Spisovatel Rais nedal na své rodné Lázně Bělohrad dopustit. Místní mu za to vybudovali památník
V empírové budově oranžerie v zámeckém parku v Lázních Bělohradě v Královéhradeckém kraji už dnes nerostou citrusovníky ani jiné teplomilné exotické rostliny. Zato si tam můžete prohlédnout stálou expozici ze života a díla slavného bělohradského rodáka Karla Václava Raise, který se narodil před 160 lety. V jeho památníku jsou kromě autentických předmětů ze spisovatelova života i příležitostné výstavy. A také se tam dovíte víc o historii lázeňského města.
V bělohradském medailonku spisovatele a básníka Karla Václava Rasie, který se v roce 1859 narodil v Lázních Bělohradě, se mimo jiné uvádí, že byl jedním z předních představitelů realistické venkovské prózy a svým dílem navázal na Němcovou, Hálka a Světlou. Pro místní je ale nejdůležitější jiný odstavec: "Vášnivě lnul ke svému rodišti a k rodnému kraji - Podzvičnsku, které ve svých románech tak věrně zvěčnil. Svůj kraj a lidské osudy jeho obyvatel vyjádřil s přepečlivostí, která bude dlouho dojímat každého čtenáře."
Není divu, že místní chtěli za spisovatelovu oddanost poděkovat, a tak v roce 1959 zpřístupnili Památník Karla Václava Raise. Vybrali si k tomu působivé místo v zámeckém parku v centru lázeňského města. Přebudovali bývalou oranžérii, aniž by narušili empírový ráz budovy, a s pietou tam uchovávají všechno, co slavného rodáka připomíná.
Památník potěší každého ctitele Raisova díla. V interiéru je kromě autentických předmětů v podobě nábytku, knížek, portrétů, hraček nebo nádobí i připomínka Raisova rodného dřevěného domu s podsíní, který dnes už nestojí. Vzal za své při požáru horní části bělohradského náměstí v roce 1896. Součástí expozice je rozměrný model tohoto domku. Zajímavým předmětem, který se v rodině Raisových dědil, je ohořelá "hruška", která dříve uzavírala čelní štítovou stěnu střechy rodné roubenky.
Při návštěvě památníku byste neměli opomenout ani venkovní zastavení na schodišti mezi empírovými sloupy směrem do zámecké zahrady. Přímo proti vám se totiž otevře působivý pohled na průčelí barokního zámku s lodžií. U bývalé oranžérie začíná také naučná stezka, které vede krajem Karla Václava Raise. Pokud se po spisovatelových stopách vydáte, poznáte, že je tato cesta i návratem k přírodě a k historii kraje, stejně jako zklidněním v dnešní rychlé době.
Když zvolíte tak zvaný Malý okruh, dostanete se na místo, kde stával Raisův rodný dům a kde je na současné zástavbě umístěna jeho pamětní deska. Před Fričovým muzeem zase můžete obdivovat v bronzu vyvedenou Raisovu podobiznu od slavného sochaře Bohumila Kafky. Kudy se dát vám napoví orientační tabule v sousedství památníku, kde je podrobná mapa s trasami, ale také zevrubná historie zámku, jehož přestavbu prý uskutečnil známý stavitel Jan Blažej Santini.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.