Špatné vyprazdňování trápí téměř třetinu lidí. Návykovou zácpou trpí hlavně ženy

9. srpen 2024

„Zácpou trpí 30 procent obyvatelstva počítáno z těch, co chodí k lékaři,“ říká Kateřina Cajthamlová. Často si pomáháme projímadlem. Je to dobře, nebo špatně? A jak zácpa vzniká?

Zácpa je stav, kdy se vyprazdňuje tuhá stolice, ale necítíme se úplně vyprázdnění, a pokud chodíme méně než 3x do týdne. Zácpa může být akutní, chronická, konstituční nebo návyková.

„Konstituční zácpa bývá od dětství a může být dědičná. Jde o pohyblivost střeva i jeho délku. Zácpa může být i z toho, že je střevo ochablé nebo spastické, tedy dráždivé. U dráždivého tračníku se může dokonce střídat zácpa s průjmem, protože střevo je tak stažené, že neumožnuje pohyb stolice dál,“ vysvětluje Kateřina Cajthamlová.

Návykovou zácpou trpí hlavně ženy. „Řada lidí ale není schopná jít na velkou mimo domov. Takže se naučí zadržet stolici a náš defekační (vyprazdňovací) reflex po nějaké době vyhasne,“ říká známá lékařka.

toaletní papír

Příčiny zácpy

K zácpě může dojít z mnoha dalších příčin. „Může jít o změnu životosprávy. Nebo dotyčný, který se dříve hodně pohyboval, má najednou sedavé zaměstnání. Nebo se dostanete do prostředí, kde je teplejší klima a odpařuje se vám tak více tekutin,“ vyjmenovává lékařka Irena Kudrnovská.

Roli hraje samozřejmě i věk. Starší lidé přijímají méně potravy, proto naplnit střevní obsah trvá déle. „Lidem nad 50 let se může objevit i nějaký polyp nebo může dojít ke zúžení střev, a to je potřeba řešit. Proto se screening střev dělá lidem nad 50 let každé dva roky a hradí ho pojišťovna,“ říká Kudrnovská. „Polypy tvoří mechanickou překážku. Takže když se odstraní, je po zácpě. Mohou ale také vést k nádorům střeva,“ doplňuje Kateřina Cajthamlová.

Za normálních okolností je vyprazdňování řízeno mimovolně. Organismus si říká sám, pokud věci děláme správně. To znamená, že jíme velkoobjemovou stravu bohatou na vlákninu a máme pohyb ideálně 12–15 hodin týdně. Posilujte břišní svaly a pánevní dno.

sirup, kašel, ilustrační foto

Projímadla a jejich působení na střeva

Hodně lidí v touze se vyprázdnit sáhne po projímadlech, kterých je mnoho druhů. „Projímadla, která zvětší objem stolice, ty beru, ale projímadla, která zrychlí peristaltiku a střevo rychle vyprázdní, na ty pozor. Pak chvíli trvá, než se střevo zase naplní, ale časem zleniví a nechce fungovat. Takže dotyčný si vezme zase projímadlo, a to je špatně,“ varuje Kudrnovská.

Pro dobrou formu a konzistenci stolice je potřeba dostatek tekutin, alespoň ke dvěma litrům denně, a vlákniny, aby sama pohodlně odešla z těla pryč.

Dále pomáhají čípky, klystýr, zaječická hořká, probiotika. Do stravy zařaďte kefíry a kompoty, doporučuje se švestkový nebo meruňkový. Omezte kávu a černý čaj a alkohol. „Pokud se u vás střídá zácpa průjem, zajděte k lékaři a pokud je vám nad 50 let, choďte pravidelně na kolonoskopii,“ nabádá doktorka Cajthamlová.

Tip od posluchačky, který pomáhá zejména u spastických střev: Najemno nastrouhejte bramboru, šťávu z ní přeceďte přes kapesník a vypijte na lačno.

Do mísy nastrouháme najemno brambory

Cviky, které pomáhají

Pokud chcete jít přirozenější cestou a máte možnost cvičit vleže, rozpažte a dlaně položte směrem dolů. Přitáhněte kolena k břichu, spusťte je nad zem na jednu stranu a hlavu otočte na druhou stranu. Takto několik vteřin setrvejte, zhluboka dýchejte a několikrát vystřídejte. Tento cvik působí tlakem na oblast střev, a tím posilujete jejich reflex.

Dále pomáhají úklony střídavě na pravou a levou stranu a několikaminutová masáž břicha krouživými pohyby ve směru hodinových ručiček.

Rozcvičení mezižeberních svalů, které se podílejí na dýchání. S výdechem proveďte úklon v bok, ruce při cvičení mějte volně podél těla, netlačte tělo do této polohy silou

Jaké množství projímadla už může střevům uškodit? Co dělat, když máte zácpu jako vedlejší účinek některých léků? Může být zácpa příznakem některých jiných onemocnění? Poslechněte si rady doktorky Kateřiny Cajthamlové v pořadu Vesele a zdravě.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.