Sporty, které jsem komentoval, jsem si vyzkoušel. I krasobruslení, vzpomíná legendární Štěpán Škorpil

V dubnu oslaví osmdesátiny a dodnes je oslovován k moderování sportovních událostí. Za jeho lásku ke sportu mohlo rádio. „Bylo mi sedm, když probíhala olympiáda v Helsinkách. Takže rok 1952. Proseděl jsem dny u stařičkého rádia, na kterém můj táta poslouchal načerno Londýn. Slyšel jsem reportáže, kdy nejprve Emil Zátopek vyhrál závod na 5 km. Hodinu po jeho vítězství Dana Zátopková vyhrála oštěp. Manželé vyhráli v jednom sportu v jeden den zlaté olympijské medaile. Nikdy předtím se nic takového nestalo a podle mého soudu se to ani nikdy v budoucnu nestane,“ vzpomíná na momenty, které ho ovlivnily.

Atletiku si zamiloval, věnoval se desetiboji, stal se juniorským mistrem a držitelem dorosteneckého rekordu. Okolnosti ho ale nasměrovaly za komentátorský pultík. „V 28 letech jsem si natloukl na motorce. Při pádu jsem si nalámal tři žebra a zlomil další dvě. Ostny těch žeber mi píchaly do poplicnice a pohrudnice, takže krev tekla do břicha. Dostal jsem asi deset transfúzí a nakonec to naštěstí dobře dopadlo.“

Všechny sporty jsem si opravdu osahal

Vrcholový sport se mu vzdálil. „Ale už jsem měl odsportováno. Ten úraz byl problematický v tom, že desetiboj zahrnuje disciplíny jako oštěp a tyčka, a to s tím ramenem, které jsem měl z motorky také pochroumané, nešlo.“

V té době už byl externě v jedné redakci a postupně komentoval atletiku, hokej, fotbal, severskou kombinaci nebo krasobruslení. „Všechny sporty jsem si opravdu osahal, i to krasobruslení. Museli jsme absolvovat kurz. Ale v kanadách, žádný brusle se zoubečky vepředu jako mají dámské brusle.“

Zážitky se Zátopkovými

Nejblíže mu zůstala atletika. „To nesporně. Nejen, že mě nasměrovali Zátopkovi, ale byl jsem strašně šťastný, když jsem s nimi jezdil desítky a desítky besed po republice v době, kdy nesměli dělat nic jiného. A to, co si povíte na cestách v autě, to je veřejnosti v podstatě nepublikovatelné. A nikdy to nepovím,“ usmívá se.

„U Zátopků jsem měl dveře kdykoli otevřené. A když Emil odešel, tak nás s partou asi deseti lidí napadlo, že je hloupý nechat Danu na Štědrý den samotnou, tak jsme se tam vždycky dopoledne scházeli. To byly nádherný chvilky,“ ohlíží se legendární komentátor.

Vypracoval se na komentátorskou špičku. „Mám za sebou patnáct olympiád na místě a asi osm ze studia. Takže těmito hlasivkami jsem doprovázel 23 olympiád.“ Tleskáme!

Alexandra Mynářová a Štěpán Škorpil|foto:Rostislav Šebesta, Český rozhlas

Kdo mohl za osudnou nehodu? Jaké komentování pro něj bylo pomyslnou třešničkou na dortu? Jak hodnotil poslední MS v hokeji, které s napětím sledoval? Věřil ve zlato? Jaký má ještě osobní sen? Poslechněte si v pořadu Alex a host.