Specifická akustika sálu Pantheon na dukovanském zámku umožňuje pořádání zajímavých koncertů
Není to tak dávno, co byli na zámku v Dukovanech na Vysočině ubytovaní učni. Podle toho také památka vypadala. Dnes je ale zámek opravený. Díky rekonstrukci získal zpět svoji původní podobu a všechny zájemce zve na prohlídku. V rámci prohlídkového okruhu mají návštěvníci možnost vidět i unikátní, bezvadně zachovalé fresky na stěnách hlavních sálů.
„Do historie dukovanského zámku se nejvíc zapsaly ženy,“ říká zástupkyně majitele zámku Kateřina Horká. Hraběnka Marie Brigita de Canal si ho v 18. století pořídila jako letní sídlo. V posledních pěti letech prošel zámek rekonstrukcí a dnes nabízí i prohlídku hraběnčiných komnat. „Na zámku se bohužel nedochovalo téměř žádné původní vybavení. Ještě před pěti lety tady bylo lino a zářivky,“ ukazuje kolem sebe průvodkyně v obnovené jídelně.
Jediné původní dva stoly, které se zachovaly, dnes stojí v nejkrásnějším sálu zámku. Je vyzdobený nádhernými freskami se starořeckou tématikou, i proto se mu říká Pantheon. Dnes slouží především k pořádání svatebních obřadů a vzhledem ke specifické akustice i ke koncertům.
„Záleží na tom, jaký je zvolen nástroj. Měli jsme tady třeba harfu, a to bylo krásné,“ říká Kateřina Horká. A vysvětluje, co zvláštní akustiku způsobuje: „Nikde u stropu nenajdete pravý úhel, tam to všechno přechází obloukem.“ Fresky kupodivu přežily uplynulá desetiletí v poměrně zachovalém stavu. „Byly zapraveny drobné praskliny a byly zvýrazněny kontury,“ popisuje průvodkyně práci restaurátorů.
Prohlídkový okruh dále zahrnuje malou přípravnu pokrmů, jídelnu, dámský budoár, pánský pokoj a ložnici. Všechny místnosti jsou znovu vybavené mobiliářem. „Jsou to kousky nakoupené v různých bazarech v Rakousku a Česku,“ vysvětluje Kateřina Horká.
Na zámku je ještě jedna velmi zajímavá místnost, která dnes slouží jako zázemí při svatebních hostinách, a není součástí okruhu. Jmenuje se Opičí sál. To proto, že je také zdobená freskami, tentokrát mimo jiné i zvířecími motivy. Mnohá zvířata vyobrazená na zdech jsou ale neskutečná. Odborníci pro ně hledali vysvětlení a odpověď je zřejmě možné najít v údajném členství hraběnky i hraběte v zednářské lóži. „Paní hraběnka prý byla hlava její ženské sekce,“ dodává Kateřina Horká.
Další informace najdete na www.zamekdukovany.cz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
