Stezka času v Třešti je kalendářem i učebnicí dějepisu. Sluneční hodiny zohledňují letní a zimní čas
Ve známé písničce Balíček karet Mirek Černý vypočítává, jak mu karty nahrazují Bibli, modlitební knížku i kalendář. A právě tímto příběhem se nejspíš nechali inspirovat v Třešti na Vysočině. To pozná každý, kdo se projde tamní Stezkou času.
V roce 2002 ukončilo město Třešť rekonstrukci centra, včetně náměstí. „Při revitalizaci centra města byl hlavní myšlenkou Člověk a čas,“ říká pracovnice Městského úřadu Třešť Romana Šťastná. A čas tam ve všech podobách najdete snad na každém kroku.
Procházku je nejlepší začít na náměstí Tomáše Garriqua Masaryka, kde stojí unikátní sluneční hodiny. Byly dokonce zapsány jako největší ve Střední Evropě. Je možné, že je už někde předběhli, ale určitě nikde jinde nereagují na letní a zimní čas. Jednotlivé kovové kotouče s označením času je totiž v Třešti možné posouvat.
Hra s čísly a časem ale pokračuje dál. „Náměstí lemují javory. Je jich osm,“ ukazuje Romana Šťastná a dodává, že čtyři stromy na jedné straně představují základní živly, a druhá čtyřka pak životní cykly člověka.
Jen pár metrů od sloupu slunečních hodin tryskají ze země čtyři vodotrysky, u kterých jsou do kamene vytesané názvy čtyř ročních období. A na obrubníku pak můžete objevit počty obyvatel Třeště v jednotlivých letech.
Velice zajímavé jsou i tři řady letopočtů v chodníku před nákupním centrem. „Ta úplně vlevo značí letopočty světové, prostřední české, ta napravo pak třešťské,“ vysvětluje Romana Šťastná. Řada začíná rokem nula, tedy narozením Krista, Třešť se pak o kus dál napojuje první písemnou zmínkou o městě. Procházka pokračuje po sedmi schodech směrem k radnici. Jsou samozřejmě nadepsané dny v týdnu.
Kdo by si v Třešti chtěl stezku nazvanou Člověk a čas projít poctivě, může si na infocentru vyzvednout přehlednou brožurku. Zjistí, že dat na chodníku je opravdu hodně, a že cesta pokračuje dál ke dvanácti stromům, coby měsícům v roce, a také k fontáně s dvaapadesáti čedičovými kameny, které představují počet týdnů v roce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
