Solvayův lom nad Křižany dnes nabízí turistům zajímavá zastavení i vyhlídku do kraje pod Ještědem
Ještědský hřbet v Libereckém kraji byl v 19. století významným zdrojem vápence. Na jihozápadním svahu hory Lom nad Křižany se vápenec těžil ještě na počátku 20. století. A i když tak zvaný Solvayův lom po sto letech příroda už do značné míry znovu pohltila, pozůstatky těžby jsou tam patrné dodnes. Turisty jím provází žlutě značený turistický okruh s odbočkou k vyhlídce.
„I když vyhlídka není na vrcholu kopce Lom, za jasného počasí nabízí výhled stovky kilometrů daleko,“ říká Daniel Horáček, předseda základní organizace Českého svazu ochránců přírody Chiroptero. Co všechno je zní vidět, se turisté dozvědí díky podrobnému popisu na informační tabuli, kde jsou prostorově zakresleny blízké i vzdálené cíle. Vidět jsou odtud například Velký a Malý Bezděz, Děvín, Ralsko, Vlhošť či Tlustec.
Ze zvlášť kvalitního místního vápence se podle tak zvaného Solvayova procesu vyráběla soda. Vápenec se lanovkou dopravoval na křižanské nádraží, odkud vlakem putoval do Neštěmic u Ústí nad Labem, kam se po vodě dopravovala další potřebná surovina – sůl. Ernest Solvay ani jeho bratr lom nikdy nevlastnili, jejich revoluční metoda na získávání sody byla používána na základě licence.
Těžba byla zahájena v roce 1912. Ovšem už v roce 1915 bylo potřeba hledat novou lokalitu, která byla nalezena v Českém krasu, kde jsou Solvayovy lomy i se skanzenem. Těžba tam začala v roce 1918. Těžba na Liberecku byla zastavena v roce 1922.
Během lámání kamene bylo na vrchu Lomu otevřeno několik jeskyní, největší z nich je Loupežnická jeskyně. Staré řečiště o délce 22 metrů, výšce 1,5 až 2,5 metru a šířce 3 metry ale není přístupné. „Jedním z důvodů je, že to je zimoviště a sociální místo netopýrů, dalším je ochrana krasu, který se i přes těžbu dochoval, a posledním důvodem je bezpečnost, protože není stoprocentně jisté, že někde nějaký kamínek neodpadne,“ vysvětluje Daniel Horáček.
Kromě Loupežnické jeskyně se v oblasti Solvayova lomu nachází ještě dvě další menší, také krasové jeskyně, do kterých zalétá až deset druhů netopýrů. V lomu žijí denní i noční motýli a roste druhově pestrý les střídaný světlinami s mělkou vápencovou půdou, které jsou domovem pro řadu rostlin. Nejvzácnější jsou lesní orchidej kruštík tmavočervený a hořeček brvitý, zajímavé jsou také bíle kvetoucí pásy lýkovce jedovatého. K Solvayovu lomu vás zavede zelená turistická trasa z křižanského nádraží.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
