Svatý Václav zemřel 28. září rukou bratra Boleslava a jeho kumpánů. Mírumilovný způsob jeho vlády jim vadil
Patron České země vládnoucí na našem území v 10. století, svatý Václav, vnuk knížete Bořivoje, byl panovník pevný, rozhodný a vzdělaný. Za to vděčil své babičce Ludmile, která ho učila číst a psát – což v jeho době uměl málokdo – a vedla ho ke křesťanské víře.
Aby zabránil válce se sousedním Německem, zavázal se odvádět východofranckému vládci Jindřichu I. Ptáčníkovi pravidelný poplatek. Od něj pak získal ostatky svatého Víta. Aby jim zajistil důstojné místo k spočinutí, dal vystavět na pražském hradišti rotundu, na jejímž místě dnes stojí Svatovítská katedrála.
Mírumilovný způsob vlády knížete Václava byl trnem v oku jeho matky Drahomíry i bratra Boleslava. A tak Boleslav se svými pobočníky vypracovali plán, jak se staršího bratra zbavit. Na oslavy svátku svatých Kosmy a Damiána pozval Boleslav Václava na své hradiště. Když v chladném podzimním jitru spěchal kníže na ranní mši, před kostelem ho překvapil Boleslav se svými kumpány, a ti mu zasadili několik smrtících ran.
Podle pověsti Boleslav do spiknutí zapojil i kněze, aby držel dveře kostela a znemožnil Václavovi uniknout. Kníže Václav se v průběhu času stal svatým patronem a symbolem české státnosti. Den jeho úmrtí, 28. září, slavíme jako jeden z našich nejvýznamnějších svátků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
