohoto jedinečného díla od dalšího ostřelování.
Sloup Nejsvětější Trojice dokládá mimo jiné úsilí olomouckých měšťanů o uchování duchovního rozměru a kulturní velikosti někdejší moravské metropole. V roce 2000 byl sloup zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
