Šternberkové výrazně ovlivňovali politické události své doby a časem se rozdělili na dvě větve
Kořeny rodu Šternberků sahají až do druhé poloviny 12. století. Zakladatelem jednoho z nejvýznamnějších šlechtických rodů naší historie byl tehdy Diviš z Divišova.
O sto let později založil jeden z jeho potomků rodové sídlo, které existuje dodnes. Hrad Český Šternberk se tyčí na skalním ostrohu nad řekou Sázavou zhruba 50 kilometrů od Prahy. A víte, proč se mu říká Český? Protože Šternberkové se časem rozdělili na dvě větve, a tak existuje ještě jeden Šternberk, kousek od Olomouce, který se stal sídlem moravských reprezentantů tohoto rodu.
Šternberkové výrazně ovlivňovali politické události své doby a zastávali i ty nejvyšší zemské a církevní úřady. Čtyři nositelé tohoto jména vykonávali úřad nejvyššího purkrabího, což byl faktický vládce českých zemí. Kunhuta ze Šternberka byla zase první manželkou krále Jiřího z Poděbrad.
Šlechtický rod Šternberků se vždycky hlásil k české národnosti, a tak jim většina majetku zabaveného nacisty a komunisty připadla po roce 1990 zpět. V erbu mají Šternberkové osmicípou zlatou hvězdu v modrém poli.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
