Stanislav Procházka st., zpěvák
22. listopad 2011
Hostem Tandemu Jana Rosáka byl zpěvák Stanislav Procházka starší. Dozvěděli jste se od něj, ve kterém městě se narodil, jakému řemeslu se vyučil a na jaké orchestry svého mládí rád vzpomíná.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Všem, kdo jste si naladili dnes Tandem, přeje dobrý den Jan Rosák. Tak řeknu vám, dneska je se mnou ve studiu velice známý a vážený muž, který je, jak si to tak vlastně tak srovnávám, jen o jeden jediný rok mladší než Československá republika. A to přišel svěží a když se ho zeptáte, jak je možné udržet si v tomto věku elán, tak vám řekne, málo jím, hodně spím a mezi dědky nechodím. Hostem Tandem je totiž dneska zpěvák Standa Procházka starší. Stando, já vás zdravím a vítám, dobrý den.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Děkuji, děkuji, Honzíku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že nejlíp bude začít to naše dnešní povídání některým z našich hitů. Ovšem, pozor, v novém balení.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To byla písnička, kterou složil i otextoval Standa Procházka, můj dnešní host. Stando, to ale nezpíváte sám, tohle to, viďte.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Ne, no tak vlastně já jsem byl přidanej Černohouzovi, kterej zpívá verzi. Samozřejmě já už v tomto věku nemůžu jako sám zpívat na desky a v rozhlase a tak dále. To už mám všecko za sebou. A tak jsem se rád přidal k Milanovi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zazpívali jste si spolu. Tak tohle to je ovšem písnička, která nám tak nějak hezky naladila to celé povídání. Nedělej nám starosti, stáří, je docela sympatické. Ve vašem úctyhodném věku je to navíc ještě úplně symptomatické. Ale pojďme se teď vrátit o těch opravdu, no, strašně moc, přes 90 let zpátky do vašeho rodného Mostu. V Mostě jste se narodil?
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Ano, přímo v Mostě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V roce 1919. To je, přátelé, neuvěřitelná cifra samozřejmě. V tom Mostě jste strávil kus svého dětství? Jak dlouho jste tam žil?
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
No, tak samozřejmě v Mostě jsem vyrůstal. Bylo mi asi tak 5, 5,5 roku. Já jsem chodíval, tatínek horník, tak chodíval jsem mu pro pivo, naproti byla hospoda U zeleného stromu, čili Zelenák. A tak navečer jsem tam chodíval. Bylo plno hostů. A první, kdo mě viděl, mě chytil, postavil na kulečník a já musel zpívat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To voni vo vás už věděli, že takhle dobře zpíváte.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
No, tak já jsem byl takovej zpěváckej postrach ulice. Samozřejmě, jak jsem se objevil, tak mě postavili na kulečník a já musel zpívat, třebaže jsem neměl výslovnost.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jestlipak si pamatujete, Stando, který písničky jste zpíval?
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
No, tak já jsem se musel řídit tenkrát, když byl nějaký hit, tak abych těm chlapům, co tam seděli, že jo, aby se jim to líbilo. Tak třeba byla písnička: a čejná nebyla a blondýna byla a čo je komu do toho, mně se líbila. Nebo: černá čára na zdi, bílá vedle ní, ty jsi nebyl první ani poslední, nebudu si s tebou kazit svojí pleť a černá čára, bílá čára, popsaná je zeď.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je nádhera. No tak to jste jim vlastně suploval rádio a televizi těm chlapům U zelenýho stromu. Poslyšte, Stando, tak vám ta hospoda učarovala asi ještě dvojnásobně, protože jestli se nepletu, tak jste se pak učil číšníkem. Je to tak?
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Já jsem se vyučil číšníkem. Odjel jsem do Prahy. V patnácti letech mi umřela maminka, no, táta se podruhý oženil a dávali v novinách inzerát, že v Kolíně na nádraží se přijme učedník, tak jsem jim odpověděl. Oni mi napsali, že můžu přijet, nastoupit, tak jsem tam odjel. První, co byl určenej, to byl kluk, kterej už skoro potom šel pracovat sám pro sebe, tak ten tedy mě tam přijal. Povídá: "Tak podívej se, ty rošťáku, jestli mě nebudeš poslouchat, tak ti rozbiju hubu."
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To bylo hezký přivítání.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Tak to byl jako pěknej začátek, no. Tam na nádraží, to víte, tam jsem chodil kolem vlaků, že jo: horké párky, pivo, limonáda. No a častokrát nějakej chlap nebo ženská vykoukli z okna a povídá, podívej se, chlapče, ty máš nějakej pěknej hlas, ty by ses měl učit zpívat a tak dále. Tak to mě tenkrát tak trošku jako navnadilo, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a já jsem si přečetl, že potom ten Kolín vám byl souzenej i v tom smyslu, že tam vystupoval nějakej divadelní soubor, kterej hledal snad zpěváka a vy jste na to zareagoval, že jo.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Tak to byla taková společnost blízko Kolína Uhlířské Janovice.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, znám, jasně.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
A tam jsem jako zajel. Samozřejmě tomu šéfovi povídám: pane šéfe, já bych potřeboval, abyste mě propustil, já bych totiž rád zpíval. Von na mě koukal, myslel si, že jsem nějakej blázen, ale tak mě potom nakonec pustil a já se rozjel do Uhlířských Janovic. Tak mě přivítal ten principál a tak se mě ptal, kolik mám operet nastudovanejch a kde jsem všude účinkoval. Já povídám, ježíš, promiňte, pane, já totiž teprve začínám a já bych se u vás rád něco naučil. Tak on říká: "To je dost špatný, to my potřebujeme už osvědčenýho zpěváka." No a nakonec zbylo to, že si chtěl ode mě vypůjčit peníze.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to by vypadalo, že Standa Procházka vsadil na tu špatnou kartu. Ale to byste se velmi spletli, protože Standa si nenechal říct a samozřejmě k tomu zpívání se později dostal.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Po té první špatné zkušenosti z Uhlířských Janovic se ovšem Standa Procházka nenechal odradit a přece jenom se k tomu zpívání v Praze nakonec dostal. Vy jste chodil na hodiny zpěvu k mistru Vávrovi a k Egonu Fuchsovi, viďte. No, ale to už opravdu byla taková průprava, která vás opravňovala k tomu, že jste začal zpívat třeba s orchestrem Antonína Balšánka. To bylo vaše první takový jako angažmá, viďte.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
To bylo dost takový problematický. No, tak z těch Uhlířských Janovic jsem šel do Prahy. Když už jsem se vyučil číšníkem, tak bych to rád dokončil, šel jsem na tu naši organizaci, no a vzali mě v restauraci na Wilsonově nádraží. Tam bylo plno kamarádů. Jednou jsme si zašli na procházku a zašli jsme si do Stromovky. Tam se každý večer dávaly takové koncerty, tam to konferoval Bože Wimmer, to byl na tehdejší dobu velmi populární konferenciér, který měl pod palcem všechna ta pořádání. Byla tam soutěž jako dneska hledáme nové talenty. Tenkrát to byla takzvaná volná tribuna. Tak jsem se přihlásil, vyhrál jsem druhou cenu. První cenu vyhrál nějakej zpěvák z divadla. Zazpíval jsem Seňorito, až se setmí /nesrozumitelné/. No, dost se to líbilo, tak mě tam potom Boža Wimmer angažoval, každodenně jsem tam zpíval. V restauraci mi dali ranní služby a já vždycky večer jsem mohl zpívat moje tanga, jo, za honorář 20 korun a večeři.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, tak to bylo tehdy slušný, ne?
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
No, tehdy teda 20 korun, to bylo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Poslyšte, a to bylo vlastně první už profesionální angažmá, nebo to bylo až po tom to v kabaretu U Šenfloků?
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Tohle to bylo první, to bylo amatérský. A potom to už jsem, U Šenfloků to už byl kabaret, tam účinkoval Fanda Mrázek.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, jo, to byla slavná postava.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
To byl takovej tahák, že jo. Ten šéf totiž chtěl z toho podniku udělat pěknej podnik. Před tím to byla takzvaná Hacienda a tam se scházela spíš taková společnost jako slečny a tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Lehké slečny.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Lehké slečny a tak dále.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A von z toho chtěl udělat kabaret, viďte.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Von chtěl, a tak udělal kabaret z toho a pak jsem tam účinkovávali.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vy jste zpíval taky na takových těch populárních čajích pro čtenáře časopisu a podobně. No, já si myslím, že o tom si dneska se Standou Procházkou ještě popovídáme.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V dnešním Tandemu si povídáme s velikým pamětníkem a skvělým zpěvákem, narozeným v roce 1919. To je prostě datum, kterým se jen tak někdo, a činný zpěvák ještě, pochlubit nemůže, se Standou Procházkou starším. My jsme si povídali tady už, jak jste vlastně začínal tu svou pražskou kariéru. Začínal jste v nejrůznějších kabaretech. Naposledy to bylo, co jsme si povídali, U Šenfloků. Ale když jste dostal potom angažmá třeba u orchestru Jaroslava Maliny, tak to už bylo opravdu něco. Jaroslav Malina, to bylo veliké jméno už.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
No, tak tam se dostat k Malinovi. Tenkrát byly tři takový známý, no, čtyři vlastně nejznámější orchestry. Ve Fénixu byl Bobek Brien, tomu se říkalo "kníže orchestru". Pak byl samozřejmě R.A.Dvorský v Lucerna baru, tam potom na terasách Barrandova hrával, že. A Karel Vlach v Lojce. A pak byl profesor Jaroslav Malina. On vyučoval na obchodní škole, hlavně jako dirigoval v kavárně Vltava. No, tam se mnou spoluúčinkovali Inka Zemánková, naše první jazzová hvězda, a tehdy velmi populární Bajo-trio.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Bajo-trio, no to je pojem samozřejmě.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
No a můžu říct, k jakému jménu oni přišli. Oni před tím, než byli ve Vltavě angažovaný, tak účinkovali u Voskovce a Wericha. No, Werich jako říkal: "Tak, holky, jak to uděláme? Vy nemáte žádný jméno, tak uděláme to takhle, tak ty seš B Božena, ty seš A Anča, ty seš J Jožka, tak Bajo-trio." A název byl hotovej.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Název byl hotovej. To je krásný. Stando, vzpomenete si ještě na svoji vůbec, když jsme teď tady v rozhlase, na svoji první rozhlasovou nahrávku?
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
To bylo za války. Já jsem většinou tady, co odsud dneska mluvím a povídám si s Honzíkem Rosákem, tak tady jsem zažil nejvíc natáčení, tady nahoře v A studiu. To byl F.A.Tichý, to byl hudební dramaturg a ten zároveň měl kapelu Fad a s tou jsem jako já pořád zpíval. Ale první moje nahrávka byla za války s orchestrem Ferdinanda Petr. Ferdinand Petr, který složil Jásavou polku Vím, kde se stýká tam u Mělníka. Tak s jeho kapelou jsem zpíval v rádiu a mám na to takovou vzpomínku. Já jsem nazpíval několik věcí a teď ještě bylo zapotřebí natočit jednu věc. A ten režisér, byl tam taky německej, že jo, nějakej, tak chtěli nějakou věc známější, tak Ferda rychle hodil noty a teď mu začalo blikat červený světýlko, tak von vyndal věc, byla to věc vod Traxlera. Jenomže já jsem sice uměl číst z not, ale tu písničku já jsem jako neznal, no. Tak voni začali hrát a na smůlu nebyla tam žádná melodie. Sem tam nějak jsem se chytil, no, bylo to hrozný. Druhej den mě potkal kamarád zpěvák, já už nevím, kdo to byl. Povídá: "Hergot, včera jsem poslouchal rádio a ty jsi tam," to bylo přímý vysílání. "Ty jsi tam zpíval nějakou písničku podle hudby, to znám, to byl Traxler, ale ty jsi tam měl nějaký jiný slova, tak já jsem to nemohl doposlouchat, tak jsem to zavřel."
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Celá veliká řada našich umělců včetně klasiků českého humoru by tady teď stála, kdyby je chtěl Standa Procházka, můj dnešní host, vyjmenovat. Myslím ty, se kterými sis zahrál, zazpíval, znal se s nimi. Ale teď si můžete vybrat, Stando, vlastně jenom jednoho klasika českého humoru, kterého si tady pustíme. Kdo vás teď napadne jako první? Vy jste třeba vystupovali s Vlastou Burianem.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
No, tak já jsem jich znal hodně, že jo, Burian, Mrázek, Olda Kovář, Jára Pospíšil a tak. No, ale s komikem, který de facto začínal v mém souboru, to byl Felix Holzmann.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
On u vás začínal takhle?
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Ten začínal, ano. Já jsem měl takovej souborek. Byli jsme čtyři lidi, Felix Holzmann, Budín.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
František, to je ten jeho nahravač, že jo.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Ten mu nahrával, Budín. Pak tam byl harmonikář Hojda a já. Tak to byla taková čtyřka. My jsme jezdili na účinkování na kole.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na kole?
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Na kole. Hojda hodil harmoniku dozadu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na nosič, no.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Jo. Kola jsme nechali za vesnicí. Přišli, voni říkali: "Kde máte auta?" No, my je máme tadyhle kousíček dál. No jo, tak chtěli jsme ušetřit pořadatelům peníze. No a Felix, von neměl takzvaný konce tenkrát ještě. On přišel na jeviště, tak lidi jako zatleskali a von začal mluvit a teď, no, a vodcházel, víte, a pár lidí zatleskalo. Já jsem mu říkal, hergot, Felixi, ty musíš mít ten konec.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jako pointu, že jo.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Aby jako lidi zařvali a potom tě budou vyvolávat. A von vždycky přišel dozadu votrávenej samozřejmě, já jsem dneska nějakej překouřenej. Von hodně kouřil. "Já jsem překouřenej, nějak mi to dneska nejde. Lidi ani moc netleskali." No a pak jsem s ním mluvil ohledně těch konců. Pak si udělal konce a tím potom von vylítnul nahoru úžasně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přesně tak. Já si myslím, že vy spoustu těch věcí možná ještě znáte nazpaměť, ale každopádně Felix Holzmann, jak říkáte hezky, ty konce, ty pointy tam opravdu přidal, takže se stával slavnějším a slavnějším a paradoxně je možná nejslavnější teď, už po své smrti. Tak si ho teď i s těmi populárními, už s těmi dobrými, slavnými konci, dáme.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Tandemu mám dnes výjimečného hosta, dalo by se říct nestora mezi českými zpěváky, Standu Procházku staršího. Stando, myslím si, že nemůžeme pominout jednu velice důležitou část vašeho života, a to je láska k fotbalu a konkrétně láska k pražské Slavii. Já tady mám dokonce před sebou slavistický časopis, který se jmenuje Slavistický poločas. A tady, hned jak se otevře první stránka, tak je tady fotka Standy Procházky ve slavistickém dresu a vaše vyznání. Slavia je pro vás opravdu kus života?
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
No, ta já odmalička jako jsme hráli Sparta-Slavia a tak odmalička jsem obdivoval Pláničku samozřejmě a mě odmalička jako přitahovalo to jméno. A i když jsem přijel do Prahy a byl jsem na tom Wilsoňáku, tak jsem chodíval ještě na staré hřiště nahoře na Letný, na Letný, ano. Tam jsem chodíval. Plánička, to ještě Bican tam nebyl, ten přišel o něco později, ale byl tam Puč a byl tam Černý.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kopecký, jestli se nepletu.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Kopecký. No, ne Kopecký ano, ale ten potom byl k tomu Bicanovi, že jo, s Bicanem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já se zrovna chci zeptat, kdo takhle z té historie Slavie, teď trošičku opomeneme, k tomu se taky dostaneme, současnost, ale kdo z té historie pro vás znamená největší slavistickou postavu?
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Byli dva teda, Plánička a Bican. To byli opravdu dva, kteří když nebyli tam, tak ta Slavia prohrávala a tak dále. Takže, tyhle dva fotbalisty já jsem zbožňoval.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V současné době se Slavia zase naštěstí zvedá, doufejme, že se zvedne až úplně k těm svým výšinám, tam, kam samozřejmě patří a kde bychom ji všichni, i když Slavii třeba nefandíme, jako já, tak bysme ji tam rádi viděli. Ale řekněte mi, jak vy jako pravověrný slavista vidíte takové to zvláštní, takové to šumění, až bych řekl vření, možná až běsnění kolem angažmá Franty Straky jako trenéra?
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
K tomuhle já těžko můžu něco říct, poněvadž já si říkám, ti kluci tam řvou: Straka ven! No, jak to je možný. A už jsme vyhráli 3 zápasy, když tam přišel Straka, že jo. Já proti minulýmu trenérovi nic nemám, ale mám dojem, že jako kluci potřebovali trošičku, ono se říká bič a cukr, že jo. Takže, asi ten minulý trenér byl na ně moc hodnej.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jenom cukr, bez biče.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Jo, cukr, asi byli moc namlsaný a von je asi moc málo proháněl a to přece jenom je marný. No a ten Straka, když přišel, tak holt vzal ten bič a kluci vopravdu makají a snaží se vyhrávat. Já jsem moc zvědavej, když budeme takhle vyhrávat, co ty kluci tam naproti řvou, jestli budou volat Straka ven nebo tak. Až budou volat: Ano, Straka, ano. Tak tohle to mi nejde do hlavy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že tohle to je docela důležité, co teď Standa Procházka, můj dnešní host, nestor opravdu nejen mezi zpěváky, ale i mezi fandy Slavie řekl, protože on to vidí opravdu s tím odstupem a myslím, že to bylo hodně důležité, že jste to řekl.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Myslím si, že nejkrušnější chvilkou v životě Standy Procházky staršího bylo to, že jeho velice nadějný syn Standa mladší, kterého jsem taky osobně znal, bohužel v pouhých 48 letech zemřel. To si myslím, že asi pořád tenhle stín na duši ve vás leží.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Tak to mě strašně, strašně mě to bolí a nemůžu se s tím pořád vypořádat, poněvadž Standa, na něj jsem sázel. Říkal jsem si, až přece jenom zestárnu, aspoň budu mít nějakou oporu v synovi. No, želbohu zemřel mi v náručí. Já jsem byl u něj v nemocnici a tak jsme, von nemohl vůbec v posledních chvílích mluvit. A tak já jsem ho krmil, najednou držím mu ruku, von mi zmáčknul ruku, zavřel voči a byl konec.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to je smutná věc, hrozně smutná věc, ale víte co, Stando, já navrhuju, abychom si na Standu mladšího zavzpomínali tím, že si pustíme nějakou jeho písničku.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
To bych byl rád, ano.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem, povídáme si se Standou Procházkou starším. Zavzpomínali jsme i na jeho nezapomenutelného syna Standu mladšího. Standa v současné době vypadá skvěle, mám takový pocit, že prožíváte docela hezké stáří. Zazpíváte si ještě někdy?
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
No, tak samozřejmě jsem v důchodu. To víte, 92 let, to se jen tak nikomu nepromine. Musím čekat, až kdyby mně tak 50 let dolů shodili. Ale takhle když někdo zavolá, tak rád těm důchodcům přijdu zazpívat a tak si popovídáme.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že jim vléváte ještě takovou jako naději, že i v tomhle tom krásným, pokročilým věku, že člověk může bejt takhle krásně aktivní, když pořád ještě dokážete jim zazpívat.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Je to pravda. Vono bejt doma a koukat jenom do stropu, víte, vono to vás opravdu. No, v první řadě mám teď vnučku Karolínku, to je moje sluníčko, ta je po Standovi, že jo. Vidím v ní Standu. No, pak její maminka Míla, která má babičku, ta už nebyla dva roky venku, špatně chodí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co Karolínka, vnučka zazpívá si taky někdy?
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Tak to je zajímavá věc. Představte si, vnučka, už jí teď je 24 roků. Standa jako, když byl, tak jí učil na píšťalu, víte. Tak chviličku na to hrála. Ale vona ne, že by měla hudební hluch, vona má hudební sluch, ale vůbec jí to nějak netáhne k hudbě. Kolikrát říkám, tak pojď si zazpívat a vona se nějak bojí nebo stydí, já nevím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak když má v rodině takový už dva úžasný zpěváky, tak si říká, že to stačí.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Je to možný, táta zpěvák, dědek i ta máma její zazpívá, má hezkej hlas. No, ale.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A copak dělá teda, když nezpívá? Co jí baví?
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
No, tak vona studuje vysokou zemědělskou. Udělala vyšší ekonomickou a teď nastoupila do vysoký zemědělský. No, tak moc času na mě nemá, no, to mě mrzí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale jak se říká, kdysi se říkalo, že zpívání, to tě neuživí, musíš dělat nějakou pořádnou práci. Tak je vidět, že vnučka bude dělat pořádnou práci.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Pořádnou. Ale já mám dojem, že tohle to bude, to zpívání přes koleno. Až se vdá, tak možná její děti, že budou zpívat nebo budou k hudbě přitažený.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přesně tak, že půjdou ve šlépějích vlastně už pradědečka a dědečka. Tak budeme čekat, jak to dopadne a budeme věřit. Každopádně bylo by dobře, kdyby se popradědili a podědili.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Aby jméno Standa Procházka, já jí říkám, ty jsi musíš vzít nějakýho Procházku, aby to jméno Procházka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, ano, aby tady žilo pořád. Ale bude žít samozřejmě v nahrávkách a v mysli a v srdcích pamětníků, protože na Standu Procházku se zapomenout nedá. Stando, moc vám děkuju za příjemné povídání, přeju hodně zdraví samozřejmě a hodně radosti s vaší rodinou.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Já děkuju, že jste mě sem pozvali. Tady opravdu jsem prožíval nejkrásnější léta zpívání. Byl jsem na vrcholu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Děkuju a mějte se moc hezky. Na shledanou.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Já děkuju, Honzíku a těším se na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Všem, kdo jste si naladili dnes Tandem, přeje dobrý den Jan Rosák. Tak řeknu vám, dneska je se mnou ve studiu velice známý a vážený muž, který je, jak si to tak vlastně tak srovnávám, jen o jeden jediný rok mladší než Československá republika. A to přišel svěží a když se ho zeptáte, jak je možné udržet si v tomto věku elán, tak vám řekne, málo jím, hodně spím a mezi dědky nechodím. Hostem Tandem je totiž dneska zpěvák Standa Procházka starší. Stando, já vás zdravím a vítám, dobrý den.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Děkuji, děkuji, Honzíku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že nejlíp bude začít to naše dnešní povídání některým z našich hitů. Ovšem, pozor, v novém balení.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To byla písnička, kterou složil i otextoval Standa Procházka, můj dnešní host. Stando, to ale nezpíváte sám, tohle to, viďte.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Ne, no tak vlastně já jsem byl přidanej Černohouzovi, kterej zpívá verzi. Samozřejmě já už v tomto věku nemůžu jako sám zpívat na desky a v rozhlase a tak dále. To už mám všecko za sebou. A tak jsem se rád přidal k Milanovi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zazpívali jste si spolu. Tak tohle to je ovšem písnička, která nám tak nějak hezky naladila to celé povídání. Nedělej nám starosti, stáří, je docela sympatické. Ve vašem úctyhodném věku je to navíc ještě úplně symptomatické. Ale pojďme se teď vrátit o těch opravdu, no, strašně moc, přes 90 let zpátky do vašeho rodného Mostu. V Mostě jste se narodil?
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Ano, přímo v Mostě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V roce 1919. To je, přátelé, neuvěřitelná cifra samozřejmě. V tom Mostě jste strávil kus svého dětství? Jak dlouho jste tam žil?
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
No, tak samozřejmě v Mostě jsem vyrůstal. Bylo mi asi tak 5, 5,5 roku. Já jsem chodíval, tatínek horník, tak chodíval jsem mu pro pivo, naproti byla hospoda U zeleného stromu, čili Zelenák. A tak navečer jsem tam chodíval. Bylo plno hostů. A první, kdo mě viděl, mě chytil, postavil na kulečník a já musel zpívat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To voni vo vás už věděli, že takhle dobře zpíváte.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
No, tak já jsem byl takovej zpěváckej postrach ulice. Samozřejmě, jak jsem se objevil, tak mě postavili na kulečník a já musel zpívat, třebaže jsem neměl výslovnost.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jestlipak si pamatujete, Stando, který písničky jste zpíval?
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
No, tak já jsem se musel řídit tenkrát, když byl nějaký hit, tak abych těm chlapům, co tam seděli, že jo, aby se jim to líbilo. Tak třeba byla písnička: a čejná nebyla a blondýna byla a čo je komu do toho, mně se líbila. Nebo: černá čára na zdi, bílá vedle ní, ty jsi nebyl první ani poslední, nebudu si s tebou kazit svojí pleť a černá čára, bílá čára, popsaná je zeď.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je nádhera. No tak to jste jim vlastně suploval rádio a televizi těm chlapům U zelenýho stromu. Poslyšte, Stando, tak vám ta hospoda učarovala asi ještě dvojnásobně, protože jestli se nepletu, tak jste se pak učil číšníkem. Je to tak?
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Já jsem se vyučil číšníkem. Odjel jsem do Prahy. V patnácti letech mi umřela maminka, no, táta se podruhý oženil a dávali v novinách inzerát, že v Kolíně na nádraží se přijme učedník, tak jsem jim odpověděl. Oni mi napsali, že můžu přijet, nastoupit, tak jsem tam odjel. První, co byl určenej, to byl kluk, kterej už skoro potom šel pracovat sám pro sebe, tak ten tedy mě tam přijal. Povídá: "Tak podívej se, ty rošťáku, jestli mě nebudeš poslouchat, tak ti rozbiju hubu."
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To bylo hezký přivítání.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Tak to byl jako pěknej začátek, no. Tam na nádraží, to víte, tam jsem chodil kolem vlaků, že jo: horké párky, pivo, limonáda. No a častokrát nějakej chlap nebo ženská vykoukli z okna a povídá, podívej se, chlapče, ty máš nějakej pěknej hlas, ty by ses měl učit zpívat a tak dále. Tak to mě tenkrát tak trošku jako navnadilo, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a já jsem si přečetl, že potom ten Kolín vám byl souzenej i v tom smyslu, že tam vystupoval nějakej divadelní soubor, kterej hledal snad zpěváka a vy jste na to zareagoval, že jo.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Tak to byla taková společnost blízko Kolína Uhlířské Janovice.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, znám, jasně.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
A tam jsem jako zajel. Samozřejmě tomu šéfovi povídám: pane šéfe, já bych potřeboval, abyste mě propustil, já bych totiž rád zpíval. Von na mě koukal, myslel si, že jsem nějakej blázen, ale tak mě potom nakonec pustil a já se rozjel do Uhlířských Janovic. Tak mě přivítal ten principál a tak se mě ptal, kolik mám operet nastudovanejch a kde jsem všude účinkoval. Já povídám, ježíš, promiňte, pane, já totiž teprve začínám a já bych se u vás rád něco naučil. Tak on říká: "To je dost špatný, to my potřebujeme už osvědčenýho zpěváka." No a nakonec zbylo to, že si chtěl ode mě vypůjčit peníze.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to by vypadalo, že Standa Procházka vsadil na tu špatnou kartu. Ale to byste se velmi spletli, protože Standa si nenechal říct a samozřejmě k tomu zpívání se později dostal.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Po té první špatné zkušenosti z Uhlířských Janovic se ovšem Standa Procházka nenechal odradit a přece jenom se k tomu zpívání v Praze nakonec dostal. Vy jste chodil na hodiny zpěvu k mistru Vávrovi a k Egonu Fuchsovi, viďte. No, ale to už opravdu byla taková průprava, která vás opravňovala k tomu, že jste začal zpívat třeba s orchestrem Antonína Balšánka. To bylo vaše první takový jako angažmá, viďte.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
To bylo dost takový problematický. No, tak z těch Uhlířských Janovic jsem šel do Prahy. Když už jsem se vyučil číšníkem, tak bych to rád dokončil, šel jsem na tu naši organizaci, no a vzali mě v restauraci na Wilsonově nádraží. Tam bylo plno kamarádů. Jednou jsme si zašli na procházku a zašli jsme si do Stromovky. Tam se každý večer dávaly takové koncerty, tam to konferoval Bože Wimmer, to byl na tehdejší dobu velmi populární konferenciér, který měl pod palcem všechna ta pořádání. Byla tam soutěž jako dneska hledáme nové talenty. Tenkrát to byla takzvaná volná tribuna. Tak jsem se přihlásil, vyhrál jsem druhou cenu. První cenu vyhrál nějakej zpěvák z divadla. Zazpíval jsem Seňorito, až se setmí /nesrozumitelné/. No, dost se to líbilo, tak mě tam potom Boža Wimmer angažoval, každodenně jsem tam zpíval. V restauraci mi dali ranní služby a já vždycky večer jsem mohl zpívat moje tanga, jo, za honorář 20 korun a večeři.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, tak to bylo tehdy slušný, ne?
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
No, tehdy teda 20 korun, to bylo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Poslyšte, a to bylo vlastně první už profesionální angažmá, nebo to bylo až po tom to v kabaretu U Šenfloků?
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Tohle to bylo první, to bylo amatérský. A potom to už jsem, U Šenfloků to už byl kabaret, tam účinkoval Fanda Mrázek.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, jo, to byla slavná postava.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
To byl takovej tahák, že jo. Ten šéf totiž chtěl z toho podniku udělat pěknej podnik. Před tím to byla takzvaná Hacienda a tam se scházela spíš taková společnost jako slečny a tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Lehké slečny.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Lehké slečny a tak dále.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A von z toho chtěl udělat kabaret, viďte.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Von chtěl, a tak udělal kabaret z toho a pak jsem tam účinkovávali.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vy jste zpíval taky na takových těch populárních čajích pro čtenáře časopisu a podobně. No, já si myslím, že o tom si dneska se Standou Procházkou ještě popovídáme.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V dnešním Tandemu si povídáme s velikým pamětníkem a skvělým zpěvákem, narozeným v roce 1919. To je prostě datum, kterým se jen tak někdo, a činný zpěvák ještě, pochlubit nemůže, se Standou Procházkou starším. My jsme si povídali tady už, jak jste vlastně začínal tu svou pražskou kariéru. Začínal jste v nejrůznějších kabaretech. Naposledy to bylo, co jsme si povídali, U Šenfloků. Ale když jste dostal potom angažmá třeba u orchestru Jaroslava Maliny, tak to už bylo opravdu něco. Jaroslav Malina, to bylo veliké jméno už.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
No, tak tam se dostat k Malinovi. Tenkrát byly tři takový známý, no, čtyři vlastně nejznámější orchestry. Ve Fénixu byl Bobek Brien, tomu se říkalo "kníže orchestru". Pak byl samozřejmě R.A.Dvorský v Lucerna baru, tam potom na terasách Barrandova hrával, že. A Karel Vlach v Lojce. A pak byl profesor Jaroslav Malina. On vyučoval na obchodní škole, hlavně jako dirigoval v kavárně Vltava. No, tam se mnou spoluúčinkovali Inka Zemánková, naše první jazzová hvězda, a tehdy velmi populární Bajo-trio.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Bajo-trio, no to je pojem samozřejmě.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
No a můžu říct, k jakému jménu oni přišli. Oni před tím, než byli ve Vltavě angažovaný, tak účinkovali u Voskovce a Wericha. No, Werich jako říkal: "Tak, holky, jak to uděláme? Vy nemáte žádný jméno, tak uděláme to takhle, tak ty seš B Božena, ty seš A Anča, ty seš J Jožka, tak Bajo-trio." A název byl hotovej.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Název byl hotovej. To je krásný. Stando, vzpomenete si ještě na svoji vůbec, když jsme teď tady v rozhlase, na svoji první rozhlasovou nahrávku?
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
To bylo za války. Já jsem většinou tady, co odsud dneska mluvím a povídám si s Honzíkem Rosákem, tak tady jsem zažil nejvíc natáčení, tady nahoře v A studiu. To byl F.A.Tichý, to byl hudební dramaturg a ten zároveň měl kapelu Fad a s tou jsem jako já pořád zpíval. Ale první moje nahrávka byla za války s orchestrem Ferdinanda Petr. Ferdinand Petr, který složil Jásavou polku Vím, kde se stýká tam u Mělníka. Tak s jeho kapelou jsem zpíval v rádiu a mám na to takovou vzpomínku. Já jsem nazpíval několik věcí a teď ještě bylo zapotřebí natočit jednu věc. A ten režisér, byl tam taky německej, že jo, nějakej, tak chtěli nějakou věc známější, tak Ferda rychle hodil noty a teď mu začalo blikat červený světýlko, tak von vyndal věc, byla to věc vod Traxlera. Jenomže já jsem sice uměl číst z not, ale tu písničku já jsem jako neznal, no. Tak voni začali hrát a na smůlu nebyla tam žádná melodie. Sem tam nějak jsem se chytil, no, bylo to hrozný. Druhej den mě potkal kamarád zpěvák, já už nevím, kdo to byl. Povídá: "Hergot, včera jsem poslouchal rádio a ty jsi tam," to bylo přímý vysílání. "Ty jsi tam zpíval nějakou písničku podle hudby, to znám, to byl Traxler, ale ty jsi tam měl nějaký jiný slova, tak já jsem to nemohl doposlouchat, tak jsem to zavřel."
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Celá veliká řada našich umělců včetně klasiků českého humoru by tady teď stála, kdyby je chtěl Standa Procházka, můj dnešní host, vyjmenovat. Myslím ty, se kterými sis zahrál, zazpíval, znal se s nimi. Ale teď si můžete vybrat, Stando, vlastně jenom jednoho klasika českého humoru, kterého si tady pustíme. Kdo vás teď napadne jako první? Vy jste třeba vystupovali s Vlastou Burianem.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
No, tak já jsem jich znal hodně, že jo, Burian, Mrázek, Olda Kovář, Jára Pospíšil a tak. No, ale s komikem, který de facto začínal v mém souboru, to byl Felix Holzmann.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
On u vás začínal takhle?
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Ten začínal, ano. Já jsem měl takovej souborek. Byli jsme čtyři lidi, Felix Holzmann, Budín.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
František, to je ten jeho nahravač, že jo.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Ten mu nahrával, Budín. Pak tam byl harmonikář Hojda a já. Tak to byla taková čtyřka. My jsme jezdili na účinkování na kole.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na kole?
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Na kole. Hojda hodil harmoniku dozadu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na nosič, no.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Jo. Kola jsme nechali za vesnicí. Přišli, voni říkali: "Kde máte auta?" No, my je máme tadyhle kousíček dál. No jo, tak chtěli jsme ušetřit pořadatelům peníze. No a Felix, von neměl takzvaný konce tenkrát ještě. On přišel na jeviště, tak lidi jako zatleskali a von začal mluvit a teď, no, a vodcházel, víte, a pár lidí zatleskalo. Já jsem mu říkal, hergot, Felixi, ty musíš mít ten konec.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jako pointu, že jo.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Aby jako lidi zařvali a potom tě budou vyvolávat. A von vždycky přišel dozadu votrávenej samozřejmě, já jsem dneska nějakej překouřenej. Von hodně kouřil. "Já jsem překouřenej, nějak mi to dneska nejde. Lidi ani moc netleskali." No a pak jsem s ním mluvil ohledně těch konců. Pak si udělal konce a tím potom von vylítnul nahoru úžasně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přesně tak. Já si myslím, že vy spoustu těch věcí možná ještě znáte nazpaměť, ale každopádně Felix Holzmann, jak říkáte hezky, ty konce, ty pointy tam opravdu přidal, takže se stával slavnějším a slavnějším a paradoxně je možná nejslavnější teď, už po své smrti. Tak si ho teď i s těmi populárními, už s těmi dobrými, slavnými konci, dáme.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Tandemu mám dnes výjimečného hosta, dalo by se říct nestora mezi českými zpěváky, Standu Procházku staršího. Stando, myslím si, že nemůžeme pominout jednu velice důležitou část vašeho života, a to je láska k fotbalu a konkrétně láska k pražské Slavii. Já tady mám dokonce před sebou slavistický časopis, který se jmenuje Slavistický poločas. A tady, hned jak se otevře první stránka, tak je tady fotka Standy Procházky ve slavistickém dresu a vaše vyznání. Slavia je pro vás opravdu kus života?
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
No, ta já odmalička jako jsme hráli Sparta-Slavia a tak odmalička jsem obdivoval Pláničku samozřejmě a mě odmalička jako přitahovalo to jméno. A i když jsem přijel do Prahy a byl jsem na tom Wilsoňáku, tak jsem chodíval ještě na staré hřiště nahoře na Letný, na Letný, ano. Tam jsem chodíval. Plánička, to ještě Bican tam nebyl, ten přišel o něco později, ale byl tam Puč a byl tam Černý.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kopecký, jestli se nepletu.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Kopecký. No, ne Kopecký ano, ale ten potom byl k tomu Bicanovi, že jo, s Bicanem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já se zrovna chci zeptat, kdo takhle z té historie Slavie, teď trošičku opomeneme, k tomu se taky dostaneme, současnost, ale kdo z té historie pro vás znamená největší slavistickou postavu?
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Byli dva teda, Plánička a Bican. To byli opravdu dva, kteří když nebyli tam, tak ta Slavia prohrávala a tak dále. Takže, tyhle dva fotbalisty já jsem zbožňoval.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V současné době se Slavia zase naštěstí zvedá, doufejme, že se zvedne až úplně k těm svým výšinám, tam, kam samozřejmě patří a kde bychom ji všichni, i když Slavii třeba nefandíme, jako já, tak bysme ji tam rádi viděli. Ale řekněte mi, jak vy jako pravověrný slavista vidíte takové to zvláštní, takové to šumění, až bych řekl vření, možná až běsnění kolem angažmá Franty Straky jako trenéra?
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
K tomuhle já těžko můžu něco říct, poněvadž já si říkám, ti kluci tam řvou: Straka ven! No, jak to je možný. A už jsme vyhráli 3 zápasy, když tam přišel Straka, že jo. Já proti minulýmu trenérovi nic nemám, ale mám dojem, že jako kluci potřebovali trošičku, ono se říká bič a cukr, že jo. Takže, asi ten minulý trenér byl na ně moc hodnej.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jenom cukr, bez biče.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Jo, cukr, asi byli moc namlsaný a von je asi moc málo proháněl a to přece jenom je marný. No a ten Straka, když přišel, tak holt vzal ten bič a kluci vopravdu makají a snaží se vyhrávat. Já jsem moc zvědavej, když budeme takhle vyhrávat, co ty kluci tam naproti řvou, jestli budou volat Straka ven nebo tak. Až budou volat: Ano, Straka, ano. Tak tohle to mi nejde do hlavy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že tohle to je docela důležité, co teď Standa Procházka, můj dnešní host, nestor opravdu nejen mezi zpěváky, ale i mezi fandy Slavie řekl, protože on to vidí opravdu s tím odstupem a myslím, že to bylo hodně důležité, že jste to řekl.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Myslím si, že nejkrušnější chvilkou v životě Standy Procházky staršího bylo to, že jeho velice nadějný syn Standa mladší, kterého jsem taky osobně znal, bohužel v pouhých 48 letech zemřel. To si myslím, že asi pořád tenhle stín na duši ve vás leží.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Tak to mě strašně, strašně mě to bolí a nemůžu se s tím pořád vypořádat, poněvadž Standa, na něj jsem sázel. Říkal jsem si, až přece jenom zestárnu, aspoň budu mít nějakou oporu v synovi. No, želbohu zemřel mi v náručí. Já jsem byl u něj v nemocnici a tak jsme, von nemohl vůbec v posledních chvílích mluvit. A tak já jsem ho krmil, najednou držím mu ruku, von mi zmáčknul ruku, zavřel voči a byl konec.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to je smutná věc, hrozně smutná věc, ale víte co, Stando, já navrhuju, abychom si na Standu mladšího zavzpomínali tím, že si pustíme nějakou jeho písničku.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
To bych byl rád, ano.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem, povídáme si se Standou Procházkou starším. Zavzpomínali jsme i na jeho nezapomenutelného syna Standu mladšího. Standa v současné době vypadá skvěle, mám takový pocit, že prožíváte docela hezké stáří. Zazpíváte si ještě někdy?
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
No, tak samozřejmě jsem v důchodu. To víte, 92 let, to se jen tak nikomu nepromine. Musím čekat, až kdyby mně tak 50 let dolů shodili. Ale takhle když někdo zavolá, tak rád těm důchodcům přijdu zazpívat a tak si popovídáme.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že jim vléváte ještě takovou jako naději, že i v tomhle tom krásným, pokročilým věku, že člověk může bejt takhle krásně aktivní, když pořád ještě dokážete jim zazpívat.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Je to pravda. Vono bejt doma a koukat jenom do stropu, víte, vono to vás opravdu. No, v první řadě mám teď vnučku Karolínku, to je moje sluníčko, ta je po Standovi, že jo. Vidím v ní Standu. No, pak její maminka Míla, která má babičku, ta už nebyla dva roky venku, špatně chodí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co Karolínka, vnučka zazpívá si taky někdy?
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Tak to je zajímavá věc. Představte si, vnučka, už jí teď je 24 roků. Standa jako, když byl, tak jí učil na píšťalu, víte. Tak chviličku na to hrála. Ale vona ne, že by měla hudební hluch, vona má hudební sluch, ale vůbec jí to nějak netáhne k hudbě. Kolikrát říkám, tak pojď si zazpívat a vona se nějak bojí nebo stydí, já nevím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak když má v rodině takový už dva úžasný zpěváky, tak si říká, že to stačí.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Je to možný, táta zpěvák, dědek i ta máma její zazpívá, má hezkej hlas. No, ale.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A copak dělá teda, když nezpívá? Co jí baví?
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
No, tak vona studuje vysokou zemědělskou. Udělala vyšší ekonomickou a teď nastoupila do vysoký zemědělský. No, tak moc času na mě nemá, no, to mě mrzí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale jak se říká, kdysi se říkalo, že zpívání, to tě neuživí, musíš dělat nějakou pořádnou práci. Tak je vidět, že vnučka bude dělat pořádnou práci.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Pořádnou. Ale já mám dojem, že tohle to bude, to zpívání přes koleno. Až se vdá, tak možná její děti, že budou zpívat nebo budou k hudbě přitažený.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přesně tak, že půjdou ve šlépějích vlastně už pradědečka a dědečka. Tak budeme čekat, jak to dopadne a budeme věřit. Každopádně bylo by dobře, kdyby se popradědili a podědili.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Aby jméno Standa Procházka, já jí říkám, ty jsi musíš vzít nějakýho Procházku, aby to jméno Procházka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, ano, aby tady žilo pořád. Ale bude žít samozřejmě v nahrávkách a v mysli a v srdcích pamětníků, protože na Standu Procházku se zapomenout nedá. Stando, moc vám děkuju za příjemné povídání, přeju hodně zdraví samozřejmě a hodně radosti s vaší rodinou.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Já děkuju, že jste mě sem pozvali. Tady opravdu jsem prožíval nejkrásnější léta zpívání. Byl jsem na vrcholu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Děkuju a mějte se moc hezky. Na shledanou.
Stanislav PROCHÁZKA st., zpěvák
--------------------
Já děkuju, Honzíku a těším se na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
